text: Aleš Meduna
Masopustní průvod, tradice dochovaná v řadě oblastí České republiky, má dlouhou tradici a vývoj. Masopustní období není přesně kalendářně vymezené. Začíná sice 7. ledna, tedy po svátku Tří králů, ale uzavírá se v různém datu, a sice na masopustní úterý, v den před Popeleční středou, stanovenou na počátek velikonočního postu. Je tedy vázáno především na měsíce leden a únor.
Zajímavý je původ samotného slova masopust – neznamená půst od masa, ale naopak, v období masopustu máme „masa propustit“, tedy dopřát si masa. První písemné svědectví o masopustních průvodech na Hlinecku pochází z poloviny 19. století, například z kronik obce Holetín či Vortová, které jsou dnes uloženy ve Státním okresním archivu v Chrudimi. Knižně tradici zachytil jako první spisovatel, právník a historik Karel Václav Adámek v publikaci Lid na Hlinecku z roku 1900. Podrobně průběh masopustních pochůzek, masky i říkání maškar, díky čemuž víme, že se rituál od konce 19. století prakticky nezměnil. Masopustní průvody byly v roce 2010 zapsány na Seznam nemotného kulturního dědictví UNESCO.
Masopustní průvod má přísná pravidla co do počtu masek i jejich pořadí v průvodu. Za masky se většinou převlékají muži, výjimečně ženy. Ráano se masky seřadí do průvody a jdou požádat starostu o povolení k obchůzce. Poté, co získají souhlas, obcházejí jednotlivá stavení, kde obřadně tančí před jeho obyvateli. Masky dostávají tradiční pohoštění – koblihy, obložené chlebíčky a alkohol, poté požehnají domu, úrodě i plodnosti. Do dění jsou vtaženi i návštěvníci akce, jsou například potíráni sazemi.
Tradiční masky na Hlinecku se dělí na dvě skupiny: červené (pěkné) a černé (škaredé). Mezi červené patří masky strakatého, ženušky a čtveřice Turků. Mezi černou masku náleží postavy rasa s kobylou, židů, kominíků a slaměných. V čele průvodu stála kobyla. Základ masky tvoří konstrukce z obruče, na které je vpředu upevněna dřevěná vyřezávaná hlava koníka. Obruč má muž zavěšenou na těle tak, aby ve výši ve výši pasu a zpodobňovala jezdce, který drží v ruce bičík. Kobylu popohání ras. Ten nosí bílé oblečení s červenými doplňky. Na očích má brýle s červenými obroučkami a v ruce drží bič. Rasové nabízejí kobylku hospodáři „do chovu“ i „do tahu“.
Další postavou je strakatý, někdy zvaný laufr. Strakatý je oblečen v bílé kombinéze pošité malými kousky barevných látek trojúhelníkovitého tvaru, kterých má být 365, tedy tolik, kolik je dnů v roce. Na hlavě má vysokou kuželovitou čepici polepenou rovněž kousky lástky pestrých barev, v ruce drží bičík zdobený střapcem. Laufra doprovází ženuška. Za tuto masku je převlečen muž, má kamizolu z černého sukna, na bílé sukni má zástěru stejné barvy, na hlavě pak buřinku či jiný mužský klobouk s červenou pentlí po celém obvodu. Na pravé ruce nosí zavěšený košík zdobený zelenou ratolestí.
Dalšími maskami jsou čtyři Turci, dva v modré a dva v červené barvě. Na hrudi nosí kovový kyrys, na nohou černé jezdecké holínky, čepice je ve tvaru dutého věže. Následuje postava kominíka oděného do černé kamizoly a kalhot stejné barvy. Nezbytným doplňkem je kominické košťátko a píšťalka zavěšená na krku. Kominíci se hledí vymetání kamen a komínů hospodyněk, ale hlavně mají za úkol každého, kdo se kolem mihne, máznout pro štěstí na tvář mazadlem připraveným z vymetených sazí.
Slaměný má kostým z černé kamizoly a kalhot. Na hlavě má vysokou čepici s květinovou hlavicí, jejíž základ tvoří slaměný úplet. Přes ramen nosí volský roh a v ruce pletené slaměné důtky. Podle mytologie plodnosti si každá hospodyně měla utrhnout ze slaměného štěblo slámy pro dobré vyvedení hus. Židé nosí starý záplatovaný kabát, nízký klobouk, obličej kryje maska s výrazným černým nosem. Přes rameno nosí brašnu s různými předměty vhodnými k obcházení. Nabízejí též různé služby, jako jsou stříhání či holení. V některých průvodech se objevuje ještě postava medvěda. Je oblečen v kostýmu z kožešiny, hlava je tvořena kovovou konstrukcí s otvírací čelistí, která tvarem odpovídá hlavě medvěda. Masku vodí na řemínku medvědář. Obchůzka je tradičně zakončena obřadem zvaným „poražením kobyly“ a následným zmrtvýchvstáním této masky, což je symbolicky spojeno s příchodem jara. Večer pak obvykle následuje taneční zábava.
