Střed Evropy si nárokuje hned několik států. Také v Česku není místo jedno. Ale protože střed Česka v obci Číhošť na Vysočině je velmi mladý, nemá zatím konkurenta.
Pokud byste hledali nějakou zmínku o Číhošti na turistické mapě vydané ještě v 80. letech minulého století, nabyli byste dojmu, že toto místo nestojí vůbec za návštěvu. To jediné, co se tam doporučuje k vidění, jsou nepatrné zbytky blatné tvrze. O památném gotickém kostelu Nanebevzetí Panny Marie a pohnutých událostech v něm v letech 1949–1950 ani zmínka. Není divu, komunistický režim raději nechtěl připomínat místo, které tak drasticky pošpinil.
Středem pozornosti StB
O 3. neděli adventní 11. prosince 1949 došlo v číhošťském kostele při bohoslužbě, kterou vedl místní kněz Josef Toufar, k pohybům oltářního křížku, což později dosvědčilo 19 svědků. Křížek navíc zůstal trvale vychýlen přes své těžiště, aniž by spadl. Událost se začala mezi věřícími spontánně označovat za zázrak a rostl počet návštěvníků obce. To se ovšem nehodilo komunistickým mocipánům, a tak se rozhodli převzít vše do své režie, zpolitizovat a zneužít proti církvi. Proto příslušníci StB kněze Toufara za pomoci lsti koncem ledna 1950 unesli (nešlo tedy ani o regulérní zatčení!) a začali drastické vyšetřování s cílem za každou cenu na něm vynutit přiznání, že křížkem pohyboval a jeho naklonění k západu zinscenoval z kazatelny on, a to na pokyn Vatikánu. Ve zcela zuboženém stavu byl Toufar poté tajně v noci převezen do Číhoště, aby tam s ním pořídili několik záběrů pro připravovaný propagandistický film s biblickým názvem „Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení“, který měl odhalovat, jak to vše nastrojil. Začal se také připravovat velký monstrproces, ale protože Toufar na následky nelidského týrání 25. února 1950 zemřel, komunisté alespoň masivně využili jeho údajného „doznání“ ve štvavé kampani proti němu a celé církvi v tisku, v kinech; v nedaleké Ledči nad Sázavou byl do prvomájového průvodu dokonce zařazen alegorický vůz parodující číhošťský zázrak s výhružným nápisem „Republiku si zázraky rozvracet nedáme!“
Dosud neobjasněno
Pravda o nevině kněze Toufara se na veřejnost začala dostávat nakrátko v období politického uvolnění v roce 1968, a pak až po roce 1989. Otázka, co způsobilo pohyby oltářního křížku a jeho naklonění, zůstává dodnes objektivně nezodpovězena a nezodpovězenou asi již zůstane. Mj. proto, že křížek zabavila StB a dosud se ho nepodařilo nalézt. Naštěstí se dochovalo několik jeho fotografií, kde je naklonění patrné. Jejich autor však za ně strávil přes deset let v kriminále.
Střed republiky
Číhošť je menší obec v havlíčkobrodské části kraje Vysočina, která kromě své pohnuté historie udiví už svým názvem. Podle jedné z verzí má spojitost s děním na zdejší tvrzi, o které je první písemný záznam z roku 1347. Kdysi se prý na ní sešli zemané z celého okolí a byl mezi nimi také jeden cizí. Všichni se proto vyptávali: „Čí je to host?“ Po vzniku samostatné České republiky bylo z několika nezávislých zdrojů propočítáno, že její střed by se měl nacházet někde v okolí obce. Byla k tomu použita metoda, při níž se za střed považuje těžiště plochy území ČR bez výškových rozdílů. Po přeměření byl nakonec vyznačen na okraji obce, kde ještě donedávna jeden místní hospodář parkoval svůj valník. Koncem loňského roku byl na tomto místě instalován kamenný pomník, altán a informační panel.
Cestou necestou Toufarova stezka
V roce 1990 odhalili u kostela pomník k uctění památky Josefa Toufara. Do Vatikánu byla zaslána žádost o blahořečení a Toufarovo tělo bylo exhumováno z hromadného hrobu v Praze. V roce 2015 byly během slavnostní mše, na niž přijely tisíce lidí, ostatky umučeného Toufara uloženy v kostele v Číhošti. A vznikla také Toufarova turistická stezka, která vede z Leštiny u Světlé přes Číhošť do Smrčné. Vydatná procházka krajem Vysočiny je dlouhá 18,5 km, v Číhošti vede přes střed republiStřed Evropy si nárokuje hned několik států. Také v Česku není místo jedno. Ale protože střed Česka v obci Číhošť na Vysočině je velmi mladý, nemá zatím konkurenta. HISTORIE NA DOSAH: CESTA DO STŘEDU ČESKA 2 ky, napojit se můžete i před kostelem na návsi a po modré se vydat k Nezdínské studánce, kam chodíval i farář Toufar.
Nový křížek jeřabiny
Na severovýchodním okraji Číhoště, kde se nachází pěkně upravená loučka, se středem Česka, a obcí projdeme ke kostelu, kterému z boku věže netradičně vyčnívá jeden zvon – poledník, kterým se zvoní poledne. Pod věží uvidíme moderní pomník zdejšího umučeného kněze Josefa Toufara. Pokud bude kostel otevřen, uvidíme původní kazatelnu a oltář. Křížek na něm je však jiný, i když podobný, ale stojí zcela rovně. Krásnými stromořadími jeřábů které, zvláště na podzim, dotvářejí kouzlo tohoto kraje, se po silnicích budeme snažit dojít do osady Nezdín a z ní pak stoupat kolem velkého výběhu plného vysoké zvěře k lesu, který ukrývá překrásné zákoutí – poutní kapličku se studánkou.
Další zajímavosti
Další zastávkou na cestě lesem by pak měla být stanice ochrany fauny v Pavlově, která se již od roku 1988 zaměřuje mj. na péči o handicapované živočichy, na záchranu vydry říční; v mnoha voliérách můžeme vidět např. ohrožené druhy sov, sokola stěhovavého a raroha velkého. Na podrobnější návštěvu této stanice je možné se mimo sezónu telefonicky objednat. Svou návštěvu středu republiky můžeme ukončit již zde a vydat se po silnici do Ledče nad Sázavou (stojí za samostatnou návštěvu), anebo s mapou v ruce pokračovat dále po plánované turistické značce k řece Sázavě do Vilémovic (nejstarší tis ve střední Evropě!) a Smrčné na vlak.
