text: Pavel Troják
Poskytněte nám nástroje k vykázání osob, které nemají u nás stabilní bydliště a působí problémy. To byla výzva, kterou zaslalo plzeňské vedení směrem k premiérovi a ministrovi vnitra. Jako odůvodnění tohoto kroku uvádějí snižující se úroveň bezpečnosti a časté porušování veřejného pořádku. Tento krok by byl přivítán i v dalších dotázaných městech. Nicméně se zdá, že úspěch nejspíš na obzoru není, protože ministerstvo vnitra uvedlo, že preferuje preventivní opatření místo represivních.
Veřejné vykonávání tělesných potřeb, krádeže v maloobchodech, vyhazování odpadků mimo koš nebo konzumace alkoholu na veřejných místech, hrubé chování a neplacené převozy na záchytku, to vše jsou aktivity, které jsou v některých problémových komunitách dle plzeňského vedení běžné. Přibližně 400 takových osob ve městě bydlí. Primátor Plzně Roman Zarzycký z politické strany ANO charakterizoval situaci následovně: „V Plzni, a to hlavně v centrální části, se vyskytuje několik jednotlivců, kteří pravidelně porušují zákony a vyhlášky. Většinou jde o cizí státní příslušníky nebo osoby s trvalým bydlištěm mimo Plzeň. Tyto osoby často nemají respekt ke strážníkům ani policii, vzhledem k tomu, že jsou nezaměstnaní, žijí na ulici a neplatí žádné pokuty. Odebrání těchto osob z našeho administrativního území je jediným efektivním způsobem, jak tento problém řešit.“
Proto v otevřeném dopise vyzval premiéra Petra Fialu z ODS a ministra vnitra Víta Rakušana z STAN, aby umožnili místním správám legislativně odstranit z jejich území ty, kteří pravidelně páchají určité přestupky a nemají v daném městě nebo obci stálé bydliště. V minulosti již města a obce podobnou pravomoc vlastnily. Sněmovna toto opatření odhlasovala na sklonku roku 2012, kdy se jí podařilo překonat prezidentské veto Václava Klause. Návrh přišel od poslankyně a primátorky Chomutova Ivany Řápkové z ODS. Tento legislativní nástroj byl v platnosti až do července 2017, kdy byl odstraněn z nového zákona o přestupcích. Jeho cílem byli zřejmě Romové.
Ministerstvo vnitra přes svou mluvčí Hanu Malou objasnilo, že k odstranění tohoto nástroje došlo po konzultaci s legislativní radou vlády. Byly vzneseny obavy ohledně potenciální neústavnosti, jako jsou omezení pohybu a bydlení, a též byly vyjádřeny obavy z nepřiměřené kriminalizace menších deliktů a přesunu problémů z jedné obce do druhé. Tento trest nebyl ve skutečnosti používán často, a to pouze v několika obcích.
Několik dalších dotázaných měst by uvítalo obnovení tohoto nástroje. Ve městě Klatovy byl tento mechanismus použit v 24 případech mezi lety 2013 a 2015. Podle starosty Rudolfa Salvatra z ODS tento nástroj sloužil jako efektivní prostředek proti těm, kteří opakovaně odmítali dodržovat základní společenská pravidla. Toto opatření umožnilo na tři měsíce zakázat vstup do Klatov osobám, které zde neměly trvalý pobyt. Tito lidé ale stále měli možnost navštívit úřad práce za účelem hledání zaměstnání. Pokud by se tato možnost vrátila, starosta Salvatr říká, že by ji opět implementovali.
Ve městě Ústí nad Labem měli podobný názor. V lokalitě Střekov, kde bydlí Romové, byla tato pravomoc použita, například v létě 2015, kdy byly tři osoby vykázány z tohoto území kvůli přestupkům spojeným s konzumací alkoholu na veřejných prostranstvích. Mluvčí Ústí nad Labem, Daniela Kalinová, vysvětlila, že tento nástroj měl nejen represivní, ale i preventivní efekt. Po létě 2016 se všichni tři vykázaní lidé vrátili na území Střekova, ale ani v následujících letech nebyly evidovány přestupky podobného typu mezi lidmi z tohoto společenství.
Zástupce starosty Prahy 2, který je odpovědný za oblast bezpečnosti, Michal Zuna z TOP 09, považuje možnost vykázání osob z určitého území za klíčový nástroj pro zajištění bezpečnosti a dodržování veřejného pořádku. Michal Zuna uvedl, že v evidenci jen malý podíl, konkrétně pět procent, představují osoby s opakovaným protiprávním chováním. Tito jedinci často nemají zájem o širokou škálu sociálních služeb. V těchto případech je podle něj potřeba přistoupit k jiným opatřením než jen sociální pomoci a preventivním programům. Možnost vykázání by v praxi cílila na tuto malou skupinu lidí a v kontextu veřejného pořádku a subjektivního pocitu bezpečnosti je to důležitý faktor. Zuna také poznamenal, že tuto opci městská část využívala v několika desítkách případů, přičemž většinou se jednalo o nabízení sexuálních služeb na veřejných místech.
Na druhou stranu, ombudsman Stanislav Křeček, je proti vykazování. Argumentuje tím, že taková opatření neřeší podstatu problémů, jako je bezdomovectví nebo prostituce. Podle něj se problém jednoduše přesouvá do jiné oblasti nebo části města. Křeček namísto represivních opatření doporučuje efektivnější sociální práci s dotčenými osobami.
Podle informací od ministerstva vnitra, návrat legislativní možnosti vykázání je nepravděpodobný. Mluvčí ministerstva Hana Malá v reakci na dotaz potvrdila, že stát v současné době upřednostňuje preventivní opatření před represivními. Novela zákona o přestupcích nyní umožňuje omezení vstupu do veřejně přístupných míst nebo lokalit s konáním různých společenských akcí. Od prvního února 2022 byla efektivita těchto omezujících opatření posílena tím, že byla zavedena trestněprávní sankce za opakované narušení těchto omezujících opatření v nejzávažnějších případech. Tyto restrikce jsou zaměřeny na konkrétní místa, kde určité osoby spáchají přestupky, na rozdíl od obecného zákazu pobytu v obci, který byl v odborných kruzích považován za problematický.
