text: Pavlína Kravcivová
Úzkost. Strach. Panika. Nervozita. Jistě každý z nás někdy ve svém životě zažil podobné emoce. Existuje ale velmi tenká hranice, kdy nám začnou zasahovat do běžného fungování. Jak s nimi zacházet?
Nejprve si úzkost poměříme vědecky: obsahuje čtyři složky. Kognitivní (myšlenky) – ta zahrnuje, jak během úzkosti přemýšlíme. Většinou se obáváme obyčejných věcí, které ostatním lidem strach nenahání. Další část, somatická, se týká reakcí našeho těla. Tělo se připravuje na reakci útok, nebo útěk, zvýší se produkce adrenalinu, zrychlí se tep i dech a krev se nahrne do končetin. Třetí složka je behaviorální (chování). Většinou, když cítíme strach, se snažíme dané situaci vyhnout. To však není výhodné do dalšího našeho fungování. A nakonec, složka emocionální – strach prostě cítíme.
Úzkost se může projevovat různou intenzitou, od lehké nervozity, která nás jen jemně obtěžuje, po návaly paniky, kdy chceme volat záchranku, protože se obáváme infarktu. Chtěla bych pro vás sepsat několik základních doporučení, které se mi na úzkost osvědčily.
Nejprve několik obecných pravidel:
• Prakticky vždy, když jsem nevyspalá – tělo je unavené a snadno se tak dostane do spárů obav. Proto je vhodné dodržovat spánkovou hygienu: ulehat ve stejnou dobu, stejně tak i vstávat ráno, nepít kávu odpoledne (každý to má jinak, já si dávám poslední ve tři hodiny), nejíst těžká jídla, nedívat se na telefon, co nejvíce místnost zatemnit, pořádně vyvětrat či spát s otevřeným oknem.
• Pohyb. Jednoznačně přiměřená pohybová aktivita pomáhá při boji s úzkostí. Vyplaví se adrenalin, tělo se zrelaxuje, posílí se. Záměrně zdůrazním přiměřená, protože když to s pohybem přepískneme, ujedeme třeba na kole 50 kilometrů, ačkoli nejsme trénovaní, koledujeme si o další záchvat úzkosti.
• Dostatek jídla. Určitě nízká hladina cukru v krvi, hypoglykémie, zvyšuje pravděpodobnost úzkosti. Nemusíme se vyloženě přejídat, když se ale ráno nenasnídáme a oběd jen tak tak stíháme, vytváříme opět úrodnou půdu pro úzkost.
• Opatrně s kávou. Káva, jak víme, obsahuje kofein – to je stimulant. Zrychluje tep, aktivizuje tělo. To si pak kofein snadno zamění za příznaky úzkosti a už se vezeme. Opravdu mám vypozorované, že když si dám víc jak dvě kávy denně, tělo reaguje citlivěji.
• Alkohol. Ten by se mohl zdát, že od úzkosti pomáhá. Dáme si pár skleniček a jsme parádně uvolněni. Ano, to je sice pravda, avšak druhý den je většinou zle. Hlavně, pokud si těch skleniček dáme víc než dost. Právě proto alkohol piji opravdu velmi výjimečně a velmi málo.
• U žen menstruace. Menstruace je období, kdy jsme přecitlivělé, protivné a unavené. V tuto dobu bychom měly více odpočívat, protože tento proces je pro tělo dost energeticky náročný. A samozřejmě, jsme zase více náchylné k úzkosti.
• Nemoc. Tady asi vůbec není potřeba se rozepisovat, když jsme nemocní, není nám do zpěvu. Jak se říká, tělo a psyché jsou propojené nádoby – není nám dobře ani psychicky. Opravdu je potřeba nemoc důkladně vyležet a do pracovního procesu se navrátit až v plné síle.
