text: Jana Hejlíková
Jaro je čas předpěstování mnoha oblíbených, ale choulostivých, teplomilných zelenin jako je například rajče, okurka, paprika nebo dýně a cuketa. Doma za oknem se nám sazenice velmi často vytahují. Jak na to, aby se nám vytahovaly co nejméně, a když už je vytažené máme, jak si s tím ideálně poradit? Nikdo z nás nemá doma úplně ideální podmínky, aby mohly mít sazenice dostatek světla ze všech stran. Proto se často vytahují nebo naklánějí k jedné straně. Sazeničky, které jsou příliš vytažené za světlem jsou choulostivé a náchylné k různým chorobám, škůdcům, uhnívání a také potom často poléhají a je velmi složité je následně přesazovat.
Nejvíce světla nabízí jižní okno. Světla nejméně naopak nabízí okno severní. Proto se tedy snažme mít sazenice co nejvíce na jižním parapetu okna. Pokud máte na oknech záclony, tak ty určitě odhrňte, protože i záclony brání průchodu určitého množství světla. Další věc, která nám brání průchodu světla je okenní rám. Pokud tedy budete dávat rostliny na okenní parapet, podložte je tak vysoko, aby hlína byla na úrovni okenních skel. Další věc, která nám pomůže zbrzdit vytahování rostlinek, je snížení teploty. Většina rostlin, totiž nepotřebuje k růstu tak vysokou teplotu jako potřebovala ke klíčení. Pokud tedy například papriky potřebují ke klíčení mezi 25 °C–30 °C, pak potom pro růst stačí už jen kolem 20 °C. Saláty například nejraději rostou při nižších teplotách. Snížením teploty tedy zabráníme přílišnému vytahování a rychlému růstu rostlin, které předpěstováváme a pokud rajčata nebo papriky půjdou do záhonku až v polovině května, zbývá nám ještě mnoho času na to, aby vyrostly. Rostlinkám na okenním parapetu můžete ještě dopřát průhledný poklop s větracími otvory. Tento poklop dopřeje rostlinám lepší mikroklima, po kterém budou silnější a zdravější. To samo o sobě nepomůže vytahování rostlin, ale můžeme ho použít pro jeden takový trik, jak dopřát rostlinám ještě více světla. Pokud nemáte tento poklop na květináče, můžete použít třeba krabici od bot nebo na jednotlivé květináče můžete použít uříznutou PET lahev. Na poklop zevnitř nalepíme alobal, nalepíme ho na ty stěny odkud nám nejde na rostliny dostatek světla. Většinou to bývá ze strany z místnosti, případně z nějakého boku nebo z vrchní strany. Alobal lepíme tak, aby ta lesklejší strana byla směrem k rostlinám, protože ta bude lépe odrážet světlo. Abychom ještě zvýšili množství plošek a lepší odraz světla, ještě alobal pomačkáme. Při nalepování alobalu do poklopu, nezapomeňte zachovat větrací otvory. Toto řešení určitě není všespásné, ale pomůže nám, aby se nám rostliny tolik nevytahovaly za světlem, a hlavně se za ním nenakláněly. Samozřejmě skvělým řešením proti vytahování sazenic jsou pěstební světla, která nám dodávají světlo přímo shora, takže se nám rostliny nenaklání a také jsme schopni nastavit počet hodin, po které budeme rostlinám světlo dodávat. Dalším řešením, jak pomoci vytaženým sazeničkám je přesazení neboli přepikýrování. Pikýrování se většinou provádí v době, kdy mají rostliny první pravé lístky. Nejdříve tedy rostlinám vyrostou první dva děložní lístky, které jsou nepravé a potom vyrostou ty pravé lístky. Jakmile uvidíme pravé lístky, máme možnost a je ten pravý čas pro přepikýrování neboli přesazení rostlin. Jak hluboko tedy rostliny přesazovat? Například u rajčat, paprik nebo salátu můžeme přesazovat až po první děložní lístky, tzn. celý stonek můžeme ponořit do hlíny. Žádné lístky by do hlíny určitě přijít neměly, protože by začaly zahnívat. Na co si tedy dát při přesazování pozor, je určitě aby se nám nezlomil stonek. Při přesazování ideálně držíme rostlinu za lístky nebo těsně pod lístky. Pokud vytáhneme poměrně velký kořenový bal, který je těžký, přidržíme si rostlinu i za kořenový bal, ale určitě ji nechytáme za stonek, který je jemný a křehký a jednoduše se zlomí. I když se rostliny přesazují až když mají pravé lístky, tak pokud máte rostliny velmi vytáhlé, zkroucené a už vám poléhají po substrátu, pak je určitě dobré zkusit je přesadit ještě dříve, než mají pravé lístky. Je to trochu riskantnější, aby se rostliny ujaly, ale je to řešení, které vám pomůže. Protože jakmile rostliny začnou poléhat, tak začnou hnít a plesnivět a stejně nebudete mít žádné předpěstované rostliny a žádnou úrodu. Při přesazování těchto křehkých rostlinek, které bývají polehlé a často zkroucené, někdy při hromadném výsevu i zamotané sami do sebe, musíte být opravdu opatrní. Ale určitě to stojí za risk zkusit zachránit alespoň nějaké sazeničky. Pokud budete mít hromadný výsev a budete mít takto sazenice vytáhlé a zamotané do sebe, určitě je nevytahujte z hlíny po jedné. Zkuste vytáhnout nějaký trs, a potom venku zkuste uvolnit kořenový bal a trochu je rozmotat. Celý stonek, který je takto vytažený a stočený, položte do substrátu a nechte koukat jen děložní lístky. Opatrně rostlinku zalijte ideálně zespodu, aby si substrát nasál vodu.
Pokud jste nezlomili křehký stonek nebo jste neodtrhli příliš mnoho kořenů, pak by se tato sazenice měla ujmout. Pokud by se vám při přesazování již větší sazenice rajčete stalo, že se vám stonek ulomí, stačí ji dát do sklenice vody a ona vám pustí kořínky. Budete tak mít sazenici novou, kterou, až pustí kořeny, zasadíte do květináče. Rajčata ze stonku krásně pustí kořínky. Proto při jakémkoliv přesazování rajčat dáváme co nejhlouběji, abychom měli co nejvíce stonků ponořených v hlíně, aby zakořenily. Co ještě pomáhá rostlinám, aby byly pevnější, stabilnější a silnější je vítr. Doma si můžete vítr nasimulovat tím, že rostliny občas jemně pohladíte anebo do nich zlehka fouknete. S mladými rostlinami souvisí ještě tzv. padání klíčících rostlin. To znamená, že nám stonek uhnije a rostlina upadne a zemře. Abychom předešli padání klíčících rostlin, tak je potřeba mít substrát dostatečně lehký a nepřemokřený.
Doufám, že budete mít krásné, silné a vitální sazenice pro vaše pěstování a budete mít skvělou úrodu.
Hezký den, Jana.
Jak na vytáhlé sazenice – tipy a triky, přesazování sazenice
