Přestože křesťané přijali první leden jako začátek roku spolu s juliánským kalendářem, trvalo několik staletí, než se tento den začal obecně používat jako datum prvního dne nového roku. Ve středověku připadal počátek nového kalendářního roku v jednotlivých zemích na různá data.
Záviselo to na kalendáři, který byl právě používán. V některých částech Francie se např. používal starořímský kalendář a Nový rok připadal na první březen. V jiných oblastech Francie se počátek roku počítal od Velikonoc. Oblíbeným novoročním datem byl 25. březen, svátek Zvěstování Panně Marii. Ve střední Evropě se začátek nového roku běžně považoval 25. prosinec.
Jako Nový rok se den 1. ledna ujal v křesťanském světě teprve v 16. století. Ve druhé polovině 16. století ho přijaly evropské země, které se přihlásily k zreformovanému juliánskému kalendáři. Reformu provedl roku 1582 papež Řehoř XIII. bulou Inter gravissimas, a proto se novému kalendáři říká gregoriánský. Používáme ho dodnes.
Pro náboženské rozdíly přijaly gregoriánskou reformu zpočátku ale jen některé katolické země (větší část Itálie, Španělsko, Portugalsko a Polsko). V roce 1583 byla gregoriánská reforma zavedena ve Francii. Velká Británie se s novým kalendářem smířila až v roce 1782. Rusko přijalo gregoriánskou reformu v roce 1918, Řecko v roce 1924. Východní církev se nadále řídí juliánským kalendářem.
Pranostiky
- Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
- Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
- Je-li teplý leden, z korce mandel jeden.
- Když je mírná zima v lednu, únor přinese ji bednu.
- Když je začátek ledna krásně, budou na jaře bouřky časně.
- Když v lednu červík do země leze, zima se až do května poveze.
- Když v lednu déšť leje, zlé činí naděje.
- Když v lednu mnoho prší, málo sněží, z polí, luk a zahrad málo těží.
- Když v lednu včely vyletují, nedobrý rok ohlašují.
- Leden jasný – roček krásný.
- Leden studený – duben zelený.
- Pak-li leden mokrý bývá, jistě vína nedolívá.
- Roste-li v lednu tráva, neúroda se očekává.
- V lednu mráz těší nás, v lednu voda věcná škoda.
- V lednu silný led, v květnu bujný med.
- V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy na to.
- V lednu za pec si sednu.
Tři králové
Na Tři krále (6. ledna) se v kostelích světí voda, sůl, křída, ale také zlaté předměty. Třeba zlatý přívěšek si můžete nechat posvětit, aby vám přinášel štěstí a zdraví. Toto všechno se potom používalo v průvodu a svěcenou křídou se psaly iniciály na veřeje dveří: C(K) + M + B.
Od dob třicetileté války (1618–1648) se 6. ledna píšou nad vchody domů počáteční iniciály jmen tří králů, kteří se přišli do judského Betléma poklonit zázračnému dítěti Ježíši. Podle tradice se jmenovali Caspar (Kašpar), Melichar a Baltazar.
Evangelia podrobnosti o betlémských návštěvnících neobsahují. Pouze Matoušovo evangelium obsahuje zmínku o příchodu mudrců, sledujících hvězdu na východě, která je přivedla k dítěti.
„Když vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou, padli na zem, klaněli se mu a obětovali přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.“ (Mt 2,1-11)
Kadidlo symbolizuje božství, zlato královskou moc a důstojnost a myrha je předznamenáním mučednické smrti značící oběť, kterou musel Ježíš přinést za spásu lidstva.
Královský nach jim přisoudil až křesťanský spisovatel a myslitel Tertulián (160–230). Jména Kašpar, Melichar a Baltazar se vyskytují v pramenech od 9. století a středověká Evropa je přijala jako hodnověrná až ve 12. století.
S touto tradicí je spojena i jedna známá koleda:
My tři králové jdeme k vám,
štěstí, zdraví vinšujem vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta,
my jsme k vám přišli zdaleka.
Legenda o třech králích, kteří se vydali hledat právě narozeného Syna Božího, jejich návštěva u krále Heroda a potom cesta s dary do Betléma, jakož i tajný odjezd královského průvodu, tak aby to Herodes nezjistil, podnítila mnohé umělce i lidové tvůrce v jejich konání. Má tedy své místo i v betlémském výjevu.
Do dnešních časů se zachoval zvyk z 12. století, kdy kněz doprovázený ministranty, kostelníkem, učitelem a žáky žehnal obydlí. Na rám dveří se 6. ledna zapisují iniciály mudrců K(C) + M + B a příslušný letopočet, což má ochránit domov v daném roce.
Ona tři písmena ale mohou skrývat i latinské rčení Christos mansionem benedicat, což znamená Nechť Kristus požehná tento příbytek.
