Text: Pavlína Kravcivová
Pozitivní emoce, jako jsou nadšení, radost, láska, ocenění, kdo z nás se takhle cítí rád? Samozřejmě nejde být dobře naladěný po sto procent času, ty dobré pocity se střídají se špatnými. Kdybychom se úplně zbavili smutku a rozladěnosti, jak bychom pak poznali, že se cítíme dobře? Dá se ale hezkým pocitům jít naproti? Já myslím, že rozhodně ano. Přináším Vám pár tipů, jak se dobře naladit.
Vděčnost – V každém momentu, i když se cítíme opravdu mizerně, můžeme najít alespoň pár věcí, za které můžeme pocítit vděk. Svítí sluníčko? Dali jste si ráno výbornou kávu? Usmála se na Vás prodavačka? To vše jsou sice úplné maličkosti, které ale rozhodně mohou vykouzlit úsměv na tváři. Ideální je, praktikovat vděčnost hned po ránu. Krásně jsem se vyspal, děkuji za nový den. Mám super matraci, mám si co dát ke snídani, v práci mě čeká příjemná schůzka. Nebo můžeme poděkovat za všeobecné věci – jsem naživu, dýchám, mám ruce a nohy, vidím, slyším. A co je ještě nejlepší, spojit to i s chvilkou vděčnosti večer. Třeba si koupit nějaký hezký zápisník a do něj si poznamenat vše, co se nám za ten den hezkého událo.
Tvůrčí představivost – Tahle praktika je moc fajn, co se týče vytvoření příjemných pocitů. Nejlepší je se uvést do uvolněného stavu. Relaxací, meditací, příjemnou koupelí, čímkoli. Já používám tzv. scanování těla – postupně, od levé nohy, si uvědomuji a s výdechem uvolňuji celé tělo. Postup je: levá noha, pravá noha, levá ruka, pravá ruka, záda, břicho, hruď, krk, hlava a nakonec obličej. Obzvláště ramena a šíje, oblast kolem očí a tváře, jsou prakticky vždy v napětí. Pak postupně počítáme od deseti do jedné, třeba si i čísla představujeme, abychom uvolnili i mysl. A teď nastává ta zábavná část. Představujeme si, co bychom chtěli zažít, mít nebo čím být. A zkusíme si vizualizovat co nejvíce detailů. Jaké barvy mají mé šaty, jaké je zrovna počasí, jaká panuje nálada. Postoupíme ale ještě o krok dále – zapojíme všechny smysly. Co vidím? Jaké tváře, v jakém prostředí se nacházím, na co zaměřuji svůj zrak? Pak přichází na řadu sluch. Co říkají osoby v mé představě? Co říkám já? Slyším šumění moře nebo zpěv ptáků? A rovnou přejdeme na čich, voňavka, vůně čerstvě posekané trávy nebo oblíbeného jídla. Co cítím svým tělem? Jemný vánek mi ovívá tvář, cítím pohodlné bavlněné tričko nebo mě někdo objímá. A nakonec chuť, jím výbornou čokoládu, sbíhají se mi sliny na zmrzlinu, nebo mám v puse žvýkačku? Všechno si představujeme (a prožijeme) do nejmenších detailů. Až skončíme, zlehka zahýbáme končetinami, otevřeme oči, protáhneme se a vrátíme se zpět do reality. Zaručuji Vám, že po tvůrčí představivosti se budete zaručeně cítit mnohem lépe.
Meditace – Tak ta nám nepomůže moc při tvorbě lepších pocitů (avšak i to je možné), spolehlivě však zastaví tok těch negativních a dostane nás jakoby na nulu. Na internetu najdete spousty podrobných návodů, jak meditovat. Nejjednodušším z nich je meditace zaměřená na dech. Pohodlně se usadíme na zem, tak abychom měli rovnou páteř. A soustředíme se jen a pouze na svůj dech. Může pomoci počítání, třeba do pěti a pak zase od začátku. Nebo si říkat nádech, výdech. Když myšlenky odplují někam k běžným starostem, minulosti nebo budoucnosti, jen mysl jemně upozorníme, aby se věnovala pouze dechu. Nemusíme takto setrvávat hodiny, pro začátek bude stačit klidně deset minut. Nejspíš nám nepůjde meditovat ihned úplně lehce, ale nezapomínejte, cvičení dělá mistra.
Zlaté světlo – To je jedna z nejlehčích a nejefektivnějších způsobů, jak se ihned dostat do dobré nálady. Kterou navíc můžeme praktikovat kdekoli a kdykoli. Představíme si, v oblasti kolem srdce nebo můžeme i v oblasti solar plexu, zlatou zářivou kouli. Z té koule se rozpíná zářivé zlaté světlo do celého našeho těla a jde ještě dál. Plníme sebe i naše okolí zlatým světlem. Stačí opravdu jen chvilička.
Ocenění – Tuhle techniku je také možné praktikovat všude. Hledáme věci kolem sebe, které bychom mohli ocenit. Například jsme ve frontě na poště a líbí se nám, jaký má dáma před námi svetřík nebo, jak se úřednice usmívá. Po cestě do práce můžeme ocenit rychlost silnice, že není moc velký provoz nebo vzrostlé stromy u cesty. V obchodním domě nám zase bude připadat fajn, že tam není tolik lidí a jaká výborná nabídka se nám dostává. V každém okamžiku jistojistě nalezneme nejednu věc k ocenění. A opět, cvičení dělá mistra, proto je fajn tuto techniku využívat co nejvíce.
Modlitba – U modlitby je jedno, ke komu se obracíme. Ať už k Bohu, či Vesmíru, přírodě nebo nějaké mystické postavě. Podle mě jsou na modlitbě nejdůležitější dvě věci: za prvé, víra. V Bibli se píše: „věříte-li, dostanete vše, oč v modlitbě požádáte“. Je opravdu nezbytné věřit. V uzdravení, ve zlepšení kondice, ve více peněz. (O tom, že bychom měli i podniknout patřičné kroky se tu rozepisovat nebudu.) Neochvějná víra – nemusíme věřit, že Bůh nebo kdokoli jiný za nás vyřeší všechny naše problémy, ale víra, že vše je v pořádku, a že všechno dobře dopadne, funguje. A ta druhá věc, když se modlíme, tak se zaměřujeme na to, co chceme. Určitě nebudeme říkat, já už nechci být nemocný, naopak, místo toho se budeme soustředit na uzdravení. A jak se říká, na co se zaměřujeme, to roste. Když se budu pořád rozčilovat, že mě bolí v krku, nejspíš celé záležitosti moc nepomůžu. Namísto toho, kdybych se radoval a těšil na to, jak budu jezdit na kole až budu zdravý – tak to jsou dva naprosto odlišné přístupy. A hádejte, který bude pro mě asi příjemnější?
Přeji Vám co nejvíce krásných pocitů. A když nepřijdou samy, máme spousty cest, jak k nim vyrazit naproti. Jaké osvědčené postupy máte Vy, abyste se cítili dobře? Budu ráda, když mi napíšete.
