Kostel sv. Máří Magdalény: vrcholně barokní chrám
Původně středověký gotický kostel sv. Máří Magdalény obklopený hřbitovem byl postaven ve druhé polovině 14. století na návrší nad Vřídlem uprostřed města Karlovy Vary. V roce 1518 byl kostel renesančně přestavěn. Na počátku 18. století byl však již kostel po několika požárech ve velmi špatném stavu. Rozhodnuto, proto bylo o demolici kostela a výstavbě nového karlovarského chrámu. Základní kámen kostela byl položen dne 27. dubna 1733. Samotný vrcholně barokní děkanský chrám sv. Máří Magdalény byl poté vystavěn v letech 1733–1736 podle plánů významného českého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Závěrečný kámen do lucerny kostela byl slavnostně položen dne 1. října 1736 děkanem Ottickým.
V roce 2010 byl tento nádherný svatostánek prohlášen Národní kulturní památkou České republiky. V interiéru kostela si můžete prohlédnout bohatě zdobený barokní inventář z 18. století. V podzemí chrámu stojí za pozornost unikátní pohřební krypta původního gotického kostela, ve které jsou uloženy kosterní pozůstatky ze zrušeného hřbitova.
Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla: byzantinizující jednolodní kostel
Byzantinizující pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v letech 1893–1898 podle plánů architekta Gustava Wiedermanna z Františkových Lázní v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend na západním okraji města. Vzorem stavby byl byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy. Potřebné finance na stavbu kostela byly získány díky sbírce mezi zámožnou srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a šlechtou. Nový kostel tak nahradil patrně již nevyhovující původní pravoslavnou modlitebnu v Mariánskolázeňské ulici.
Bohatě zdobený byzantinizující pravoslavný chrám na půdorysu řeckého kříže je završen pěti pozlacenými kupolemi. Stěny kostela doplňuje bohatá ornamentální sochařská a figurální malířská výzdoba. Vnitřní zařízení kostela tvoří bohatý majolikový dřevěný ikonostas s olejovými ikonami světců od malíře Tjurina, vyrobený původně v Kuzněcovu pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. U schodiště proti Sadové ulici je umístěn bronzový reliéf Petra I. od sochaře M. Hillera.
Anglikánský kostel sv. Lukáše: pseudogotický dvoulodní kostel
Anglikánský pseudogotický kostel sv. Lukáše byl postaven, za finanční podpory anglických lázeňských hostů, v letech 1876–1877 karlovarským stavitelem Josefem Slowakem podle plánů lipského stavebního rady Dr. Oskara Mothese na terase na Zámeckém vrchu. Základní kámen stavby byl položen v roce 1876. Slavnostní vysvěcení nového kostela poté proběhlo dne 24. června 1877. Kostel tak nahradil již nevyhovující stavbu starého anglikánského kostela v Zahradním údolí.
Stavba vychází z romantického pojetí anglické pseudogotiky, používající neomítnuté holé zdivo, které dodává stavbě cizokrajný nádech. Dvoulodní kostel na půdorysu latinského kříže s mohutnými opěrnými pilíři je nad kupolí nad křížením lodí završen výraznou, nakoso postavenou, dřevěnou hranolovou věží s ochozem. V letech 1909–1910 byl kostel restaurován. V současné době je v kostele Muzeum voskových figurín.
Kaple sv. Anny (Schwarzova kaple): pozdně barokní kaple
Pozdně barokní kapli nechal na své náklady vystavět karlovarský občan Kašpar Schwarz pravděpodobně již v 18. století na významném rozcestí na nejvyšším místě Zámeckého vrchu. Schwarzova kaple se často objevuje na kresbách slavného německého spisovatele Johanna Wolfganga von Goetha. Ve druhé polovině 19. století byl v sousedství kaple vystavěn nový anglikánský kostel sv. Lukáše a začala vznikat výstavní vilová čtvrť Westend. Kaple tak ztratila svou dominantní pozici a začala pomalu zapadat v zapomnění.
Po poslední rekonstrukci v roce 2007 byla kaple dne 18. října 2007 nově zasvěcena sv. Anně. V interiéru této drobné sakrální stavby s krásnou barokní architekturou si můžete prohlédnout sošku sv. Anny s Pannou Marií. Krásně opravená kaple situovaná na začátku Sovovy stezky se dnes stává jedním z častých výchozích bodů k vycházkám do lázeňských lesů.
Kaple Panny Marie: pseudogotická kaple
Původní barokní kaple Panny Marie Bolestné byla zřízena v roce 1700 hrabětem ze Sternbergu a jeho chotí za pobytu v lázních ve svahu za bývalým Saským sálem, dnešním Grandhotelem Pupp. Kaple se hned od svého vzniku dočkala velkého zájmu lázeňských hostů. Na své kresbě ji dokonce zachytil roku 1808 slavný německý spisovatel Johann Wolfgang von Goethe. Již v polovině 18. století se proto uvažovalo o přestavbě a rozšíření této církevní stavby.
Kaple byla nakonec zcela pseudogoticky přestavěna v letech 1885–1886. Po druhé světové válce však upadla kaple v zapomnění a postupně chátrala. V roce 1991 proto prošla kaple celkovou rekonstrukcí. Nádherná romantická architektura pseudogotické kaple s dvouramenným přístupovým schodištěm, skrytá mimo hlavní vycházkové trasy, čeká na své znovuobjevení lázeňskými hosty.
Kostel sv. Anny v Sedleci: monumentální barokní jednolodní chrám
Historie sedleckého kostela sahá až do roku 900, kdy zde existovalo děkanství, povýšené roku 980 na arciděkanství. Kolem roku 1290 byl uprostřed obce postaven nový kamenný gotický kostel. Na oltáři kostela stávala milostivá soška sv. Anny Samétřetí, k níž putovaly věřící. V roce 1694 byl proto kostel prohlášen kostelem poutním. V roce 1721 kostel navštívila císařovna Alžběta Kristina, manželka císaře Karla VI., která se právě léčila v Karlových Varech se svou čtyřletou dcerou Marií Terezií a opět znovu v roce 1732 za doprovodu samotného císaře. Počátkem 18. století již nebyl starý gotický kostel schopen pojmout všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlce přicházela.
V letech 1738–1749 byl v místech původního gotického kostela na návsi uprostřed obce vystavěn monumentální barokní poutní chrám sv. Anny. Nový kostel byl postaven podle plánů neznámého autora, který zjednodušil nákladný návrh od významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavitelem kostela byl panský stavitel zednický mistr Johann Schmidt z Útviny. Interiér kostela doplnila nástropní fresková výzdoba, kterou vytvořil v letech 1740–1750 barokní malíř Ellias Dollhopf z Horního Slavkova. Od roku 2004 je svatostánek ve správě Občanského sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci a prochází postupnou rekonstrukcí. V interiéru kostela probíhá řada hojně navštěvovaných kulturních akcí.
Kaplička sv. Vavřince: barokní výklenková kaplička
Barokní výklenková kaplička sv. Vavřince byla postavena v 18. století na místě starší stavby, poprvé zmiňované již roku 1700. Kaplička, na kdysi dominantním místě, na Vavřineckém vrchu nad lázeňským městem bývala často zpodobňována na karlovarských rytinách z 19. století. Na své kresbě ji dokonce zachytil při své návštěvě roku 1808 slavný německý spisovatel Johann Wolfgang von Goethe.
V roce 1855 byla kaplička obnovena Wilhelmem Kandlerem. Do padesátých let 20. století bývaly ve čtyřech postranních nikách hranolové kapličky umístěny obrazy slavných návštěvníků města, které nahradily původní olejové alegorické obrazy. Nově opravená kaplička nabízí příjemnou zastávku při vycházkách do okolí lázeňského města.
Kostel sv. Urbana v Rybářích: pozdně gotický jednolodní kostelík
Pozdně gotický kostel sv. Urbana v Rybářích byl postaven neznámým stavitelem po roce 1500, na místě staršího románského kostela, snad již z 10. století, na vrcholu vysokého skalnatého ostrohu. Kolem kostela se rozkládal hřbitov. V letech 1832–1833 byl kostel výrazně empírově přestavěn a rozšířen o novou hranolovou věž. Po výstavbě nového kostela Povýšení sv. Kříže v roce 1906 však přestal být středověký kostel používán a počítalo se s jeho demolicí. Roku 1921 byl zrušen tehdy již neužívaný hřbitov kolem původního kostela, který byl poté přeměněn na městský park.
V letech 1938–1939 byl bývalý kostel přeměněn v památník obětem 1. světové války, po připojení pohraničí k Velkoněmecké říši došlo k jeho přeměně na památník národního osvobození a po roce 1948 pak na památník Rudé armády. Počátkem 90. let nastala celková devastace opuštěného kostela. V posledních letech povstává tato historicky cenná stavba z trosek díky úsilí Občanského sdružení pro záchranu kostela sv. Urbana. V průběhu rekonstrukce zůstává objekt nepřístupný, prohlídka obnovující se stavby si však zaslouží vaši pozornost.
Kostel Povýšení sv. Kříže v Rybářích: pseudorománský trojlodní kostel
Nový pseudorománský farní kostel Povýšení sv. Kříže byl postaven v letech 1904–1906 staviteli Norbertem a Aloisem Sichertovými z Rybář, podle plánu architekta K. Schadena z vrchního stavebního úřadu v Praze, na volném prostranství uprostřed rozrůstající se obce Rybáře. Nový kostel tehdy nahradil již nedostačující středověký kostel sv. Urbana na návrší nad obcí.
Rybářský svatostánek, v podobě trojlodní pseudorománské baziliky s hranolovou věží a trojapsidálním závěrem, je ukázkou moderní sakrální architektury počátku 20. století a dominantou této karlovarské městské části. V interiéru kostela je umístěna část barokního inventáře ze zrušeného kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru v Doupovských horách.
Kostel Nanebevstoupení Páně: pseudorománský jednolodní kostel
Původně stávala ve Staré Roli pouze malá obecní kaple z roku 1823, která však na přelomu 19. a 20. století již nemohla stačit rychle se rozrůstající průmyslové obci. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě nového pseudorománského farního kostela Nanebevstoupení Páně podle plánů architekta Hermanna Fiedlera. Základní kámen vysvětil dne 29. září 1907 pražský světící biskup Wenzel Frind. Samotná stavba probíhala v roce 1908 pod vedením stavitele Aloise Sicherta a v roce 1909 bylo pořizováno vnitřní zařízení chrámu. Slavnostní vysvěcení kostela, nazývaného tehdy Jubilejní kostel císaře Františka Josefa, proběhlo dne 10. října 1909 arcibiskupem kardinálem Lvem Skrbenským.
Nejmladší karlovarský kostel je ukázkou moderní sakrální architektury počátku 20. století. Pseudorománský jednolodní kostel s hranolovou věží a apsidou byl vystavěn z glazurovaných cihel. V interiéru kostela stojí za pozornost krásná figurální výmalba s výjevy Narození Kristova a Vzkříšení Krista od karlovarského malíře Karla Lehningera. V rámci kulturních akcí je pravidelně zpřístupněna rovněž zvonová věž.
Kaplička u Obrazu: pseudogotická výklenková kaplička
Již v roce 1716 zavěsil karlovarský lesník Benjamin Muckl na strom na významném rozcestí lesních cest v lázeňských lesích obraz Panny Marie. Místu se poté začalo říkat „U obrazu“ a další generace lesníků a návštěvníků lázeňských lesů poté zákoutí udržovala. Roku 1894 nechala karlovarská městská rada poblíž svatého obrázku postavit bohatě zdobený výletní altán. V roce 1895 již několik let odumřelý strom, na kterém obrázek visel, silně poškodila velká bouře.
Provizorně upravené torzo stromu se stříškou poté v roce 1900 nahradila pseudogotická výklenková kaplička v podobě oltáře z bílého mramoru, kterou nechala vystavět rodina zemřelého lázeňského hosta, vídeňského průmyslníka Nicolause Dumby. Ve výklenku kapličky byl umístěn obraz Panny Marie s Vřídlem od vídeňského secesního malíře a sochaře Franze Matsche. Slavnostní vysvěcení kapličky proběhlo dne 24. července 1900. Rozcestí „U obrazu“ je dodnes velmi oblíbenou zastávkou lázeňských hostů během vycházek do karlovarských lesů.
Kostel sv. Petra a Pavla: pseudorománský jednolodní kostel
Původně jednoduchý pseudorománský kostel bez věže byl postaven v letech 1854–1856 architektem Gustavem Heinem. Pozemek pro zřízení modlitebny pro všechny nekatolické lázeňské hosty za tehdejším karlovarským městským pivovarem, dnes budovou Císařských lázní, věnovala hraběnka Schamburg-Lippe. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen dne 1. července 1856. Později si během „zlatého věku“ Karlových Varů anglikánská a pravoslavná církev postavily vlastní kostely a kostel připadl církvi luteránské. V letech 1864–1865 byl kostel rozšířen o nové hlavní průčelí s věží. V letech 1893–1894 byl kostel upravován pod vedením architekta Jullia Zeissiga z Lipska a dostal svou konečnou podobu.
Vybavení interiéru kostela tvoří oltář s obrazem Nanebevstoupení Krista od malíře C. Steffecka z Berlína z roku 1857. Po stranách triumfálního oblouku jsou umístěny pozdější reliéfy Jana Žižky a Jana Husa. Celý prostor kostela je završen krásným kazetovým stropem a doplněn románskou výmalbou. Od roku 1946 patří kostel sboru dr. Pavla Farského církve československé husitské.
Kaple Ecce Homo: pseudogotická kaple
Původně stávala při oblíbeném rozcestí lesních cest, v sedle pod Výšinou přátelství, barokní kaple Ecce homo, zvaná rovněž lesní kaple. V roce 1900 byla na jejím místě vystavěna novostavba pseudogotické kaple z režného zdiva. V sousedství kaple později vznikl dřevěný výletní lázeňský altán, nazývaný Chopinova chata, a kamenná Aranova lavice z roku 1906 na počest maďarského básníka Aranyho, který v těchto místech rád pobýval.
Na konci 20. století prošla kaple Ecce homo spolu s přilehlým altánem celkovou rekonstrukcí. Významné rozcestí se poté opět stalo vyhledávanou zastávkou výletníků a turistů uprostřed ticha karlovarských lázeňských lesů. Turistické chodníky odtud stoupají například k rozhledně Diana či Vyhlídce Karla IV.
