text: Aleš Meduna
Město Boskovice se nachází 14 kilometrů severně od okresního města Blansko v Jihomoravském kraji, žije tu zhruba 12 tisíc obyvatel a najdeme tu řadu památek světské i církevní architektury, domy židovského města, ale i dvě panská sídla, hrad a zámek.
Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy Jimram z Boskovic byl svědkem vydání listiny českým králem Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o existenci hradu. První písemná zmínka o městě samotném je pak z roku 1413. Za vlády Marie Terezie byly povýšeny na město. Vedle historického jádra vyrostlo předměstské osídlení a také židovské ghetto.
Dějiny města jsou úzce spjaty s rodem pánů z Boskovic. Počátky rodu, jednoho z nejvýznamnějších na Moravě, jsou spojeny s legendou, kterou zaznamenal Bartoloměj Paprocký z Hlohol ve svém díle Zrcadlo markrabství moravského. Podle něj byl prapředkem rodu prostý ptáčník Velen, který se ujal vznešeného pána, jenž zabloudil na lovu. Velen ho ve svém domě pohostil, a protože si všiml, že pán nemá hřeben, daroval mu svůj. Neznámý host ohromený Velenovou štědrostí a vlídností ho pozval na hrad Špilberk. Teprve tam Velen zjistil, že neznámý lovec byl král. Po obědě se ho král zeptal, co by si za své věrné služby přál. Velen ho požádal o osvobození hory, na které měl čihadlo, aby mohl svobodně lovit. Král mu vyhověl, a navíc mu daroval i okolní území, přijal ho mezi rytíře a do znaku mu dal stříbrný hřeben v červeném poli.
Podle kroniky minoritského kláštera v Brně se tento příběh měl stát již roku 835, ale prvním listinami doloženým předkem rodu je již zmíněný Jimram z roku 1222. Rod pánů z Boskovic vymřel po meči na konci 16. století smrtí Jana Šembery z Boskovic.
K dominantám města patří hrad a zámek. Zámek stojí na místě bývalého dominikánského kláštera s kostelem. Klášter založil v roce 1682 tehdejší majitel boskovického panství Jan Bohuš ze Zástřizl. Po zrušení kláštera za vlády Josefa II. objekt koupili Dietrichsteinové a zřídili zde na krátkou dobu manufakturu na výrobu barev. Přestavba komplexu na zámek proběhla v letech 1819–1826 za Františka Xavera Dietrichsteina. Východní křídlo kláštera bylo celé ubouráno a na okraji získaného prostoru bylo vystavěno nové široké dvoupatrové křídlo s hlavním sálem v prvním patře. Ostatní tři křídla byla zvýšena o jedno patro. Arkády klášterního dvora byly také ponechány v nové zámecké budově. Novodobý ráz stavby podpořilo moderní empírové členění fasád s typickými antikizujícími prvky. Kdo byl autorem celé přestavby, není přesně známo.
V roce 1850 vymírají boskovičtí Dietrichsteinové po meči a zámek i celý boskovický majetek získal rod Mensdorff-Pouilly. V období protektorátu byla na zámek uvalena vnucená správa, po roce 1948 došlo k zabavení majetku státem. Objekt zámku sloužil jako sídlo Muzea Boskovicka, byl zde také internát, v roce 1991 byl zámek vrácen původním majitelům, rodu Mensdorff-Pouilly, kterému náleží dodnes.
K zámku náleží rozsáhlý park, který je cestou rozdělen na dvě části. Část kolem vlastního zámku je ohrazena zídkou a kovovým plotem. Na východní straně se nachází objekty jízdárny, skleníku s kulatým jezírkem a areál letního kina. V jižní části pak postupně park přechází do přírodního lesoparku.
Zámek je dnes přístupný veřejnosti. V srpnu denně, mimo pondělí, od 10 do 17 hodin, v září o víkendech a o státních svátcích od 10 do 16 hodin, v pracovních dnech pouze pro předem objednané skupiny nad 20 osob. Vstupné činí 180 Kč, snížené vstupné pak 120 Kč pro děti do 15 let, studenty do 26 let a seniory.
(…pokračování v další zprávě…)
Další dominantou města jsou zříceniny hradu, který patří svojí rozlohou mezi největší hradní zříceniny na Moravě. Kdo a kdy založil hrad nad Boskovicemi písemné prameny nesdělují, nálezy keramiky dokládají, že doba vzniku spadá do druhé poloviny 13. století. Páni z Boskovic vlastnili hrad až do konce 14. století, na počátku husitských válek jej získal Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad, husitský válečník a otec budoucího českého krále Jiřího z Poděbrad. Hrad byl několikrát dobyt, poté jej získali zpět páni z Boskovic. Dalšími majiteli byli Ederové ze Štiavnice, tehdy začala renesanční přestavba hradu, v které pokračovali i páni ze Zástřizl, další držitelé boskovického panství. Ti postavili renesanční věž hlásku a nový portál hlavní brány.
Na konci 17. století přešel majetek šlechtickému rodu Dietrichsteinů. Hrad již nevyhovoval nárokům na bydlení a sloužil jen k hospodářským účelům, ve 30. letech 18. století byla stržena střecha a hradní areál začal chátrat, stal se také zdrojem stavebního kamene. V polovině 19. století se panství stalo majetkem rodu Mensdorff-Pouilly, kteří vlastní boskovický hrad i zámek dodnes, s výjimkou vlády komunistů, kdy byl majetek rodu znárodněn.
Na hradě se natáčely scény z pohádky Sedmero krkavců a krimiseriálu Labyrint. Hradní areál je dnes veřejnosti přístupný v srpnu denně, mimo pondělí, od 9.30 do 18 hodin, v září ve všední dny, mimo pondělí, od 10–17 hodin, o víkendech a svátcích od 10–18 hodin, v říjnu o víkendech a svátcích od 10–17 hodin, v listopadu pouze pro předem objednané skupiny. Vstupné činí 120 Kč pro dospělé, snížené vstupné 90 Kč pro seniory, mládež ve věku 18–24 let a držitele průkazu ZTP, vstupné 50 Kč pak pro děti.
Město Boskovice je proslulé též tím, že se zde dochovala řada židovských památek. Nejstarší písemná zpráva o Židech pochází z roku 1343, židovská obec existovala od poloviny 15. století. V polovině 19. století žilo v Boskovicích na 2000 Židů, což představovalo více než třetinu obyvatel města. Židovská čtvrť tvoří rozsáhlý soubor mezi zámeckým areálem a historickým jádrem města a sestává se z 13 ulic a původně 138 domů, z nichž dosud stojí 79, mj. škola, lázně, špitál, rabinát, mikve, brána do ghetta, kašna a synagoga.
Synagoga vznikla přestavbou starší svatyně v barokním slohu a prošla později dalšími úpravami empírovými, novogotickými i moderními. Cenná je vnitřní výmalba stěn s hebrejskými liturgickými texty. Půlstoletí byla budova využívána jako sklad, po roce 1989 proběhla celková obnova památky. V Boskovicích existovaly dvě další synagogy, které však byly zbořeny po druhé světové válce. Západně od náměstí se nachází rozsáhlý hřbitov, který byl založen v 16. století a nalézá se zde téměř 2500 náhrobků.
Město Boskovice nabízí svými architektonickými památkami neopakovatelný zážitek pro všechny milovníky historie a umění. Přijeďte se podívat, nebudete litovat.
