Hrad Rychmburk

text: Aleš Meduna
Duben je tu a své brány otevírá mnoho hradů a zámků u nás. Jedním z nich je i hrad Rychmburk, který se nachází u obce Předhradí v okrese Chrudim, jenž náleží do Pardubického kraje. Hrad byl zpřístupněn teprve před několika lety, a pokud Vás zajímá krásná architektura a máte rádi nepříliš známé památky, pak je Rychmburk tou pravou volbou. Název hradu pochází z módního německého označení „reich“ (tedy bohatý), „Burg“ (hrad). Rychmburk byl postaven na přelomu 13. a 14. století a jako první majitel je uváděn Tas z Pardubic a Staré. Dalším držitelem byl Beneš III. z Vartemberka, který zastával úřad nejvyššího číšníka krále Jana Lucemburského. Tas z Pardubic vystavěl hrad na ostrohu, který strmě spadá do údolí říčky Krounky. Hrad měl obdélníkový půdorys a na všech stranách byl obklopen hradbou dosahující výše 12 metrů. Do hradu se vstupovalo prostou gotickou branou, umístěnou v západní hradbě nad hradním příkopem, přes nějž vedl k bráně zvedací most. Hrad se skládal jen ze dvou budov, věže a paláce. Z původního hradu se do dnešních dnů zachovala hradní věž, z paláce se pak dochovaly gotické prostory ve sklepní části. Dalšími majiteli hradu se stali páni z Pardubic, a sice Vilém. Poté pak Smil Flaška, známý básník a spisovatel. Za jeho vlády bylo z Rychmburka spravováno téměř 60 vsí, panství tak patřilo k největším světským statkům předhusitské doby. Za husitských válek se hradu zmocnili husité, ale hrad dobyt nebyl, hradní posádka se vzdala za možnost volného odchodu. Roku 1500 panství získal Jindřich Šťastný z Valdštejna. Během 16. století došlo k rozsáhlým úpravám hradu v pozdně gotickém a raně renesančním slohu, které měly rozšířit obytné prostory a také zdokonalit opevnění. Bylo vybudováno dnešní severní křídlo hradu, dvoupatrová stavba na nádvorní straně, zdobená v prvním patře pavlačí, nesenou třemi hranolovými pilíři. Tyto pilíře vytvořily v přízemí arkádu, dnes však zazděnou. Stavební činnost Valdštejnů připomíná jejich znak zazděný na nádvorní straně severního křídla. Dalšími majiteli panství se stali Berkové z Dubé. Ti vlastnili hrad až do konce 17. století. Za jejich vlády došlo k dalším stavebním úpravám. Byla zřízena hradní kaple, s výstavbou nového křídla byl přes příkop vybudován nový kamenný most. Tím byl stavební vývoj hradu v podstatě ukončen. Právě k období vlády pánů z Dubé se vztahuje dochovaná pověst, která má i zajímavou souvislost, jak ve svém díle Hrady, zámky a tvrze království českého píše historik August Sedláček. „Ještě jednu památnost má v sobě hrad Rychemburský, jež navštěvovatele všední více baví, než architektonická část a starožitnosti hradu. Jsouť to dva hnáty lidské, kteréž se našly ve výklenku jedné z komůrek blíže věže hlásky.“ Pověst o zazděné Markétě praví. Byla dcerou majitele hradu, zamilovala se do panoše svého otce, zemana Ctirada. Otec však měl již jiného ženicha pro svoji dceru, pana Ctirada z Lipnice. Markéta však otce nechtěla poslechnout, proto ji poslal do kláštera, aby přišla k rozumu. Ani pobyt v klášteře však Markétu neoblomil, i nechal ji otec v klášteře zazdít. Hlady však nezahynula, malým otvůrkem ji podávali stravu. Když se to otec dozvěděl, převezl Markétu na hrad, kde ji opět nechal zazdít a zde také zemřela. Svůj majetek odkázala chudým s tím, aby se každý rok na její počest konal slavnostní oběd. Každý, kdo přišel, dostal polévku, hrách, jelito, kus hovězího a bochník chleba. Zvyk se na Rychmburku opravdu udržoval až do roku 1748. Na počátku 18. století se vlastníky panství stali Kinští. Hrad začal pustnout, neboť Kinští na hradě nepobývali, už v polovině 18. století byl hrad již bez střech a zdivo narušeno tak, že hrozilo zřícení stavby. Filip Kinský zpustlý hrad opravil pro pobyt vrchnosti a potřeby panství. Hradní budovy dostaly valbové zastřešení, byly opraveny obytné místnosti a zařízené rokokovým nábytkem, tím hrad zůstal zachován do současné podoby. Posledními majiteli hradu byl knížecí rod Thurn-Taxis. V roce 1945 byl hrad znárodněn, došlo k jeho adaptaci pro lesnickou správu, později domov důchodců. V roce 2021 pak otevřel své brány veřejnosti. Vzhledem k tomu, že v současné době ještě probíhají rekonstrukční práce, bude hrad otevřen až od 1. května. Návštěvníci se mají na co těšit. Shlédnou expozici útrpného práva s replikami mučících nástrojů, výstavu panenek a kočárů, domácnost správce panství, expozici s historií pivovarnictví v Pardubickém kraji, krásné gotické oltáře, historii panství Rychmburk, přístupná bude také věž s krásným výhledem do okolí a hradní kaple. V Předhradí, obci, kde se hrad nachází, se narodil významný český básník Adolf Heyduk /1835-1923/. Básník, současník J. Vrchlického či J. V. Sládka. již upadl téměř v zapomnění, nebýt filmu Škola základ života, ve kterém herec Ladislav Pešek recituje populární báseň Štěstí z Heydukovy sbírky Dědův odkaz. „Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá, oblétá ti skráně, v kadeři se kryje, v dlaně hlavu skládáš, ruka utlačí je.“ Přijeďte se podívat na hrad Rychmburk. Hrad byl dlouhá léta uzavřen pro veřejnost a nyní máte možnost prohlédnout si krásnou architekturu i zajímavé expozice.