„Ať vědí všichni, kdo budou číst tento zápis, že ctihodný otec a pán Bavor z božího slitování opat břevnovského kláštera, jakož i téhož místa takřka zakladatel, kněz soucitného nitra, jak vůli boží odměně, tak kvůli velkým prosbám biskupa svaté pražské církve, pana Řehoře, vykoupil obrovskou knihu, která může být započtena pro svou velikost mezi sedmi divy světa…“, napsal břevnovský opat Bavor či někdo z okruhu jeho blízkých před staletími.
Podlažice, malá obec u Chrasti u Chrudimi, skrývá řadu tajemství a památku, kterou dosud oči lidské nespatřily…
Podlažice se poprvé zmiňují jako benediktinský klášter v roce 1159. Klášter byl během husitských válek vypálen a zničen, zřícenina později sloužila jako stavební materiál. Na místě někdejšího klášterního kostela byl na přelomu 17. a 18. století vystaven barokní kostel svaté Markéty. S historií podlažického kláštera je úzce spjata památka světové proslulosti, tzv. Ďáblova bible, Codex gigas, liber giganteus, jak byla v minulosti nazývána největší rukopisná kniha světa.
Codex gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, kniha měří téměř jeden metr na výšku a 50 cm na šířku, váží přes 70 kilogramů, původně obsahovala 320 pergamenových listů, osm bylo vyříznuto, není známo, kdy, kým a proč. K výrobě bylo zapotřebí kůže zhruba 150 zvířat. Codex není jen knihou, ale je zároveň celou knihovnou v jednom svazku. Obsahuje Starý a Nový Zákon, Kosmovu kroniku, zaklínací formule proti nemocem a zlodějům, přehled bratrstva podlažického kláštera, kalendář s nekrologem, vyznání hříchů, spisy Isidora ze Sevilly a Josepha Flavia atd.
Rukopis vznikl pravděpodobně na počátku 13. století. Zda vznikl v Podlažicích, není jisté. Zdejší klášter nepatřil k nejbohatším a náklady na pořízení tak nákladného rukopisu převyšovaly finanční možnosti kláštera.
Další záhadou zůstává autorství. Ze skutečnosti, že jsou texty v rukopise psány jedinou písařskou rukou, plyne, že výroba tak rozsáhlé knihy musela trvat celou řadu let. Z toho vyplývá, že autor rukopisu nejevil známky přirozeného stárnutí, které by se v rukopisu objevilo. V této souvislosti se ke vzniku codexu váže pověst, že dílo psal ďábel, kterého povolal mnich, jenž zhřešil a, aby se vyhnul přísnému trestu, slíbil, že za jedinou noc napíše knihu obsahující všechny vědomosti světa. Dostal potřebný materiál, ale o půlnoci mu bylo jasné, že tento úkol nedokáže splnit, zaprodal proto svoji duši ďáblu, ten celý rukopis sepsal a mnich vtělil podobu ďábla do Codexu gigas. Zpodobnění ďábla je opravdu velmi netypické a nemá prakticky obdoby. I to je další záhada Ďáblovy bible.
Kodex měl velmi pohnutou historii. V roce 1245 byl kvůli finanční tísni zastaven cisterciáckému klášteru v Sedlci. Od husitství se nacházel v klášteře v Broumově, kde byl ukazován významným návštěvníkům. V březnu roku 1594 daroval broumovský opat knihu císaři Rudolfu II., který se o knihu velmi zajímal a kodex zůstal součástí rudolfínských uměleckých sbírek až do konce třicetileté války. Roku 1648 dobyla švédská armáda levobřežní část Prahy a ukořistila mimo jiné sbírky Rudolfa II. Mezi nimi i Ďáblovu bibli, která již v této době byla považována za osmý div světa. Od této doby zůstal rukopis ve Švédsku a stal se ozdobou stockholmské knihovny. Teprve v roce 2007, po dlouhých a složitých jednáních, se Codex gigas vrátil do Čech, země, kde vznikl. Byl vystaven několik měsíců v trezorové místnosti Národní knihovny. Kniha se k nám vrátila po více než 350 letech a nyní je opět ve Švédsku.
Kopii Ďáblovy bible si můžete prohlédnout v muzeu v Chrasti u Chrudimi, kde se dozvíte další informace o knize, jejím vzniku, pověsti i osudech. Muzeum sídlí v krásné zámecké budově, bývalém letním sídle hradeckých biskupů. Kromě expozice, která se věnuje Ďáblově bibli, se můžete seznámit s historií města, významnými osobnostmi, řemesly či archeologickými nálezy v okolí.
Ďáblova bible je jednou z největších záhad světa. Není jasné, kde vznikla, kdo ji napsal, kdo vyřízl osm pergamenových listů atd. Podaří se badatelům na tyto otázky odpovědět?
