text: Vladimíra Holmanová
Hrad Švihov
Hrad Švihov, nacházející se v Plzeňském kraji nedaleko Klatov, je jedním z nejmladších a nejvýznamnějších pozdně gotických vodních hradů v České republice. Jeho historie sahá do 14. století, kdy na jeho místě stála tvrz založená Vilémem II. z Rýzmberka. Současnou podobu získal hrad na přelomu 15. a 16. století díky Půtovi Švihovskému z Rýzmberka, který pověřil stavitele, gotického architekta Benedikta Rejta rozsáhlou přestavbou. Druhá fáze stavby byla dokončena až po smrti Půty. Tato přestavba proměnila Švihov v moderní pevnost s propracovaným vodním opevněním, jež zahrnovalo vodní příkopy a rybníky, čímž se hrad stal jedním z nejlépe chráněných sídel své doby. Dalším majitelem hradu byl Heralt Kavka z Říčan a v roce 1598 koupil hrad Humprecht Černín z Chudenic. Osudové období pro hrad nastává v první polovině 17. století, kdy ztrácí své původní funkce. Po třicetileté válce nařídil císař Ferdinand III. demolici hradu, avšak díky průtahům byla zničena pouze část opevnění. Následně hrad sloužil jako sýpka, což přispělo k jeho zachování, i když v pozměněné podobě. Rod Černínů vlastnil Švihov až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Od té doby prošel hrad několika rekonstrukcemi; významné práce proběhly v 50. letech 20. století a po povodních v roce 2002. V letech 2014–2016 byla opravena vstupní věž. Dnes hrad spravuje Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Nabízí prohlídkové okruhy zaměřené na historické interiéry, technické zázemí hradu a expozice věnované jeho stavebnímu vývoji. Zajímavostí je, že v roce 2016 zde byl vyhotoven nový zvon, který úspěšně odlil zvonař Michal Votruba přímo na nádvoří hradu. Švihov je také oblíbeným místem kulturních akcí, včetně šermířských vystoupení, koncertů a divadelních představení. Jeho autentická atmosféra přilákala i filmaře; natáčely se zde scény pro pohádku “Tři oříšky pro Popelku”, dále například „Šašek a královna“ „Korunní princ“, „Tři životy“, „Královský omyl“…. Návštěva hradu Švihov nabízí jedinečný pohled do historie české fortifikační architektury a života šlechty v minulých staletích.
Tvrz Čachrov
Tvrz Čachrov je často označovaná jako hrad díky své mohutnosti, je významnou historickou památkou, nacházející se v obci Čachrov v Plzeňském kraji. Její historie sahá do 14. století a představuje důležitý příklad středověké fortifikační architektury v této oblasti. První písemná zmínka o obci Čachrov pochází z roku 1352, kdy byla uvedena ve výčtu vesnic náležejících ke klatovskému děkanátu. V letech 1362 a 1364 je jako majitel uváděn Vilém z Čachrova, který zde mezi lety 1380 a 1390 nechal postavit mohutnou tvrz. Tato stavba byla obklopena vodním příkopem a její rozměry vedly k tomu, že byla někdy označována i jako hrad. Po roce 1446 přestala tvrz sloužit jako sídlo majitele a postupně pustla. Postupně se majitelé často měnili. Posledním z nich byl, před znárodněním v roce 1948, František Faltys. Ještě předtím tvrz v roce 1933 vyhořela, avšak byla opravena. Ve druhé světové válce jej zabrala německá nucená správa a po roce 1948 ještě jednou tvrz vyhořela. Dnes je z původní tvrze dochována mohutná hranolová věž s gotickými okny a portály. I přes nepřízeň osudu zůstává tato věž významnou dominantou obce a připomínkou její bohaté historie. V současnosti je tvrz v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupná. Turisté si ji mohou prohlédnout alespoň zvenčí. Kromě tvrze je v obci také gotický kostel sv. Václava z doby kolem roku 1360 s původními malbami. Kostel byl upraven v 18. století a na počátku 19. století k němu byla přistavěna věž. Obec Čachrov a její okolí nabízejí návštěvníkům nejen historické památky, ale i krásnou přírodu, což činí tuto lokalitu atraktivní pro turisty a milovníky historie.
Hrad Kost
Hrad Kost patří k nejlépe dochovaným gotickým hradům v České republice. Nachází se v malebné krajině Českého ráje, asi 4 km od Sobotky. Jeho dominantní poloha v údolí uprostřed lesů a skal mu zajistila pověst nedobytné pevnosti. Hrad byl založen ve 14. století Benešem z Vartemberka, který jej vybudoval jako strategickou pevnost. Po jeho smrti se Kost dostala do rukou několika významných šlechtických rodů, včetně pánů z Házmburka, pánů ze Šelmberka. Velký rozmach zažil hrad za pánů z Lobkowicz, kteří v 16. století nechali Kost přestavět a modernizovat. Pevnost měla chránit okolní krajinu a obchodní cesty před nájezdy nepřátel. Díky své poloze nebyl hrad nikdy dobyt, což mu dodalo pověst téměř nedobytné pevnosti. Roku 1622 Polyxena z Lobkovic prodává panství Albrechtu z Valdštejna. Ten však určenou částku nezaplatí a po jeho smrti v roce 1634 Polyxena, díky Císařské rezoluci, získá hrad zpět. V 17. století Kost ztrácí svůj vojenský význam a slouží spíše jako hospodářské sídlo. Po bitvě na Bílé hoře přechází do vlastnictví rodu Černínů a později Netolických. Ve 20. století se stal majetkem rodu Kinských, kteří jej vlastní dodnes. Kost je unikátní svou nepravidelnou dispozicí a mohutnou čtverhrannou věží, která se nazývá Bílá věž. Tento tvar měl výhodu při obléhání, protože nepřátelské střely se odrážely do stran, čímž se snižovala jejich ničivost. Hrad má několik paláců pojmenovaných po svých majitelích – Vartemberský, Šelmberský a Lobkowiczký. Uvnitř hradu se dochovaly gotické interiéry, kaple a rytířský sál. V přízemí se nachází historická mučírna s autentickými nástroji používanými ve středověku. Dnes je hrad Kost jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Českém ráji. Nabízí několik prohlídkových okruhů, které seznamují návštěvníky s jeho historií, architekturou i každodenním životem středověké šlechty. Mezi nejoblíbenější patří prohlídka mučírny a expozice historických zbraní. Každoročně se zde konají kulturní akce, jako jsou rytířské turnaje, historické slavnosti a noční prohlídky. Hradní areál je také oblíbeným místem pro natáčení filmů a pohádek, například pohádky „S čerty nejsou žerty“, „O ztracené lásce“, „Řachanda“, … a filmy „Jan Hus“, „Soumrak templářů“ – seriál. Díky péči rodu Kinských zůstává hrad ve skvělém stavu a představuje významnou kulturní památku Českého ráje.
Zámek Kozel
Vladimíra Holmanová Zámek Kozel se nachází nedaleko Plzně. Jeho jedinečnost spočívá v harmonickém propojení architektury, přírodního parku a interiérů, které dodnes uchovávají atmosféru konce 18. století. Zámek vznikl v letech 1784–1789 jako reprezentativní venkovské sídlo. Objednavatel byl hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic a stavba měla sloužit jako lovecký zámek a letní sídlo. Hrabě byl nejvyšším lovčím Království českého, majitel tehdejšího šťáhlavsko- -nebílovského panství. O návrh a stavbu se postaral Václav Haberditz, významný architekt své doby. Zámek byl koncipován v klasicistním stylu, což byla tehdy moderní a elegantní alternativa ke složitým barokním stavbám. V devadesátých letech 18. století pak hrabě Černín nechal zámek rozšířit o 4 další budovy. Po smrti Jana Vojtěcha Černína v roce 1816 připadl Kozel prasynovci Kristiánu Valdštejn-Vartemberkovi, on a jeho prvorozený syn Arnošt zde žili až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. Po druhé světové válce se stal památkovým objektem a byl zpřístupněn veřejnosti. Dnes je zámek Kozel jedním z nejnavštěvovanějších historických objektů v západních Čechách v majetku státu pod správou památkového ústavu. Nabízí bohatě vybavené interiéry, které věrně odrážejí život šlechty v 18. a 19. století. V zámeckém areálu najdeme hlavní zámeckou budovu, kapli sv. Kříže, jízdárnu, správní budovu a konírny. Zámecký park, který obklopuje budovy, je přístupný veřejnosti a patří k nejkrásnějším anglickým parkům v Čechách. Hrabě Valdštejn najal zahradníka Františka Xavera Franze, který získal zkušenosti mimo jiné i na zahradách v Schönbrunnských. Původně byl zámek obklopen lesy, oborami a bažantnicí. Park v dnešní podobě zde vznikal od 2. poloviny 19. století. V současnosti je v parku vysázeno 50 druhů jehličnanů a 111 druhů listnáčů. Rozloha parku byla rozšířena až na 30 hektarů. Interiéry i exteriéru zámku využili také filmaři, a to při natáčení např. seriálu „Cirkus Humberto“.
