Hrad Týnec nad Sázavou

text: Vladimíra Holmanová
Hrad Týnec nad Sázavou se nachází ve stejnojmenném městě ve Středočeském kraji, na levém břehu řeky Sázavy, zhruba 30 kilometrů jihozápadně od Prahy. Stavba byla postavena na skalnatém ostrohu nad řekou Sázavou, což jí poskytovalo přirozenou obrannou výhodu. Tento historický hrad má bohatou historii, která sahá až do 14. století. Nejstarší písemná zpráva o existenci Týnce a týneckého hradu je z roku 1318, kde se uvádí, že prvním známým majitelem hradu byl Oldřich z Týnce, který patřil k rodu pánů z Valdeka a stal se předkem Medků z Valdeka, kteří hrad vlastnili téměř do konce 15. století. Poté se majitelé, kteří hrad drželi, začali rychle střídat. Po Bílé hoře byl hrad zkonfiskován. Koupil jej v roce 1622 vévoda Albrecht z Valdštejna. Ten jej o rok později prodal neblaze proslulému Pavlovi Michnovi z Vacínova. Michna, který si svou bezohledností dokázal zajistit značný majetek z tzv. konfiskátů po exulantech, si se stejnou bezohledností počínal i při správě svého panství, takže proti němu v r. 1627 poddaní povstali. Podle lidové tradice se do jejich čela měl postavit Adam Hodějovský z Hodějova a v jejich kruhu hrdinně padnout na Neštětické hoře, když ještě před tím stačil Týnec vypálit. Ve skutečnosti však sloužil v protihabsburském vojsku i po své údajné smrti. Hrad byl bohužel opuštěn a začal chátrat. Koncem 18. století a v první polovině 19. století došlo po celé Evropě k prudkému rozmachu keramického průmyslu. Nejinak tomu bylo i v českých zemích, kde daleko od surovinových zdrojů v Týnci nad Sázavou založil kolem roku 1791 František Josef hrabě z Vrtby, majitel dosti rozsáhlého panství Konopiště – Týnec – Benice, manufakturu na výrobu zboží z jemné kameniny. První provozovny byly v tzv. starém zámku a teprve na počátku 1. desetiletí 19. století, v době, kdy se výroba zdárně rozvíjela, byla vystavěna nová tovární budova (dnešní kulturní centrum). V roce 1887 Jan Lobkovic (dědic po hraběti z Vrtby) prodal konopišťské panství arcivévodovi Františku Ferdinandovi d´Este, který zde prožil nejkrásnější léta svého života po boku své manželky hraběnky Žofie Chotkové. Jejich život byl násilně ukončen přesně o čtrnáct let později ve vzdáleném Sarajevu a po roce 1918 se konopišťské panství stalo majetkem československého státu. Hrad byl využíván k bytovým účelům. V roce 1926 byl areál prodán řediteli Umělecko-průmyslového muzea v Praze, dr. F. X. Jiříkovi, který kvůli finanční náročnosti rekonstrukce hrad rozprodal. V hradním areálu v budově č. p. 48, se 1. května 1959 otevřelo veřejnosti týnecké muzeum. Získané exponáty od občanů byly doplněny souborem týnecké kameniny zapůjčené z depozitáře zámku Konopiště, historií brodecké přádelny a vzorníky jejích výrobků. Díky této rekonstrukci se z hradního areálu stalo místo, které ukazuje fascinující historii a oživuje ducha středověku. Kromě prohlídek hradu a muzea se návštěvníci mohou zúčastnit různých kulturních akcí, které jsou pravidelně pořádány v areálu hradu. Přístup k hradu je možný pěšky, nebo je možné využít krátkou projížďku autem. Zhruba kilometr od hradu se nachází i vlaková stanice, což usnadňuje dopravu pro ty, kteří nechtějí cestovat autem.