Obyvatelé našeho státu omezili nákupy na rekordně nízké částky. Ne vždy nutně částku, kterou utratili za nákupy, ale rozhodně množství nakoupeného zboží a služeb.
Nebo se spokojí s nižší kvalitou — přecházejí z dražších produktů na levnější, uvádí hlavní ekonom Trinity Bank, pan Lukáš Kovanda.
Podle dostupných údajů maloobchodní tržby letos v lednu reálně klesly téměř o 9 % oproti předchozímu roku, po zohlednění o inflaci. Pokles překonal většinu odborných odhadů. Statistický úřad navíc revidoval údaje o maloobchodních tržbách za prosinec 2022. Za měsíc je to o deset procent méně. To je nejvíce v tomto století, a ještě více než kdykoli během pandemie, kdy byla většina kamenných obchodů zavřená. Nikdy v publikované historii časové řady neklesly skutečné maloobchodní tržby tak prudce po dva po sobě jdoucí měsíce, jako v říjnu a listopadu 2022.
Historicky spotřeba českých domácností klesala již ve třetím čtvrtletí loňského roku (od července 2022 do září 2022). Reálně – tedy opět s přihlédnutím k inflaci – lidé v roce 2022 nakoupili téměř o 8 % méně zboží a služeb na hlavu než ve stejném období roku 2021. Jde o druhý největší meziroční pokles od roku 2005, tedy období, kdy statistici danou časovou řadu zveřejňují. Reálná spotřeba navíc meziročně klesla pouze mezi dubnem a červnem 2020, během první vlny pandemických odstávek, i když s nepatrnou rezervou.
Ve třetím čtvrtletí loňského roku a zejména v říjnu reálná spotřeba prudce klesla, i když zůstaly obchody plně otevřeny. Výsledek je vážnější. Potvrdil, že může být zavádějící posuzovat zdraví ekonomiky a ochotu spotřebitelů utrácet pouhým pohledem na „plná nákupní centra a restaurace“.
Mnoho obchodů a restaurací se také zdálo být o nedávném Štědrém večeru přeplněných, ale otázkou zůstává, kolik tam lidé skutečně utrácejí. Nedávno zveřejněná čísla za třetí a čtvrté čtvrtletí loňského roku naznačují, že i v posledních měsících loňského roku lze očekávat historický pokles spotřeby.
Prudký pokles reálné spotřeby byl způsoben především prudkým poklesem reálného měsíčního příjmu na hlavu, tedy finančního příjmu započteného do inflace. V tomto vyjádření příjem na hlavu meziročně klesl o více než 5 procent. Byl to druhý největší pokles reálného příjmu od roku 2005. I přes nominální meziroční nárůsty platů, mezd a důchodů loni v létě byla inflace tak vysoká, že reálné příjmy lidí v Česku prudce klesly.
Navíc měsíční příjem ze zaměstnání na hlavu meziročně klesl o téměř 11 %, což je největší pokles v historii dané sledované časové řady sahající až do roku 2005. Takže lidé, kteří celý svůj příjem získávají ze zaměstnání spíše než z důchodů nebo jiných výhod, pronajímají nemovitosti nebo drží akcie, ve skutečnosti ale trpí ještě více než celková populace.
Reálné příjmy, zejména příjmy ze zaměstnání, v první polovině loňského roku výrazně klesly. Tehdejší pokles se ještě nepromítl do poklesu skutečné spotřeby. Stalo se tak teprve ve třetím čtvrtletí loňského roku. A pravděpodobně také ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku.
Zdá se, že v první polovině loňského roku, díky úsporám v době pandemie dokázali lidé v ČR, i přes snížení reálných příjmů, zvýšit reálnou spotřebu. Hromadí cokoliv proto, že se obávají nadcházejících horších časů.
Inflace letos zůstane tvrdošíjně vysoká, alespoň na začátku roku. Pokles reálných příjmů by však měl být slabší než loni. I tak by šlo o druhou nejvýznamnější událost v historii samostatné České republiky. Nelze tedy sázet na přílišné oživení spotřeby lidí a maloobchodních tržeb.
Letos od ledna musíme počítat s ještě výraznějším růstem inflace, a to na 18,5 %. Sazby za energetickou účinnost jsou totiž nahrazovány stropy cen energií, což se projeví ve vyšší obecné inflaci. Pro mnoho domácností to také znamená, že ceny energií se oproti roku 2022 několikanásobně zvýší. Inflace by letos měla být na 10,5 % a do jednociferného pásma by se měla dostat až ve druhé polovině roku. Loňská celoroční míra inflace byla 15,1 %, takže pokles na 10,5 by byl patrný, i když v delším horizontu bude i letošní míra inflace vyšší než český průměr od roku 1993.
Konec idylky
V letošním roce navíc hrozí, že technická recese ve druhé polovině roku 2022 přejde v recesi bez přívlastku, tedy recesi, která je v širším měřítku doprovázena rostoucí nezaměstnaností a dalšími neblahými společenskými jevy. Nezaměstnanost byla v prosinci 2019, před pandemií a válkou na Ukrajině, 2,9 %. Poměrně nevýrazný nárůst na 3,7 % v prosinci minulého roku 2022 je z velké části způsoben tím, že nezaměstnaní nepřijímají žádnou pracovní nabídku, kterou jim úřady práce nabízejí. Vzhledem k tomu, že pracovní agentury nabízejí více než 250 000 volných pracovních míst pro pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří nevyžadují ani středoškolské vzdělání, je pochopitelné, že se k nim nezaměstnaní „nehrnou“.
Vzhledem k pokračujícím silným inflačním tlakům zmíněných výše, ekonomické recesi či ukončení smlouvy na dobu určitou v prosinci je však nutné předvídat, že míra nezaměstnanosti může letos dosáhnout až 5 % a v tomto roce může být nepříjemným překvapením a spotřebitelské nákupy jsou tím pádem negativně ovlivněny. Oživení nákupů tedy letos spíše neočekávejme – a možná je to tak dobře.
