Koření

text: Růžena Lerchová

Proč bychom se netěšili, když máme možnost ochutit si jídlo, okořenit si život barvou, chutí a vůní, ale taky ingrediencemi užitečnými pro zdraví.

Anýz
Vonné koření, lze pro svěží dech žvýkat semínka anýzu. Má povzbuzující účinky, podporuje chuť k jídlu. Je prospěšný i při potížích se slezinou či kašli. Kojící matky mohou s anýzovým „čajem“ povzbudit tvorbu mléka. Anýz zlepšuje trávení. Pro ty, kteří mají problém se spánkem, je vhodný recept: svařené mléko s anýzem – na sklenici mléka použijte asi lžičku rozdrcených anýzových semen. Přeceďte a přidejte lžičku medu. Bylinkáři doporučují obklad z anýzu a dušené cibule při angíně či jiných problémech v krku.

Badyán
Koření, krásné na první pohled – hvězdička, která upoutá svým tvarem i vůní. Bez něj by perník nebyl perníkem. Badyán je sušené plodenství badyáníku pravého, který je domovem právě v Číně. Však se mu také někde říká „čínský anýz“. Jako koření i lék byl znám už před třemi tisíci lety. Badyán opravdu svou vůní trochu připomíná anýz. Chuť je příjemná, jemně nasládlá. Vždyť se také používá k aromatizování některých bonbónů. Také mnohé likéry voní i po badyánu. A jak si badyánem vylepšíme zdraví? Můžeme ho žvýkat pro osvěžení dechu. Vyplatí se přidat jej dětem do tzv. průduškového čaje. Badyán mimo jiné čaj krásně ovoní a dítě, které do té doby čaje odmítalo, začne si říkat o „pendrekový čaj“.

Bazalka
Kdo má mezi kořením bazalku, dobře dělá. Nejen proto, že bazalka je tak výtečná v pokrmech s česnekem a rajčaty. Samozřejmě, máme-li bazalku čerstvou, využití této vonné bylinky je pestřejší. Čerstvé bazalkové listy se uplatní zejména do salátů nebo k ozdobení chleba – třeba s tvarohovou česnekovou pomazánkou. Lístky se vkládají také do octa, který se potom používá k ochucení salátů. Ale i sušená bazalka má široké využití. Ochucuje zeleninová i masová jídla. Bazalka zlepšuje činnost žaludku, snižuje nadýmání, podporuje chuť k jídlu. Má protikřečový účinek.

Bobkový list
I ten, kdo si na koření nepotrpí, má doma bobkový list. Ten patří k nejstaršímu a nejpoužívanějšímu koření. Používá se do omáček (třeba houbové) nebo do polévek. Slouží též ke konzervaci masa, k nakládání ryb (slanečci). Hodí se k aromatizaci octa. Při bolesti kloubů zkuste udělat léčivý obklad. Rozdrťte několik bobkových listů a smíchejte je s olejem. Kaši naneste na plátno a několikrát denně přikládejte na bolestivé místo.

Celer
To není jen zelenina, na kterou si vzpomeneme, až když chceme udělat svíčkovou nebo bramborový salát. Celer je také koření. Sušený celer se používá k ochucení polévek i omáček. Nať lze využít do pomazánek nebo salátů. Celer slouží ke zlepšení zdraví, například k posílení nervů, pročištění krve, vhodný pro diabetiky. Má odvodňovací účinky, při potížích s ledvinami, při vysokém tlaku.

Cibule
Jezte vitamíny! Buďte zdraví! Česnek na srdce a celer na pohlaví! A když máte IQ na nule, napraví to pytel cibule…! Žertuje básník Jiří Žáček. Cibule s IQ asi moc nepohne, ale jinak je to rostlina k nezaplacení. Také o ní platí bezezbytku, že je to vynikající koření i lék. Moderní výzkumy ukázaly, že cibule významně snižuje hladinu škodlivého druhu cholesterolu a tím i krevní tlak. Cibule, zvláště syrová, pomáhá při jaterních potížích. Povzbuzuje trávení. Dezinfikuje dýchací, trávicí i močové cesty. Při kašli se využívá nadrobno nakrájená a zasype se cukrem. Šťáva, kterou pustí cibule, se používá po lžičkách. Cibule dezinfikuje ránu i vosí štípnutí.

Česnek
Mezi nejznámější a nejstarší koření patří i „páchnoucí lilie“. Česnek, stejně jako cibule, spadá totiž do čeledi liliovitých. Že však páchne? Jak kdy a jak komu. O česneku platí víc, než kde jinde, toto rčení: Již staří Egypťané. Vždyť nebýt česneku, kdoví, jestli bychom dnes obdivovali egyptské pyramidy. Vylepšovali si jím zdatnost ti, kdo pyramidy stavěli. Česnek je vyobrazen v egyptských pohřebištích. Žádná hospodyňka si nedovede představit, že by se obešla bez česneku. Jaké by to byly topinky, bramboračka. Česnek nejen chutná, ale taky léčí. V česneku je obsažen sirnatý éterický olej allicin, který má antibiotické účinky. Pomáhá při bolesti v krku, při rýmě, chřipce i infekčním onemocnění střev. Česnek snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Snižuje krevní tlak.

Dobromysl
Jak název napovídá, dobromysl navozuje dobrou mysl. Má spoustu dalších názvů, většina z nich je lichotivých. Říkají jí voněkras, dobráček nebo zimní marjánka. Marjánka proto, že je to taková „sestřenice“ majoránky. Má i podobné účinky a v některých receptech jsou vzájemně zastupitelné. Tato bylinka podporuje chuť k jídlu. Zvyšuje tvorbu žluči, upravuje zažívání. Zmírňuje bolesti jater.

Estragon
Když se řekne estragon, většině z nás se vybaví zelená snítka mezi nakládanými okurkami nebo uvnitř lahvičky s octem. Má spoustu užitečných vlastností a dovede i leccos jiného než jen ochucovat ocet. Stejně jako ostatní druhy pelyňků pomáhá zlepšit trávení: zabraňuje vývoji a množení mikrobů. Povzbuzuje žaludek k činnosti. Zvyšuje chuť k jídlu. Je vhodný též proti revmatismu. Působí prý i proti kornatění cév. Estragon je sice vyšší, ale dost nenápadná rostlina. Chutná trochu štiplavě, ale není hořký, jak by se očekávalo. Používá se čerstvý nebo sušený. Může se přidávat i do salátů, polévek, k drůbeži, jehněčímu i rybám.

Fenykl
Nejužívanější částí fenyklu jsou nažky, připomínající kmín. U nás se běžně přidávají do nálevu při zavařování červené řepy. Maminky po fenyklu sáhnou také, když děcko začne kašlat nebo když miminko bolí bříško. Fenykl je opravdu výborný na všechny trávicí potíže – nadýmání, koliky, různé nevolnosti, průjmy. Působí močopudně. Pomáhá rozpouštět ledvinové kameny. Působí proti bacilům. Povzbuzuje tvorbu mateřského mléka. Fenykl prospívá také chudokrevným. Fenykl se však stále častěji začíná užívat i jako zelenina. Prodávají se jeho zploštělé hlízy, které se konzumují zasyrova, třeba jako salát, nebo se dusí jako jiná zelenina.

Hořčice
To není jenom průmyslově připravená pasta z rozemletých semínek, smíchaných s různými dochucovadly. Hořčičná semínka se dají používat v kuchyni i celá. Třeba k nakládání okurek a jiné zeleniny, k ochucení rybích marinád. Semínka mají mírně štiplavou chuť. Hořčice obsahuje glykosidy, které v organismu podporují vstřebávání minerálních a dalších látek. Zmírňuje problémy dýchacích orgánů. Působí na peristaltiku. Semínka se mohou používat proti rozličným chorobám. Při nachlazení a chřipce, proti kornatění cév, vysokému krevnímu tlaku, při bolestech žlučníku a jater.

Hřebíček
Používáme ho k ochucení máku nebo do povidel či do perníku. Nedovedeme si bez něj představit svařené víno. To ale ještě není všechno, kde hřebíček můžeme využít. Hřebíček obsahuje látky, které působí proti bolesti. Takže – když nás bolí zuby a lékař zrovna neordinuje, můžeme prozatím žvýkat hřebíček. Ne nadarmo je hřebíček přísadou v mnoha zubních pastách a ústních vodách. Žvýkání hřebíčku se osvědčuje také při nadýmání. Hřebíček ničí choroboplodné zárodky v žaludku a ve střevech. Podporuje tvorbu bílých krvinek, které, jak víte, jsou součástí našeho obranného systému. Hřebíček pomáhá i při problémech s dýchacími či močovými cestami. Hřebíček také můžete dát vylouhovat do lihu. Mazání na bolavé klouby. Třeba i plíseň nohou. Hřebíček podporuje také funkci jater.