text: Pavel Troják
Stojíte před dilematem, že se vaše dítě náhle necítí dobře a nevíte, jaký postup zvolit? Je dostatečná péče doma? Měli byste se vydat do nemocničního zařízení? Nebo je na místě volat přímo záchrannou službu na číslo 155?
Příčiny pro zavolání záchranné služby pro děti jsou často velmi podobné těm dospělých. Neváhejte zavolat pomoc, pokud dojde k závažným problémům s vědomím, jako je jeho porucha nebo úplná ztráta. Dalším vážným příznakem, který vyžaduje rychlý zásah, je dušnost. U malých dětí může dušnost nastat po aspiraci cizího tělesa. Těžký astmatický záchvat nebo zánět hrtanu, známý jako laryngitida, jsou rovněž běžnými příčinami. Křeče různých typů jsou také považovány za vysoké riziko. „Febrilní křeče, které jsou reakcí na vysokou horečku, jsou běžnou příčinou,“ vysvětluje MUDr. Marcela Peremská, pediatrička z Teplic. „Křeče mohou být rovněž vyvolány epileptickým záchvatem. Pokud u dítěte nebyla epilepsie dosud diagnostikována, je nutné volat záchrannou službu. V případě dítěte již s diagnostikovanou epilepsií a léčením se rozhodnutí odvíjí od závažnosti a průběhu záchvatu.“ Dále je nezbytné získat okamžitou pomoc lékaře v případě vážné alergické reakce. Stejně urgentní je situace u těžkých zranění či popálenin.
U ostatních méně akutních stavů je obvykle postačující vyhledat pomoc v nemocničním zařízení na vlastní pěst. V případě malých dětí, novorozenců a kojenců mladších než zhruba tři měsíce je doporučená návštěva pohotovostní služby. U těchto nejmladších pacientů bývají symptomy onemocnění slabě vyjádřené a často nespecifické. Mezi takové symptomy patří například horečka nebo pouhé zvýšení teploty, snížená svalová napětí, která vedou k „hadrovému dítěti“, apatie, ztráta zájmu o kojení nebo pití, bledost, podrážděnost, zvracení, řídké stolice a podobně.
U starších dětí je mnohem více příznaků, které můžete pozorovat, a ty jsou schopné lépe komunikovat, co je trápí. Přesto existuje množství příznaků, u kterých byste i u nich měli uvažovat o rychlé návštěvě zdravotního zařízení. Mezi tyto příznaky se řadí například respirační potíže, které se mohou projevit urychleným dýcháním a dušností. Alarmujícím signálem je modrání kůže kolem úst nebo na nehtech. Podobně vážně byste měli brát i silný kašel, který je tak intenzivní, že dítěti znemožňuje spát. Další indikací pro vyhledání pohotovostní pomoci jsou potíže s polykáním nebo nadměrné slinění. Navštivte pohotovost i v případě, že se u vašeho dítěte objeví velmi silné alergické reakce s otoky nebo výraznou vyrážkou. Avšak pokud se alergické reakce kombinují s obtížemi s dýcháním, měli byste raději okamžitě volat záchrannou službu.
Neměli byste váhat s návštěvou zdravotnického zařízení ani v případě podezření na dehydrataci, pokud dítě pije málo, zvrací, trpí průjmy nebo vylučuje málo moči. To samé platí pro břišní bolesti, které jsou doprovázené zvýšenou teplotou nebo zvracením. Krvácivé projevy na kůži, jako jsou petechie nebo nevysvětlitelné modřiny nebo otoky a zarudnutí kůže, mohou být také signálem pro naléhavou lékařskou pomoc. Změna chování dítěte, jako je zmatenost, apatie nebo problémy s probouzením, jsou rovněž důvodem k obavám.
Nicméně je třeba mít na paměti, že dětské pohotovostní služby se mohou lišit. Prvním typem je lékařská služba první pomoci, zkráceně LSPP. Doktorka Peremská objasňuje, že tuto službu primárně poskytují praktičtí lékaři pro děti a dorost, přičemž v některých případech ji mohou zajišťovat i ostatní pediatři. LSPP může být umístěna i v rámci nemocničních zařízení, ovšem s omezenou pracovní dobou. Během pracovních dnů je obvykle v provozu od 18 do 21 hodin, přičemž v některých lokalitách může být časový rámec posunutý o hodinu vpřed či vzad, což je průměrný čas. O víkendech se provozní doba LSPP mění, bývá to od 9 do 21 hodin nebo od 10 do 19 hodin. Nicméně se ukazuje, že více než 80 procent dětí navštěvuje LSPP bez závažného důvodu.
Druhým druhem služby je tzv. ústavní pohotovostní služba, která je součástí dětských oddělení v nemocnicích, označovaná jako ÚPS. Toto oddělení se primárně stará o pacienty, kteří jsou již v nemocnici hospitalizovaní, ale je otevřené pro akutní případy hospitalizace nepřetržitě, tedy 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu. Pokud dítě vykazuje závažné zdravotní potíže v nočních hodinách, ÚPS zaručuje péči. Toto platí i v případě, že lékař rozhodne, že situace nevyžaduje hospitalizaci a postačí ambulantní péče. Při transportu záchranou službou budete rovněž směřováni přímo k ÚPS, nikoli k LSPP.
Rodiče mohou být značně znepokojeni, když se u dítěte objeví zvýšená teplota, ale je důležité si uvědomit, že horečka je symptomem, ne onemocněním samotným. Dětský lékař by měl vždy vidět kojence do tří měsíců věku, pokud teplota přesáhne 38 °C. Pokud však takové dítě vypadá celkově dobře – je růžové, aktivně pije a reaguje – může být návštěva lékaře odložena až na 24 hodin od vzniku horečky. Starší děti se obvykle s horečkou vypořádají lépe. MUDr. Marcela Peremská radí, že vyhledání lékařské péče je vhodné, pokud horečka trvá déle než tři dny. Doporučuje však, že pokud dítě nereaguje na správně dávkované antipyretika, je třeba vyhledat lékařskou pomoc dříve. Přidají-li se k horečce další vážné symptomy, jako jsou silné bolesti hlavy, opakované zvracení nebo poruchy chování, stává se návštěva lékaře nevyhnutelnou.
Součástí odpovědného rodičovství by měla být dobře zásobená domácí lékárnička. Je moudré mít na skladě standardní obvazový materiál, jako jsou náplasti, sterilní gázy a aspoň jeden běžný obvaz společně s jedním elastickým obvazem. Neměl by chybět ani dezinfekční prostředek, přičemž pro děti je vhodnější volit typ, který nepůsobí pálení. Nesmíte zapomenout na teploměr a medikaci na snižování horečky. Užitečné jsou také přípravky proti alergiím – například Fenistil kapky jsou vhodné i pro velmi malé děti. Nezapomínejte také na kapky do očí a do nosu, které mohou být užitečné při různých potížích.
