text: Pavel Troják
Je vázané písmo vhodné pro každého ve škole? Zejména levorucí mohou mít s ním potíže. Na druhou stranu, nespojitý Comenia Script je často oceňován při výuce. Před několika lety se všichni studenti učili psát stejným způsobem, avšak nyní mají školy možnost volby mezi tradičním vázaným písmem, nebo některou z variant nespojeného písma a učit děti číst pouze vázané písmo. Tuto volbu schválilo ministerstvo školství již v roce 2015, avšak učitelé ji stále využívají poměrně zřídka, i když jejich počet postupně roste.
Uvedu příklad. Jitka a Honzík jsou sourozenci navštěvující první a druhý ročník základní školy v Praze. Honzík píše pravou rukou, zatímco Jitka dává přednost levé ruce pro psaní a další činnosti. Obě děti se ve škole učí vázaným písmem, protože jiná možnost, stejně jako ve většině ostatních základních škol, není k dispozici. Nicméně, Jitka zažívá při psaní, kterému se učí teprve několik měsíců, různé potíže, na rozdíl od svého bratra. „Při psaní si občas rozmazává písmena a také nemůže udržet očekávaný úhel. Je také v nevýhodě ve srovnání s Honzíkem, protože si svou levou rukou zastírá text, který opisuje podle vzoru nebo doplňuje,“ vysvětluje její matka, Jitka Pokorná, problémy, na které narazili při výuce psaní se svou dcerou.
„Bylo by ideální, kdybychom před zahájením výuky psaní mohli zjistit, který typ písma lépe vyhovuje potřebám konkrétního dítěte, a takový pak pro něj vybrat. Avšak toto není možné. Kromě toho, přeučování dítěte na jiný druh písma v raném věku je náročné, zejména z nevázaného na vázané písmo je to ještě obtížnější než naopak,“ uvádí učitelka prvního stupně Dagmar Kopřivová ze Základní školy Plešivec v Českém Krumlově. V současné době sama využívá nevázané písmo, avšak má zkušenosti také s výukou vázaného písma. Přesto si již tehdy všímala, že psaní vázaným písmem bylo pro děti náročnější, jejich zápisky často špatně čitelné, s chybnými tvary písmen. Dále podle jejích slov žáci častěji vynechávali háčky nad písmeny, používali vázané písmo během hodin českého jazyka, ale v jiných předmětech častěji upřednostňovali hůlkové písmo.
Poté, co bylo oficiálně schváleno používání nevázaného písma, se rozhodla tuto možnost využít. „Ve třetím ročníku začala výuka anglického jazyka a žáci začali mít problémy s používáním vázaného písma při psaní anglických slov. Společně jsme hledali možnosti změny, a nakonec děti přišly s nápadem vyzkoušet nevázané písmo. Během dvou týdnů se naučily správné tvary písmen a většina z nich se rozhodla toto písmo používat ve všech předmětech. Bylo pro mě zajímavé, že u některých dětí se výrazně snížil počet chyb v textech. Mám na mysli například vynechávání háčků nad písmeny či opomenutí písmen ve slovech. Většina dětí z této třídy stále píše nevázaným písmem, i na druhém stupni,“ popisuje své první zkušenosti se zavedením změny.
Pokud jde o psaní obecně, levorucí často více než pravorucí mají problémy s dodržováním předepsaného sklonu písma. Tuto zkušenost má i učitelka Kopřivová. „Často jsem zaznamenala nepřirozené křivení ruky při psaní, nesprávný sklon písma doleva nebo velký náklon sešitu. Jednotlivé tvary písmen se píší ze směru, který je výhodný pro pravoruké. Například pokud píši velké psací K, pravoruký napíše první tah a druhým tahem se snadno napojí na první uprostřed, protože celou dobu vidí svůj předchozí tah. Levoruký však při psaní druhého tahu první napsaný tah zakrývá svou rukou, kterou právě píše,“ vysvětluje komplikace, které často provázejí levoruké při výuce psaní.
„Děti, které upřednostňují psaní levou rukou, mohou při použití vázaného písma čelit určitým komplikacím. Levorucí jsou nuceni psát tak řečeno proti proudu a směr písmen je pro ně opačný, než by byl přirozený. Proto je důležité, aby se během jejich výuky věnovala pozornost správnému držení tužky a vhodné poloze při psaní. Leváci mohou mít také sklony zakrývat psaný text svou rukou, což může vést k nečitelnosti písmen a následně ke zmatkům a chybám,“ potvrzuje její názor Olga Novotná, učitelka ze základní školy v Brně.
Přesto vyučuje své žáky vázanému písmu a uvádí několik důvodů pro své rozhodnutí. „I když se vázané písmo v běžném životě objevuje stále méně, děti by nebyly schopné rozluštit vázané písmo, což v opačném případě neplatí. Výuka vázaného písma má také pozitivní vliv na děti s dyslektickými nebo dysgrafickými potížemi, jelikož je vedou k zřetelnému oddělení slov v textu. Psaní spojitým písmem může být rychlejší metoda psaní než psaní oddělených písmen,“ vysvětluje, proč dává přednost tradičnímu stylu.
Podle ní však může být pro některé děti efektivnější psaní tiskacími písmeny, zejména pokud se potýkají s nějakými problémy. „Každé dítě má své vlastní preference a potřeby, a je důležité najít pro něj nejlepší řešení. Proto se mi zdá vhodné, aby děti měly možnost si ve vyšších třídách zvolit způsob, jakým chtějí psát text. Úloha učitele spočívá v nabídnutí možností, z nichž si dítě pak může vybrat,“ uzavírá.
V současnosti se ve školách v naší zemi používá spojité psací písmo, které vychází z koncepce školního písma, jež v 60. letech 20. století navrhl Václav Penc. Od roku 2000 se však stále častěji objevují názory odborníků i laiků, kteří poukazují na to, že písmo je zastaralé a svým pevně stanoveným sklonem 75 stupňů není ideální zejména pro levoruké děti nebo ty s poruchou motorického vývoje.
V roce 2012 bylo ministerstvem školství schváleno první komplexní nevázané písmo Comenia Script. „Můžeme říci, že levoruké děti z písma Comenia Script získávají mnoho výhod, neboť je pro ně praktické a pohodlné. Důvodem je, že tyto děti mohou tvořit každý tah písmene samostatně a přizpůsobit si pořadí tahů tak, aby napsaný tvar písmene vypadal dobře. U spojitého písma tuto možnost nemají. Zde se začne psát slovo u prvního tahu písmene a skončí se až posledním tahem posledního písmene, což znamená, že se celé slovo napíše najednou,“ vysvětluje výhody používání nevázaného písma Radana Lencová, grafička a autorka Comenia Script.
