Kateřinská jeskyně
Je přitažlivá svými obrovskými podzemními dómy, které patří k největším v Moravském krasu. Později objevené úseky jeskyně jsou bohatě vyzdobeny krápníky, zvláště vysokými hůlkovými stalagmity.
Nalézá se na začátku Suchého žlebu, asi 500 metrů východně od Skalního mlýna. Je součástí staré výtokové jeskyně, o čemž svědčí nápadné stopy po proudících vodách a jejich erozní činnosti. Kateřinská jeskyně byla též bohatým nalezištěm kostí pleistocénních zvířat, především medvědů. Pro veřejnost je otevřena od roku 1910.
Kde vzala jméno
Název jeskyni dala pověst o dceři pastýře Kateřině, která žila s otcem sama. Otci pomáhala a často chodila pást ovce za něj. Jednoho dne zašla daleko, začala bouře a ona se nestihla vrátit. Schovala se tedy do nejbližší jeskyně. Když přestalo pršet a chtěla hnát domů, chyběla jí jedna ovce. Měla dojem, jako by slyšela její zvonek hluboko v jeskyni, a tak šla dál a dál, až nakonec ztratila cestu ven. A jeskyně se jí stala osudnou. Když jí lidé ze vsi našli mrtvou, pojmenovali jeskyni po ní.
Prohlídka
Vchod do jeskyně tvoří gotický portál, jímž se návštěvníci dostanou do Hlavního dómu, největší prostory v Moravském krasu. Dóm je zároveň největším veřejnosti přístupným podzemním dómem v ČR (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Díky výborné akustice se zde konají hudební a pěvecké koncerty, přestože se tu teplota pohybuje okolo 7°C.
Z Hlavního dómu trasa pokračuje do tzv. Nové jeskyně, kde se návštěvníci mohou pokochat barevně nasvíceným krápníkovým útvarem „Čarodějnice“ a „Bambusovým lesíkem“ tvořeným vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity. Určitě vás průvodce cestou upozorní ještě na další výstižně pojmenované krápníkové útvary – Ovečky, Pagodu nebo Sintrový vodopád. Celková délka chodeb dosahuje 950 metrů, prohlídkový okruh je ale zhruba polovina – 430 metrů.
Moravský kras
je největším a nejvýznamnějším krasovým územím v České republice. Leží severně od Brna a s plochou 94 km² devonských vápenců je součástí Drahanské vrchoviny. Samostatné hydrografické části jej dělí na severní – systém Punkvy, střední – systém Křtinského a Jedovnického potoka a jižní část – systém Říčky.
