Nekonečně temné lesy, zamyšlené pustiny, kam se původně vydávali jen ti nejodvážnější hledači kovů byly odedávna poznávacím znamením hraničního hvozdu. Krajina tvrdá, drsná ale ve své mystické kráse také podmanivě vlídná a usměvavá stejně jako lidé, kteří jí obývali a obývají.
Šumavu nepoznáme jako klienti cestovních kanceláří vozících nás od hotelu k hotelu nebo do přímořsky se snažících vypadat letovisek na pobřeží Šumavského moře. Musíme se vydat do opuštěných ba zapadlých oblastí. Poznáme nejen krajinu a její lidi, dostaneme třeba i možnost nahlédnout pod pokličku ještě módními vlnami nepostižené místní kuchyně. Hluboké lesy znamenají zvěřinu a houby. Z čeho jiného by naše kulinářské putování mohlo vycházet? Život v horách byl vždy mnohem tvrdší než jinde. Po celodenní práci v lese by nad talířem krupicové kaše sypané perníkem málokdo jevil mimořádné nadšení, a tak musela být na stole nejdříve polévka.
Typická houbovka
Nakrájíme co nejvíce druhů kořenové zeleniny, cibule, můžeme přidat i několik stroužků česneku a vše uvaříme ve slané vodě. Volný čas využijeme k přípravě lehce nazlátlé máslové jíšky s trochou mletého kmínu. Jíšku zředíme vodou se zeleninou a necháme pomalu vařit, být ve Francii řekneme táhnout. Nejméně čtvrt kila hříbků nakrájíme na co nejtenčí plátky a udusíme na kousku čerstvého másla, přidáme i trochu krájené cibule a celého kmínu. Vše vložíme do polévky, a ještě ji vylepšíme přidáním v mléce rozšlehaného vajíčka. Porce posypeme nasekanou petrželkou a ochutíme již pouze mletým černým pepřem. Polévka uvedla žaludek do dobrého rozmaru, co třeba pokračovat kouskem zvěřiny? Ne, že by ji pravověrní staří Šumavané konzumovali denně, ale pytláctví, stejně jako pašeráctví, bylo dříve považováno za cosi zcela normálního. Zvěř přece dával les a ten nezajímalo kdo ho vlastní, dával ochotně všem, kteří dokázali poprosit.
Guláš z divočáka
Kilo a půl masa pečlivě očistíme, zbavíme blanek a nakrájíme na kostky. Dodáme sůl, pepř, kmín, nové koření, bobkový list, vše uložíme do kameninové misky, v nouzi jí nahradíme skleněnou, a zalijeme dvěmi deci rumu. Alkohol zařídí, že maso krásně zkřehne, zjemní i jeho chuť, požaduje však nechat ho nejméně tři hodiny v chladnu působit. Orestujeme drobně nakrájenou cibuli a maso na ní prudce opečeme. Podlijeme vývarem a do měkka dusíme. Hotové maso vyjmeme, omáčku zaprášíme moukou, lepší ale je zahustit jí strouhaným tvrdým chlebem. Na samý závěr guláš chuťově doladíme trochou drcené majoránky. Co zvolit jako přílohu? Jistě, že ne knedlík z polotovarů. Dáme si práci a vytvoříme kynutý věnec který je pro oblast, co příloha ke zvěřinovým pokrmům, naprosto typický. Do dvaceti dekagramů zahřáté hrubé mouky nalijeme vykynutý kvásek, který jsme zhotovili z trochy vlahého mléka, deseti gramů čerstvého droždí, špetky cukru a malého množství mouky. Přidáme v osmince litru mléka rozmíchaný žloutek, a třicet gramů rozehřátého másla. Přiměřeně tuhé těsto, musí být dobře propracované, přikryjeme utěrkou a na teplém místě necháme kynout. Na vál položíme ubrus, posypeme ho moukou a rozválíme na něm již vykynuté těsto. Vzniklý plát potřeme rozpuštěným máslem, svineme, položíme na pomaštěný plech a opět necháme v teple kynout. Povrch opět potřeme rozpuštěným máslem a v předehřáté horké troubě pečeme do růžova. Částečně vychladlý kotouč krájíme na šikmé řezy, každý z nich ozdobíme naloženými brusinkami a s gulášem spokojeně konzumujeme.
Borůvkový koláč
Pochopitelně se sluší ještě sladká tečka a jakou jinou, než borůvkový koláč v království lesních samot nabídnout. Borůvky je nezbytné použít vlastnoručně nasbírané, nesnížíme se přece ke kupovaným. Osobní zkušenost autora těchto řádků ale říká – ve vyšším, než středním věku nikdy nesbírej borůvky. Autor se o to pokusil jedinkrát. Po čtvrthodině sběru se ozvala podivně nezvyklá bolest v páteří a několik pokusů o narovnání těla vyvrcholilo pádem do hustého porostu. Až do té chvíle nikdo nevěřil, že je možné dokonale umazat maskáčové kalhoty a modrou džínovou vestu zbarvit na modro. V misce do pěny utřeme deset deka tuku na pečení, stejné množství pískového cukru a dva žloutky. Přidáme dvacet deka polohrubé mouky promíchané se lžičkou prášku do pečiva a lžící vanilkového pudinkového prášku. Dolijeme osminku litru mléka a opatrně vmícháme sníh ze dvou bílků. Těsto rozetřeme do vymazaného a moukou vysypaného pekáčku, hustě pokryjeme borůvkami, posypeme přiměřeně drobenkou a ve vyhřáté troubě pečeme třicet minut
