V posledním roce došlo ke snížení počtu novorozenců o zhruba 10 procent na celém světě, což je trend, který se projevuje i v Česku. I když v roce 2021 byla v tuzemsku vysoká porodnost, v roce 2022 došlo ke změně a poklesu. Mnoho vyspělých zemí se potýká se stejným demografickým problémem. Odborníci z různých oborů se zaměřili na možné příčiny tohoto propadu a jeho dopady. Podle nich hraje důležitou roli fakt, že současná generace se nachází v období odchodu do důchodu, což vyvíjí velký tlak na penzijní systémy. Zatímco nejsilnější populační ročníky, tzv. Husákovy děti, se chystají na odchod z pracovního trhu, děti devadesátých let tvoří mnohem menší populaci. To může vést k problémům, kdy na více seniorů bude muset pracovat méně lidí. Odborníci však také upozorňují na vliv pandemie COVID-19 na snížení porodnosti. Data ukazují, že tuto skutečnost nelze přičítat pouze demografické matematice. Je důležité připravit se na očekávané změny včas.
V roce 2021 došlo v Česku k nárůstu plodnosti na rekordní úroveň 1,83 dítěte na ženu, což přineslo o 1600 novorozenců více než v roce předchozím. Nicméně následující rok přinesl propad, jak ukazují aktuální data. Sociodemografická data ukazují, že druhý rok pandemie změnil přístup lidí k rodičovství. Tento trend se projevil v celé Evropě, zejména v zemích, které měly vysokou porodnost, jako jsou skandinávské země. Dokonce i demografové v Norsku a Finsku byli překvapeni velkým poklesem porodnosti. Podle sociologa Martina Kreidla z Masarykovy univerzity v Brně může být jedním z důvodů tohoto propadu pandemie COVID-19. Na podzim roku 2021 přišla další vlna pandemie, která zničila naději, kterou vyvolalo očkování. Tato situace může mít za následek snížení počtu novorozenců v roce 2022.
Vědci z Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy provedli společnou studii, ve které zkoumali život rodin v období pandemie COVID-19. Podle demografky Jiřiny Kocourkové měly důsledky lockdownů a očkovacího schématu vliv na pokles porodnosti v minulém roce. Lidé se více soustředili na své pracovní povinnosti, což může být způsobeno ekonomickou nejistotou. Tři dávky vakcíny představovaly pro těhotné ženy určité riziko, a tak mnoho lidí odložilo své reprodukční plány. Navíc naděje na konečné vyřešení pandemie očkováním mohla mít negativní vliv na plánování rodiny. Podle vedoucí katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, Jiřiny Kocourkové, jsou toto důležité faktory ovlivňující porodnost v současné době.
Podle výzkumníků měla ekonomická krize a krach části dodavatelů energií vliv na plánování rodičovství v době pandemie COVID-19. Tyto okolnosti mohly mít vliv i na vztahy mezi partnery. Data z konce listopadu a začátku prosince 2021 ukazují, že až čtvrtina lidí v partnerském vztahu zvažovala možnost rozchodu, což je extrémně vysoké číslo v porovnání se srovnatelnými daty před pandemií. V té době se podobné myšlenky objevovaly u pouze sedmi, nebo osmi procent lidí. U chudších a méně vzdělaných žen byl podíl těch, kteří zvažovaly rozchod s partnerem, ještě vyšší a dosáhl dokonce až jedné třetiny. Podle sociologa Kreidla to není vhodný okamžik na založení rodiny. Tyto faktory mohou být významné pro plánování rodičovství v současné době.
Je nejisté, jaký vliv bude mít loňský pokles počtu novorozenců na budoucí demografickou situaci. Odborníci se zatím nedokážou jednoznačně vyjádřit. Sociolog Martin Kreidl říká, že když dojde k náhlé změně trendu, je velmi těžké předvídat, co se stane dál. Neexistuje jasná odpověď na to, zda jde pouze o momentální výkyv, nebo začátek něčeho zcela nového. Ekonom Daniel Münich z Národní ekonomické rady vlády upozorňuje, že meziroční změny v počtu narozených dětí je třeba brát s opatrností, protože jsou výsledkem dopadů COVIDu. I když jsou dlouhodobé výhledy důležité pro důchodový, zdravotnický a školský systém, je potřeba být opatrný při hodnocení meziročních změn.
Podle demografky Kocourkové byl pokles porodnosti očekávaný, ale přišel rychleji, než bylo předpokládáno. Demografické projekce předpokládaly postupné snižování počtu narozených dětí bez ohledu na vnější vlivy, protože nastupují ženy z méně početných ročníků devadesátých let. Každoročně odchází z reprodukčního věku 65 tisíc žen, které se narodily v osmdesátých letech a na reprodukční věk přichází jen 35 tisíc žen z méně početných ročníků devadesátých let. Demografka dodává, že to samo o sobě povede k poklesu narozených dětí, bez ohledu na to, zda se podaří udržet úroveň plodnosti. Původní projekce demografů předpokládaly, že počet narozených dětí se sníží až na 100 tisíc v roce 2025.
Podle Martiny Ciché z Univerzity Palackého je demografická situace nelichotivá, protože společnost stárne a nemůže tak růst a vyvíjet se. Aby se tomu předešlo, úhrnná plodnost v populaci by měla být minimálně na úrovni 2,1 dětí na jednu ženu. Naposledy se k těmto číslům dostala společnost v dobách socialismu. Kvůli nízkému počtu narozených dětí se společnost musí vypořádat s řadou problémů, včetně nákladů na důchodový systém a zvýšených výdajů za zdravotní péči. Dopady tohoto trendu se budou projevovat i v dlouhodobém horizontu. Podobným případem jsou Husákovy děti, když populační exploze v tomto období měla vliv na společnost desítky let poté. Navzdory tomu, že stárnutí populace způsobuje problémy s financováním důchodů, ekonomická aktivita Husákových dětí výrazně kompenzuje tento problém a zatím nejsou pociťovány výrazné následky stárnutí populace.
Ekonom Münich se domnívá, že stát by měl být schopen předvídat demografické změny a reagovat na ně včas na místní i celostátní úrovni. Tento přístup by měl zahrnovat i meziroční výkyvy, které se nejvíce projevují v oblasti školství. Navzdory tomu, že školky mají alespoň tříletý náskok před mateřskými školami, problém spočívá v nedostatku předvídavosti a řešení situace až v okamžiku, kdy se děti přihlašují do školek a chybí finanční prostředky. Systém financování škol a školek ze strany státu je značně nevypočitatelný, komplikovaný a nespolehlivý. Většina rodičů plánuje mít děti, a proto zvažují, zda bude k dispozici školka pro dítě, když dosáhne věku dvou, nebo tří let. V České republice však neexistuje záruka, že pro ně bude školka k dispozici.
Podle demografky Jiřiny Kocourkové mají politici dostatečný čas na to, aby se připravili na demografické změny v budoucnosti. I když menší výkyvy jsou předvídatelné, velké změny mohou rychle vytvořit problémy v kapacitě škol a školek. Přestože se o demografických změnách vědělo již předem, nebyly dostatečné kroky podniknuty k zajištění kapacit pro děti v budoucnu. Podle Kocourkové je důležité být připraveni na demografické změny a mít systém, který dokáže zajistit, aby kapacity škol a školek byly dostatečné pro počet dětí v dané oblasti.
Otázka, zda by měl stát regulovat porodnost, vyvolává různé názory. Někteří lidé se domnívají, že je to otázka osobní volby a stát by se neměl vměšovat. Avšak v Evropě existuje i druhá strana, která většinově souhlasí s tím, aby stát pomáhal těm, kteří uvažují o založení rodiny. To může zahrnovat například veřejné finance, rodičovský příspěvek, státem dotované jesle a školky nebo jiné formy podpory. Sociolog Kreidl zdůrazňuje, že stát by neměl nutit lidi, aby měli děti, ale měl by vytvářet podmínky, které podporují rodičovství.
Diskutuje se nad tím, zda by měl stát více podporovat rodiče při plánování rodiny. Podle některých lidí by se stát neměl příliš vměšovat do tak osobního rozhodnutí, ale v Evropě existuje i větší skupina, která se domnívá, že by stát měl pomoci lidem uvažujícím o dětech tím, že poskytne finanční podporu nebo nabídne státem dotované služby, jako jsou jesle a školky. Mnoho lidí však kritizuje rodičovský příspěvek jako největší dávku a navrhují jeho úpravu, buď na zkrácení doby pobírání, nebo na snížení výše. Národní ekonomická rada vlády navrhovala zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku jako úsporné řešení pro veřejné rozpočty, ale pro úpravy se vládní koalici nepodařilo najít shodu.
Podle ekonoma Münicha by se vláda měla zaměřit na dobudování předškolních zařízení, což by přineslo prospěch státním rozpočtům v budoucnosti, když budou děti těchto rodičů v produktivním věku a budou odvádět více peněz do veřejných rozpočtů. Podle demografů budou mít k dispozici nové prognózy porodnosti na konci roku. Pokud by se do nich promítly jen samotné počty žen, a ty by rodily stejně jako dnes, dosáhne Česko opět počtu okolo 110 tisíc narozených dětí za rok za deset až patnáct let.
Nicméně ekonom Daniel Münich tvrdí, že bude vždycky málo lidí a společnost by se proto měla zaměřit na to, jak jsou lidé produktivní v práci a jak je posílit vhodným vzděláním. V této oblasti může pomoci umělá inteligence. „Umělá inteligence dokáže neskutečné věci a vhodným spojením s lidským intelektem to může diametrálně posunout lidstvo dopředu. Dává nám možnosti, jak zvýšit produktivitu nastupující generace, v níž bude mnohem méně lidí, abychom uživili důchodce. Ale musí na to reagovat vzdělávací systém,“ říká Münich.
Školy se ale stále potýkají se samotnou digitalizací a celý systém se změnou zastaralých vzdělávacích programů. O umělé inteligenci už se ale učí i ve školních lavicích. Projekt AI dětem spustil technologickou osvětu přímo v terénu a s vybranými školami připravuje pilotní metodiku, jak by se o umělé inteligenci mohly děti učit.
