Na Pražský hrad se stály dlouhé fronty a lidé v nepříjemné zimě dlouho čekali na možnost spatřit svatováclavskou korunu. Korunovační klenoty jsou jedinečné, ale nejsou jediné. V různých českých sbírkách se dochovalo mnoho dalších unikátních korun. Například na zámku v Rájci nad Svitavou mají korunu, která patřila knížeti Salmovi. Na zámku Bečov nad Teplou je zase koruna dcery místního vévody.
Na Pražském hradě bývá na výstavě „Příběhy z Pražského hradu“ vystavena pohřební koruna Přemysla Otakara II. nebo Rudolfa I. Habsburského. Doprovází je koruna svatojiřského opata. Mezi Prahou a Starou Boleslaví je stoletá koruna zasvěcená svatému Petrovi.
Koruna české královny je k vidění v polském městě Slezská Středa, objeveném staviteli v 80. letech minulého století. V polovině 80. let 20. století procházelo slezské město Środa Śląska masivním stavebním boomem a bylo by troufalé tvrdit, že obsahuje poklady. V roce 1985 se na dělníky vysypala ze zdi ve sklepě záplava stříbrných mincí a o tři roky později ještě víc. Metry od původního nálezu bagr hloubící do základů rozvodny na místě středověkého židovského ghetta vykopal zlatý poklad. Mezi mincemi a různými zlatými předměty je neznámá koruna. Skládá se z 13 zlatých řezů s heraldickými vzory orlů a orlů střídajících se na vrcholcích mezi kužely. Zdobí ho drahé kameny, perly a smaltované trojlístky.
Je otázkou, které české královně původně patřila koruna, nalezená v pokladech Slezské Středy, která v té době patřila ke Království českému. Kandidátů bylo několik – od manželky Václava II. Guty Habsburské až po matku Karla IV. Elišku Přemyslovnu.
Korunka nese tolik známek opotřebení, že ji mohlo nosit více královen. Jejich portréty se nedochovaly, takže je nelze ověřit. Před dvanácti lety byla koruna vystavena v Praze a o rok později v Ostravě. Podle historiků sloužila dokonce ke korunovaci českých královen. Do významného slezského středověkého města se pravděpodobně dostala jako zástava, kterou Karel IV. ručil za půjčku Židům.
Koruna pro abatyši
České princezny nosily i další zachovalé korunky. Benediktinský klášter u kostela sv. Jiří na Pražském hradě byl postaven na konci 10. století. Jeho děkankou byla původně princezna Přemyslovna, která měla právo nosit korunu a dokonce být korunována českou královnou. Tato zachovalá koruna byla vyrobena v roce 1553 pro jednu z pozdějších představených kláštera, opatku Ludmilu Blíživskou. Po zrušení kláštera s ním odešla i výsada korunovace české královny a s ní i titul představeného sousední šlechtické akademie, založené císařovnou Marií Terezií. Tak byla koruna symbolicky vrácena hlavě královské rodiny. Abatyše byla vždy členkou habsburské dynastie a tedy českou princeznou. V expozici Příběhy Pražského hradu jsou uvnitř hradu vystaveny zlaté šperky zdobené perlami a červeným sametem.
Ozdoby bývalých králů
Na této výstavě jsou často k vidění i jiné koruny, dokonce i koruny královské. Při studiu katedrály byly otevřeny i hrobky českých králů. V hrobce Přemysla Otakara II. a Rudolfa I. Habsburského našli stříbrnou korunu, vyrobenou pravděpodobně ve stejné zlatnické dílně na přelomu 13. a 14. století.
Ta Otakarova je nyní vystavena ve vitríně v katedrále vedle svatého Václava. Měla připomínat nedochovanou korunu přemyslovského krále, z čehož se inspiroval i jeho vzhled. Je vyrobena z několika dílů tepaného pozlaceného stříbrného plechu. Další koruna je spojena se svatým Václavem. Karel IV. si přál, aby koruna patřila svatému Václavovi, aby ji žádný jeho představitel nemohl „zašantročit“. Měla být dokonce zachována na lebce v kapli svatojánské katedrály mezi korunovacemi. Koruna však byla nakonec z bezpečnostních důvodů uzamčena.
Proto je v současné době lebka zdobena různými korunami. V roce 1929 oslavilo Československo tisící rok od úmrtí svatého Václava. Tentokrát američtí krajané vytvořili korunu neboli diadém pro svatého Václava. Vyrobila ho firma Grünfeld podle návrhu architekta Josefa Fanty. V horní části čelenky je svatováclavská orlice. Korunu zdobí zelený malachit a bílé perly.
Svatováclavská čelenka vychází z art deco designu architekta Josefa Fanty.
Poklady zámků a hradů
Korunky a koruny jsou uchovávány také ve sbírkách českých a moravských hradů a zámků. Po dlouhou dobu byla na zámku Kozel uložena koruna, která byla považována za klenoty. Odborníci to ale vidí jinak. Její cenu odhadla v milionech korun. Tento klenot z druhé poloviny 19. století, který obsahuje 540 diamantů, je vyroben ze zlata a stříbra. Dnes je k vidění na zámku v Bečově. Původně patřila příslušníkovi rodu Beaufort-Spontin (šlechtický rod z Lotrinska), který žil na tamním zámku.
