8.ročník závodu na 50 km v běhu na lyžích, 24. března 1913, Krkonoše

Text: Filip Bastař

Závod byl zahájen v 7:10 od Labské boudy směrem k Martinovce. Teplota byla neobvykle vysokých 8 °C, což znamenalo, že všech šest odvážlivců vyrazilo do trati jen v košilích, bez čepic a rukavic. Hanč hned po startu ukázal, kdo je tady pánem. V 7:55 začalo pršet, což vedlo k tomu, že u Sněžných jam se Karel Jarolímek dostal do čela a u Vosecké boudy Oswald Bartel. Nicméně u Violíku, před odbočkou k prameni Labe, Hanč opět převzal vedení a udržel si ho až do konce závodu.

V 9:00 se náhle ochladilo a déšť se proměnil ve sněžení. Rath a Jarolímek vzdali závod kvůli odřeninám na nohou. Trasa pokračovala k Harrachovým kamenům, doleva na Zlaté návrší a zpátky k Labské boudě, kde skončilo první kolo.

V 10:20 přišla vichřice a hustý mokrý sníh, což přineslo další zvraty. U Vysokého kola to vzdal třetí Bartel a následovali ho i Feistauer a Scheiner. Hanč zůstal na trati sám, ale o tom nevěděl, protože byl zcela ponořen do závodu. U Nové Slezské boudy mu traťový komisař Kamil V. Muttich podal citron a rukavice. U Violíku, v 11:52, další traťový komisař Vladimír Záboj Vaina věděl, že před Hančem už hodinu nikdo neprojel, a snažil se ho zastavit voláním a máváním. Hanč však v silné vichřici nerozuměl a pokračoval dál, směrem na Zlaté návrší.

Tam, zcela zmožený mrazem, potkal v mlze svého přítele Vrbatu, který mu oddaně navlékl svůj kabát a čepici. Hanč pokračoval k Labské boudě. Ve 13:15 se Rath, Jarolímek a rozhodčí Fischer vydali z Labské boudy hledat Hanče. Každý šel jiným směrem. Ve 13:45 našel Rath Hanče v mlze pod Zlatým návrším, ležícího, naprosto vyčerpaného, ale stále živého. Podařilo se mu ho odtáhnout asi půl kilometru směrem k Labské boudě, ale na další cestu už neměl sílu. Posadil ho proto k tyči, vrátil se pro své lyže a vyrazil pro pomoc do Labské boudy. Hanče pak na saních dopravili do Labské boudy, ale následné oživovací pokusy byly marné a podchlazený a vyčerpaný Hanč zemřel na selhání srdce.

Vrbata mezitím objevil Hančovy ve sněhu zapíchnuté lyže a snažil se přítele v okolí najít, ale marně. Byl nalezen o něco později na návrší mezi Harrachovými kameny a Zlatým návrším, které se dnes na jeho počest nazývá Vrbatovo návrší.