text: Pavel Troják
Naše planeta je již domovem více než osmi miliard lidí, každý s vlastním souborem aktivit. Každodenní činnosti těchto jednotlivců na globální úrovni odrážejí technologické inovace, ekonomický rozvoj, ale také vedou ke klimatickým změnám a ztrátě biodiverzity. Jak ekologičtí aktivisté, tak i političtí lídři žádají o radikální transformaci, i když se často neshodují na tom, jaké priority by měly být stanoveny a jak proveditelné jsou navrhované změny.
Před jakoukoli změnou je vhodné analyzovat současný stav věcí. Tak se vědci z různých disciplín snaží pochopit globální důsledky lidských aktivit již desítky let. Ekonomové se tradičně zaměřovali na placenou práci, zatímco ostatní činnosti byly často zkoumány spíše jako volný čas nebo neplacená práce. Na druhou stranu, sociologové, historici a antropologové se většinou zaměřovali na aktivity mimo pracovní dobu. Avšak, kvůli různým metodologickým přístupům ve výzkumu různých oborů, není jednoduché sloučit výsledky z ekonomických a neekonomických disciplín do jediného globálního přehledu lidských aktivit.
Nyní však takový úplný přehled vytvořil tým vědců pod vedením Erica Galbraitha z McGill University v Montrealu. Jejich výsledky byly publikovány ve studii nazvané „Globální den lidstva“, která byla zveřejněna v časopise PNAS. Eric Galbraith zdůrazňuje, že abychom mohli účinně řešit problémy, jako jsou změny klimatu a ztráta biodiverzity, abychom se dokázali přizpůsobit rychlému technologickému pokroku a splnili globální rozvojové cíle, je nezbytné porozumět tomu, jak funguje celá lidská populace. Tímto způsobem můžeme odhalit, kde existuje potenciál pro změny.
William Fajzel z McGill University, člen výzkumného týmu, vysvětluje jejich přístup: Chtěli zjistit, jak lidé tráví svůj čas, takže vypracovali průměrné aktivity všech lidí ve všech zemích světa. To v podstatě znamená, že, kdyby všechny lidi na světě reprezentoval jeden jednotlivý člověk, jak by vypadal jeho typický den. Pro tento účel shromáždili vědci údaje o aktivitách obyvatel 140 zemí, které dohromady reprezentují 87 procent celkové lidské populace. Aktivity byly rozděleny do 24 kategorií, přičemž 25. kategorii tvořil spánek a čas strávený v posteli.
Denní aktivity byly zařazeny do tří širších kategorií. První kruh aktivit zahrnuje činnosti zaměřené na transformaci našeho okolního světa, jako je produkce potravin, výroba energie, stavba budov a dopravních cest. Druhý kruh aktivit se soustředí na lidskou mysl a tělo, zahrnuje hygienu, péči o vzhled a zdraví, vzdělávání, náboženské aktivity a sport. Třetí kruh zahrnuje činnosti zaměřené na organizaci společnosti, jako je obchod, finance, právní systém a státní správa.
Průměr může skrývat některé problémy – poměrně dobře charakterizuje celek, ale poskytuje malé množství informací o jednotlivcích. Ale pro výzkum týmu Erica Galbraitha tyto nedostatky průměru nebyly rozhodující, protože hlavním cílem bylo zachytit celkové aktivity lidské populace.
Z výzkumu vědců vyplývá, že lidstvo v průměru stráví 9,1 hodiny denně spánkem nebo ležením v posteli. Toto může působit jako protiklad k lékařským doporučením, která tvrdí, že většina lidí nedostatečně spí, méně než osm hodin. Galbraith a jeho tým však zahrnuli do svého hodnocení všechny věkové skupiny, včetně kojenců, kteří většinu dne spí, a tím se průměrná délka spánku prodlužuje.
Kromě devíti hodin strávených spánkem, lidé věnují dalších devět hodin aktivitám ze druhého okruhu, tedy činnostem souvisejícím s péčí o sebe. Sem patří například čas věnovaný koníčkům, pasivní odpočinek, sledování médií a společenské interakce včetně aktivit na sociálních sítích. V průběhu zbývajících šesti hodin průměrný obyvatel planety se zabývá výrobou a přípravou jídla, cestováním do práce, cestováním obecně a také obchodem, finančnictvím, právem, politikou a státní správou. Likvidaci odpadu věnujeme v průměru jednu minutu denně, zatímco péči o naše domovy až 45 minut.
Některé aktivity jsou pro lidi všude na světě stejně důležité, bez ohledu na to, zda žijí v ekonomicky vyspělých, nebo v nejchudších zemích. To platí například pro čas strávený přípravou a konzumací jídla, každodenním cestováním nebo osobní hygienou. Na druhou stranu, existují aktivity, které se v těchto zemích dramaticky liší. Například lidé ve třetím světě věnují produkci potravin průměrně více než hodinu, zatímco v nejbohatších zemích je pro to potřeba pouhých pět minut.
Práci jako zdroj příjmů věnuje hypotetický průměrný obyvatel Země denně 2,6 hodiny. Avšak i zde průměr může vytvářet zkreslený obraz, protože do statistik jsou započítány i skupiny, které nepracují, jako děti a senioři. U lidí ve věkové kategorii od 15 do 65 let odpovídá průměrný čas strávený prací přibližně čtyřicetihodinovému pracovnímu týdnu.
Podle celosvětového přehledu lidských aktivit, který provedl tým vedený Galbraithem, se ukázalo, že lidstvo věnuje mnoha klíčovým činnostem pouze minimální čas. Toto platí například pro extrakci surovin, výrobu energie nebo zpracování odpadu, což jsou činnosti, které průměrnému člověku z osmi miliard obyvatel planety denně zabírají jen sedm minut. To naznačuje, že při těchto činnostech dáváme přednost postupům, které vyžadují co nejméně práce, aniž bychom brali v úvahu jejich dopady na životní prostředí.
Je jasné, že bez významné změny našeho životního stylu máme možnost přejít v těchto oblastech k činnostem, které sice vyžadují více úsilí, ale škodí planetě výrazně méně. Každý ale musí začít nejdříve u sebe.
