Na okraji Sezimova Ústí na Táborsku stojí známá Benešova vila. Pozoruhodný dům, který patřil druhému československému prezidentovi Edvardu Benešovi a jeho ženě Haně, je stále větším lákadlem pro turisty, ale i obdivovatele manželů Benešových.
Edvard Beneš Sezimovo Ústí miloval, stejně jako jeho okolí. Ve 20. letech minulého století několikrát pobýval u svého bratra na dnes již zaniklém Soukenickém Mlýně. Krajina podél Kožského potoka, v místech, kde prý dokonce měl kdysi kázat Mistr Jan Hus, tehdejšího ministra zahraničí a jeho ženu Hanu natolik okouzlila, že si zde nechali postavit architektonicky obdivuhodnou stavbu v jihofrancouzském stylu. Základní kámen byl položen v roce 1930, rok na to byla vila hotova. Později se tak stala druhým sídlem druhého československého prezidenta. V sousedství se nachází ještě vila bývalého vyslance v Bernu Zdeňka Fierlingera a bývalého šéfa protokolu ministra zahraničí Ludvíka Strimpla. Všichni tři byli kamarádi, a tak chtěli mít domy blízko sebe, nakonec se ale ne v dobrém rozešli, domy ale zůstaly. Nutno ale uznat, že Benešova vila je nejhezčí.
„Uvnitř postupně vznikla obdivuhodná sbírka starožitného nábytku i moderního umění, protože velkou láskou Hany Benešové byly starožitnosti. Byla to její velká láska a především, tato dáma měla k těmto věcem veliký vztah a cit. Dá se říct, že ona zachránila některé unikátní kousky. Sbírka je dnes ovšem umístěna v táborském husitském muzeu,“ řekl o expozici ředitel Táborského Husitského muzea Miloš Drda.
K překrásné, pískově žluté vile patří také rozlehlý park a zahrada s jezírky, skalkami a nespočetným množstvím květin, stromů a keřů. Některé z nich dokonce sázela sama Hana Benešová, či její manžel Edvard a dodnes se dochovaly. Tehdejší první dáma byla pověstná svou pokorou a lidskostí a nesmírně ráda zahradničila. Pokud měl Edvard Beneš čas, na zahradě býval od rána do večera. Zahrada byla jejich velikou láskou.
Benešovi, byli velice společenští lidé a často k nim jezdili slavné osobnosti, jejich přátelé. Častým hostem tu byl herec Vlasta Burian. S tím Hana Benešová hrávala na kurtech za domem tenis. Do Sezimova Ústí jezdívala k Benešovým také baronka Sidonie Nádherná, která vlastnila zámek v Jistebnici. Jezdili sem i Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou, a dokonce i rodinný přítel T.G. Masaryk.
Dnes vlastní Benešovu vilu Úřad vlády České republiky. Veřejnosti jsou zpřístupněny dvě soukromé místnosti – pracovna a ložnice, včetně lůžka, na kterém Edvard Beneš 3.9. 1948 zemřel. Zajímavostí je slaměný věneček, který dodnes návštěvníci ložnice prezidenta obdivují. Jedná se o věneček, který dala Hana Benešová svému muži na hruď, když vydechl naposledy a dodnes, to je 59 let od jeho smrti, se zachoval.
Ostatní prostory využívá Úřad vlády ke svým účelům. Konají se tu důležité jednání, ale na dovolené ti víkendy sem jezdí ministři, či premiér. Letos se sem ovšem nastěhovali řemeslníci, kteří pracují na opravě spodní části omítky, izolace a v plánu je také přestavba nevzhledné garáže zpět na altán, tak jak byl kdysi postaven.
Na úpatí parku vily je také tzv. kazatelna, místo, kde kdysi údajně kázal mistr Jan Hus. A pod ní najdete hrobku manželů Benešových, kam každoročně míří tisíce lidí. Vila je zpřístupněna vždy ve státní svátky a ve dnech, které jsou spojeny s výročími, které se Benešových týkají. Hrobka je zpřístupněna po celý rok. Jak ve státní svátky, tak ve dnech výročí Benešových. Rozlehlý park u vily zdobí záhonky a skalky. Některé stromky sázeli ještě manželé Benešovi.
