Jak vytvořit vlastní rodokmen aneb Genealogie 6. část

Mgr. Aleš Meduna

V minulých lekcích jsme se seznámili s matrikami, které jsou hlavním zdrojem informací pro hledání předků. Také jsme si pověděli, jaké matriky existují, jak jsou uspořádány a jaké informace obsahují.

V dnešním pokračování genealogického kurzu si ukážeme, jak konkrétně postupovat při hledání první generace předků, o které máme velmi málo informací či vůbec žádné. Základním východiskem úspěšného bádání je znalost data a místa narození mužského předka před 100–150 lety. Důvodem je to, že matriky narozených po roce 1922 nesmí být zveřejněny a jsou k dispozici pouze k nahlédnutí na příslušných matričních úřadech.

A nyní praktická ukázka. Víme, že náš předek se jmenoval František Sýkora a narodil se 28. listopadu roku 1898 v Libici nad Cidlinou. Libice leží ve Středočeském kraji, matriky tohoto kraje spadají pod Státní oblastní archiv v Praze, proto budeme hledat záznam narození Františka Sýkory v digitalizovaných matrikách tohoto archivu. Ve vyhledavači zadáme Státní oblastní archiv v Praze. Klikneme na odkaz a zobrazí se úvodní webová stránka archivu – www.soapraha.cz.

V horní části je odkaz na E-badatelnu, která nás zajímá. Po kliknutí se objeví i rozřadí s těmito záhlavími – Domů, Matriky, Archiválie, Aktuality, Dokumenty, Statistika, Nápověda. Právě sekci Matriky hledáme, poté tedy klikneme na Matriky a zobrazí se vyhledávací pole, kam lze již zadat konkrétní obec či město, po kterém pátráme, jelikož víme, že právě zde se narodil náš předek. Do pole napíšeme Libice nad Cidlinou a potvrdíme tlačítkem „Vyhledat“. Tímto způsobem se zobrazí všechny přístupné a digitalizované matriky, které zahrnují tuto obec. A to jak matriky katolické, tak i evangelické. V levé části zobrazeného pole se objevuje informace, jaké církve se matrika týká (římskokatolická farnost či evangelické), následuje obec (u starších matrik i více obcí-farností-či celé panství), v další kolonce je časová datace, kterou matrika zahrnuje, následují kolonky rozdělené na matriky narozených, oddaných a zemřelých a poslední jsou indexy. Indexy jsou jmenné abecední seznamy obyvatel, které se v matrikách objevují. Indexy, jsou-li dochovány, nám velmi pomáhají v snadnějším dohledání předka, jelikož uvádí konkrétní stranu matriky s hledaným předkem.

Vyhledáme kolonku matrik narozených a rok 1898. Zjistíme, že tomuto roku odpovídá jediná digitalizovaná matrika římskokatolické farnosti, a sice ta z období 1859-1899. Klikneme na uvedenou matriku a tím se nám zobrazí záznamy narozených v obci Libice nad Cidlinou uvedeného časového období. V druhé polovině 19. století byly tyto záznamy vesměs v češtině – s výjimkou pohraničních oblastí, kde i nadále převládala němčina – a velmi dobře čitelné, písmo by nám tak nemělo činit větší obtíže.

Jelikož náš hledaný předek se narodil roku 1898 a matriční záznamy končí rokem 1899, budeme zápis narození Františka Sýkory hledat na konci digitalizované knihy. A opravdu, na straně 185 (celkem má uvedená matrika 194 stran) je matriční zápis narození předka. Můžeme se na něj podívat konkrétně, abychom měli představu, jak takový zápis vypadá a jaké informace se můžeme dozvědět: „28. listopadu (narozen), 8 prosince (pokřtěn), 1898, Tomáš Blažek, děkan (křtící kněz), 87 (číslo popisné domu), František Xaver (narozené, pokřtěné dítě), katolického (vyznání), mužského (pohlaví), manželské (tzn. legitimní dítě manželského svazku).“

Následují údaje o otci: „František Sýkora, katolík, zámečník a podruh v Libici, č.87, manželský syn Ant. Sýkory, řezníka v Rožmitále č.31 a jeho ženy Terezie, dcery Martina Krafnetera, krejčího v Příbrami č. 61, okres Blatenský, roz. (datum narození) 30.12.1859 v Rožmitále, okres Blatenský.“

Další jsou údaje o matce: „Anna, katolička, manželská dcera Karla Krupičky, domkaře v Libici č. 87 a jeho ženy Marie, dcery Frant. Konvaliny, chalupníka v Hermanadorfu č. 18, okres Král. Městec, nar. (tj. narozena) 6. 8. 72, Copul. (tj. oddáni) 3.6.93 v Libici n. Cidlinou.“

Následují jména porodní báby – Marie Cepková a kmotrů – Josef Lang, Vincenc Paulus.

Takto vypadá běžný matriční zápis z druhé poloviny 19. století.

Jak sami vidíte, dozvídáme se nejen jména rodičů hledaného Františka Sýkory, ale i jejich povolání, ale také důležité informace o místu a datu jejich narození, a dokonce i datu svatby. Také zjišťujeme jména Františkových prarodičů, v našem případě to byl Antonín Sýkora a jeho manželka Terezie. Všechny tyto informace nám umožňují v bádání po předcích a možnost dostat se hlouběji do 19. století. V příští lekci si povíme o úskalích, které badatele čekají a také, jak se s nimi vypořádat.

Máte otázky?
Ptejte se autora článku,
Mgr. Aleše Meduny;
alesmeduna@seznam.cz