Dopravní značka, kterou už neznáme
GPS: Loc: 49°40‘28.053“N, 15°32‘19.967“E
Už jste slyšeli název šupka, čubka případně čuba v souvislosti s dopravními značkami? Asi ne. A právě jedním z prvních předchůdců zmíněná „šupka“ (hovorově běžně označovaná jako „čubka“ nebo dokonce „čuba“) byla.
Název se původně vztahoval k vlnkovitě prohnutému kusu dřeva nebo železa, užívanému k brzdění kol formanských vozů. Před prudším, nebo delším klesáním silnice k ní byly stavěny kamenné sloupky a charakteristický tvar šupky se vytesával do jejích horní rozšířené části. V těchto místech měli formané povinnost šupku nasadit na jedno kolo a jejím přitlačováním regulovat rychlost jízdy. Úřední šiml však řehtal již tehdy. Nařízení z roku 1840 zakazovalo formanům při jízdě z kopce „zavírat kola“, tedy kolo zablokovat a nechat ho jet jen smykem. To proto, aby na silnicích nevznikaly rýhy. Úřad také nařídil, že šupka musí mít šířku sedm palců. Sloupek se šupkou na snímku stojí u silnice č. 38 severně od Havlíčkova brodu. Poblíž jsou obce Radostín a Skuhrov. Pamětníci v těchto obcích vyprávěli, že jména dostaly obce tak, že formané přijíždějící pod kopec „skuhrali“ v obavách, zda ho vyjedou – Skuhrov. Když se jim to podařilo, byli plni radosti, proto Radostín.
Stébelnatá rula
GPS: Loc: 49°57‘40.259“N, 15°0‘14.949“E
Projet silnicí č. 2 zvanou černokostelecká mezi Prahou a Kutnou Horou může být pro někoho jen nudná jízda, kterou je třeba „usedět“, pro jiného však může být cestou objevů. Co na ní můžete vidět? Hrad v říčanech, zámek v Kostelci nad Černými Lesy, tvrz v Maloticích i zámek v zásmukách a bečvárech. O Kutné Hoře nebudu ani hovořit. Poradím vám však ještě jedno místo, o jehož pozoruhodnosti asi nevíte. Jsou to Doubravčany, obec mezi Maloticemi a zásmuky, kterou protéká potok Vavřinec. Dvěma zdejšími místy s dávnými hradišti se zdržovat nebudeme. Vaši pozornost obrátím k horninám, lidově kamenům nebo dokonce „šutrům“. Mám dojem, že průměrný Čech pozná pískovec, žulu, někdy i vápenec či opuku, ostatní horniny jsou pro něj prostě jen kamení.
Jak vypadá a jak vznikla:
V Doubravčanech můžete vidět úplnou horninovou lahůdku, bezmála unikát, známý jako stébelnatá rula. Až ji uvidíte, nebudete chtít ani věřit, že to je hornina. Je to totiž hornina přeměněná, vzniklá z nějaké horniny starší, působením vysokého tlaku a vysoké teploty. Její zrna nerostů tím změkla a seskupila se do rovnoběžných vrstviček – pruhů , tvořených světlými a tmavými nerosty. V Doubravčanech došlo ještě k něčemu dalšímu. zapůsobil tu navíc asi válcovací rotační pohyb a vytvořil z nerostů tenké válečky, podobné obilným stéblům a to i velikostí. „Stébla“ jsou k sobě silně stlačena.
Jak ji hledat:
Jakmile přejedete ve směru od Prahy most přes Vavřinec zastavte. Vystoupejte vlevo za domky na ostroh nad zářezem silnice a potokem a jste na místě. Stébelnatá rula je ve srázu nad domky. Možná si malý, opravdu jen malý, kousek ruly vezmete na památku z výletu a začnete si více všímat hornin, které vás na výletech doprovázejí.
