text: Pavel Troják
Vesnické hospody, které prochází těžkým obdobím již třetí rok v řadě, patří k nejvíce zasaženým segmentům gastronomického průmyslu. Během posledních měsíců se z české venkovské krajiny vytratilo více než 250 těchto pohostinských zařízení. Zdrojem této situace, jak uvádějí dotázaní provozovatelé, jsou značné náklady na energie, výrazný pokles počtu zákazníků a nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Podle statistik Plzeňského Prazdroje jsou nejvíce zasaženy obce s populací menší než pět tisíc lidí, kde je pokles počtu hospod nejvíce patrný. Za poslední čtyři roky bylo ukončeno provozování více než 1300 těchto zařízení, což představuje 15 procent všech vesnických hospod.
Mezi hospodami, které skončily svůj provoz, patří Hospoda Na Návsi ve Šlapanově na Havlíčkobrodsku, Kapitolka v Samotiškách, Zlatá Křepelka ve Skrbni na Olomoucku, Chodská chalupa na Domažlicku, Restaurace U Rajchů v Dolní Bělé na Plzeňsku a mnoho dalších menších i větších hospod ve vesnicích. Provozovatelé Chodské chalupy na Domažlicku vyjádřili svůj pohled na současnou situaci slovy, že náklady na energie, plyn a potraviny je donutily k radikálnímu a nezvratnému kroku – nedávno byla jejich restaurace uzavřena. A tento scénář není výjimkou, ale spíše se stává pravidlem.
Zdeněk Poklop, který v minulosti vlastnil Restauraci U Rajchů v Dolní Bělé na Plzeňsku, uvádí, že po pauze způsobené pandemií se vrátila pouze zhruba třetina pravidelných hostů. Podle něj se lidé během období covidu naučili konzumovat pivo doma a navíc se objevily takzvané „černé hospody” – hasičské, fotbalové a rybářské kluby, které nejsou pod kontrolou, jak zdůrazňuje Poklop. Poklop však jako největší překážku považuje skutečnost, že kvalifikovaný personál se do gastronomie po pandemii nevrátil. S nostalgickým výrazem si vzpomíná, že se mu nepodařilo najít nový personál pro výčep nebo kuchyň. V únoru 2022 nakonec svou restauraci po patnácti letech provozování prodal a nový vlastník již restauraci znovu neotevřel.
Agrární analytik a ekonom Petr Havel poskytuje vysvětlení, proč jsou právě venkovské hospody obětí těchto okolností. Soudí, že zatímco větší města mají tendenci oživovat hospody pod novými nájemci, i když možná s určitými změnami, na venkově je to mnohem složitější. Podle Havla obvykle znamená uzavření hospody na venkově její konečný zánik. Podle průzkumu provedeného Plzeňským Prazdrojem mezi 856 hospodami, přemýšlí více než sedmnáct procent provozovatelů restaurací o tom, zda v provozování pokračovat. Navýšení DPH u čepovaného piva o jedenáct procent vyvolalo u deseti procent hospod úvahy o ukončení činnosti, zatímco pět procent z nich je rozhodnuto, že po zavedení této vyšší sazby definitivně uzavře svůj podnik.
Další ukazatele, vedle poklesu celkového počtu provozoven, také svědčí o zhoršující se situaci. V roce 2019 například alespoň jednou za čtrnáct dní navštívilo vesnickou hospodu 67 procent obyvatel, v loňském roce už to bylo pouze 62 procent. Navíc se snižuje i frekvence návštěv, nejvýrazněji to omezili obyvatelé obcí s méně než pěti tisíci obyvateli.
Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje, poukazuje na to, že celá gastronomická oblast je vystavena drastickému nárůstu cen surovin. Zvláště provozovatelé vesnických hospod musí velmi pečlivě zvažovat konečné ceny. Současně velký počet lidí na venkově a v menších městech přešel na konzumaci piva v domácím prostředí – v garážích nebo na zahradách. Podle Mráze mají provozovatelé hospod na vesnici velké obtíže přilákat nové hosty.
Tuto situaci potvrzuje starostka malé vesnice na Strakonicku, která před vypuknutím pandemie převzala správu místní hospody. „V roce 2017 nám nájemník vypověděl smlouvu a při dalším výběrovém řízení už se nikdo nepřihlásil. Tak jsme založili vlastní společnost, která je stoprocentně vlastněna obcí,” líčí situaci starostka Čepřovic Barbora Poláčková. Podle jejích slov je udržení takové hospody v provozu stále náročnější. „Během pandemie se u lidí rozšířila konzumace alkoholu v garážích, každý druhý si pořídil čepovací zařízení a zjistil, že pivo natáčené doma je levnější než v hospodě. Mnozí si na to zvykli a do hospody již téměř nechodí,” konstatuje Poláčková. Otevírací dobu hospody tak zredukovali pouze na pátek a sobotu. „Obec nemůže dlouhodobě poskytovat finanční podporu provozu komerční činnosti. Hospodaříme na nule, ale nelze to takto dlouhodobě udržet. Tuto problematiku už nyní řešíme na zastupitelstvu a postupně se blížíme k rozhodnutí, že hospodu prostě zavřeme, protože ji nemůžeme z obecního rozpočtu, který je určený pro rozvoj obce, dále dotovat,” sděluje starostka Čepřovic.
Starosta Kolovče na Domažlicku uvádí, že další konkurencí pro restaurace jsou také místní jídelny, zejména v době obědových porcí. „Zemědělská akciová společnost Koloveč a Mateřská škola, stejně jako Základní škola v Kolovči, zajišťují obědy pro místní obyvatele a pracovníky firem a pravidelně vaří i pro ostatní strávníky,” uvádí starosta městyse Václav Pergl. Dodává, že v Kolovči do nedávna fungovaly tři restaurace. „V současné době jsou v provozu dvě, které mají otevřeno hlavně v pozdních hodinách. Nicméně plně pokrývají potřeby místních obyvatel i lidí z okolních obcí,” dodává.
Pivovary se stále častěji angažují v podpoře a udržování hospod v co největších počtech vesnic. Dle výrobců piva jsou tato zařízení jedním z mála prostorů, kde se mohou místní obyvatelé setkávat k diskuzi a kde se pořádají také společenské a další události. Jako příklad lze uvést Plzeňský Prazdroj, který už šest let realizuje program nazvaný Vesnice, zaměřený na podporu venkovských hospod. Do tohoto programu již investoval téměř 28 milionů korun, z nichž největší část, přes devět milionů, byla vložena v minulém roce. Program je otevřený pro jakoukoli místní hospodu, která odebírá piva od Prazdroje a zároveň je umístěna v obci s méně než pěti tisíci obyvateli. Do dnešního dne se zapojilo na tisíc hospod a pivnic, což představuje více než 13 procent všech venkovských hospod v Česku.
Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje, uvádí, že tyto hospody, společně s kostelem a vesnickým fotbalem, který také podporují, jsou tradičními místy, kde se vytváří místní společenství. Tento aktivní přístup Prazdroje oceňují provozovatelé hospod, což potvrzuje například Marie Valentová, majitelka hospody v Neuměři na západě Čech. Upozorňuje, že „bez podpory od plzeňského pivovaru a také od obce, která nám například odpouští nájem, by byla naše situace určitě ještě složitější.”
I jiné pivovary se snaží poskytnout podporu hospodám. „Investujeme do rozšiřování naší sítě provozoven s naším tankovým pivem,” řekl dříve Tomáš Konečný, obchodní ředitel společnosti Pivovary CZ Group. Dále pivovary jako Staropramen se také intenzivně zapojují do podpory a školení provozovatelů gastronomických zařízení.
