Když se člověk vydá krajinou mezi Mariánskými Lázněmi a městem Teplá, otevře se mu pohled na rozsáhlý areál, který tu stojí už více než osm století – Klášter premonstrátů Teplá.
Jeho příběh začíná roku 1193, kdy jej založil český šlechtic Hroznata z Ovence. Podle dochovaných zpráv byl původně rytířem a pohyboval se ve službách knížete. Rozhodl se však pro duchovní život a do západních Čech pozval řeholníky řádu premonstrátů, kteří žili společně, pracovali a sloužili lidem v okolí.
Už od počátku nebyl klášter jen místem modlitby. Bratři pomáhali osidlovat kraj, zakládali vesnice, starali se o pole i rybníky a přispívali k rozvoji vzdělanosti. Nejstarší dochovanou částí je kostel Zvěstování Panny Marie, mohutná stavba, v níž se mísí starší románské prvky s ranou gotikou. Jeho kamenné zdi pamatují doby, kdy se krajem šířily zprávy o křížových výpravách i o mocenských bojích v české zemi. S osobou zakladatele je spojena také pověst. Vypráví se, že Hroznata byl jako dítě zázračně zachráněn z těžké nehody, a proto později zaslíbil svůj život Bohu. Jiné vyprávění říká, že když se chystal vyplout na výpravu do Svaté země, zastavila ho bouře a on to pochopil jako znamení, aby zůstal doma a vybudoval klášter. Jisté je, že zemřel násilnou smrtí a bratři jej uctívali jako mučedníka. V dalších stoletích klášter rostl a bohatl. Přestál husitské války i další neklidné časy. Největší proměna přišla v 17. a 18. století, kdy byl areál přestavěn do podoby, kterou známe dnes. Vznikly rozsáhlé budovy s dlouhými chodbami a vnitřními dvory, které působí klidně a vznešeně. Z této doby pochází i slavná knihovna, jedna z největších klášterních knihoven u nás. Uchovává desítky tisíc svazků, staré tisky i rukopisy, které svědčí o tom, že zdejší řeholníci byli vzdělaní a pečovali o knihy s velkou úctou. Ve 20. století však přišla těžká rána. Po roce 1950 byl klášter státem zabaven a řeholníci museli odejít. V budovách sídlila armáda a část areálu chátrala. Přesto se podařilo uchovat nejcennější památky a knihovnu. Po roce 1989 se premonstráti do Teplé vrátili a začala postupná obnova. Opravy trvaly řadu let a vyžádaly si mnoho práce i podpory dárců. Dnes je klášter opět živým místem. Konají se zde bohoslužby, koncerty, výstavy i setkání lidí z blízka i daleka. Návštěvníci mohou obdivovat nejen kostel a knihovnu, ale i klidné nádvoří a okolní krajinu, která dodává místu zvláštní půvab. Když se člověk prochází jeho chodbami, cítí, že zdejší zdi byly svědky radosti i bolesti mnoha generací. Příběh kláštera je příběhem vytrvalosti a víry, která dokázala přečkat války, požáry i období, kdy se zdálo, že staré hodnoty zaniknou. Dnes stojí Klášter premonstrátů Teplá jako tichý svědek českých dějin a zve každého, aby se na chvíli zastavil a nechal na sebe dýchnout jeho dlouhou a bohatou minulost.
(Článek je volně zpracovaný z informací uvedených na oficiálních stránkách Národního památkového ústavu a z oficiálních stránek Klášter premonstrátů Teplá.)
