Kaple svatého Jana Sarkandra
GPS: Loc: 49°35‘37.931“N, 17°15‘3.135“E
Unikátní památku staroslavné Olomouce představuje kaple sv. Jana Sarkandra. Její předchůdkyní byla ovšem od začátku 15. století městská věznice, v níž byl křivě obviněn, uvězněn a nakonec skonal 17. 3. 1620 mučednickou smrtí moravský katolický kněz Jan Sarkandr. Místo tragédie bylo v letech 1672–73 přeměněno na prostou kapli. Na jejich základech vyrostla v letech 1721–24 důstojná barokní novostavba. Současnou novobarokní podobu s prvky secese získala kaple po radikální, ale citlivé přestavbě, jež proběhla v letech 1909–12 na popud kardinála Bauera podle návrhu arch. Eduarda Sochora. Umělecký rukopis Nevelké architektuře vévodí zastřešená měděná kopule se sanktusníkovou věžičkou. Výrazným prvkem vnější výzdoby jsou mistrovská sochařská díla svatých. Nad schodištěm před kaplí je instalovaná socha sv. Jana Nepomuckého a v nárožním výklenku socha sv. Jana Sarkandra. Efektní je umístění soch do čtyř rohů kopule, a to sv. Hedviky, sv. Pavlíny (patronky Olomouce), sv. Ignáce a sv. Klementa M. Hofbauera. Interiér kaple zaujme návštěvníky svou duchovní silou. Působivé je její přirozené venkovní denní osvětlení, které do modlitebny a odtud kruhovým otvorem do podzemních prostor kaple proniká z lucernové vížky. O výzdobu svatyně se zasloužili umělecké osobnosti z Moravy, jako akademický malíř Jano Koehler či malíř, sochař a grafik Jakub Obrovský. Nejhodnotnější jsou především figurální díla, např. dva troubící andělé či plastický obraz zvěstování Panně Marii. Dále je k vidění rozsáhlá iluzivní výmalba či fresky znázorňující Nanebevzetí Panny Marie nebo životní pouť Jana Sarkandra. V oltáři jsou ve schránce, kterou střeží dva andělé, ostatky mučedníků: sv. Anežky, sv. Křtitele a pochopitelně sv. Jana Sarkandra. Památky mučidel Autentické památky na posledního z nich jsou uloženy i v dolní kapli. Strohému prostoru tady vévodí památka nejvzácnější – kolo se skřipcem, na kterém byl sv. Jan mučen. Již přes sto let je chráněné sklem, jelikož poutníci ho ulamovali. Je tu také světcova pískovcová socha, zázračná studna, kde začala vyvěrat voda při Janově umírání, a světcův kamenný epitaf s reliéfním zobrazením mučení, jež nechali zhotovit Sarkandrovi bratři. Kaple Jana Sarkandra, patrona zpovědního tajemství, byla v letech 1994–95 kompletně zrekonstruována na počest jeho svatořečení (blahořečen byl 15.9. 1859), které v hanácké metropoli proběhlo 21.5. 1995 osobně papežem Janem Pavlem II.
