text: Aleš Meduna
Město Krupka leží asi šest kilometrů severozápadně od Teplic na úpatí Krušných hor. O objevení cínu na svazích Krušných hor vypráví pověst. Před dávnými časy stoupal do hor poutník. Putoval do oblasti severně od města Teplice. Najednou upoutal jeho pozornost neznámý předmět. Byl to dlouhý, lesklý prut, který vyrůstal mezi květinami a travou. Poutník se domníval, že objevil stříbro. Odlomil prut a spěchal s ním do Teplic, kde tehdy pobývala královna Judita. Ta přivolala znalce, aby určili, o jakou horninu se jedná. Ukázalo se, že je to cín. Nálezce byl odměněn třemi stříbrnými a bylo mu uloženo, aby označil místo, kde prut nalezl. Vydal se s lidmi do hor. Ti začali na udaném místě kopat a zanedlouho narazili na mocnou žílu cínové rudy. Zpráva o nálezu vzácné rudy se rychle rozšířila po okolí a přilákala mnoho zájemců o dobývání cínu. Ruda se objevovala v krupkách, proto místo Krupka nazýváno jest. Jiná teorie praví, že název města je odvozen od staročeského slova krupý – tedy velký či rozlehlý.
Město je známé především svou hornickou minulostí. Těžil se tu cín, stříbro, molybden, živec či fluorit. Výskyt cínu a jeho snadné získávání z naplavenin přivedl na území Krupky první osídlence již v době bronzové. O Krupce jako o městě se poprvé hovoří v listinách z roku 1330, kdy král Jan Lucemburský daroval Krupku rodu Koldiců, kteří byli věrnými spojenci českých panovníků. Město tak muselo vzniknout mezi lety 1305 a 1330. Během husitských válek majitel panství, Albrecht z Koldic, patřil k předním spojencům císaře Zikmunda. Po husitských válkách se město dočkalo nebývalého rozkvětu. Původní získávání rudy z naplavenin rýžováním vystřídala těžba ve skále, a to nejprve povrchová, ale od 15. století již hlubinná. Produkce cínu tak vzrostla několikanásobně, těžební území zasahovalo až po Cínovec a Dubí.
Město obdrželo řadu privilegií, mimo jiné právo várečné, týdenní trhy, obchod se solí, král Vladislav II. Jagellonský udělil městu znak, pečeť, právo dosazovat purkmistra atd. Město se mohlo od té doby pyšnit pěkným městským znakem. Příčně dělený štít má horní polovinu svisle rozdělenou. V její heraldické pravé části je v červeném poli vyobrazen jednoocasý lev se zlatými drápy, jazykem a korunou na hlavě, levou část zaplňuje znak Koldiců, tedy černý jednoocasý lev bez koruny ve zlatém poli. V dolní půli štítu klečí na levé noze u šedé skály horník dobývající cínovou rudu, oblečený v bílé kytlici a hnědých botách. Důležitým privilegiem bylo právo várečné a souhlas se stavbou pivovaru. Ve městě tehdy existovalo 80 právovárečných domů. Jejich majitelé směli vařit pivo, ne ovšem všichni najednou, ale v určeném pořadí.
Roku 1576 se majitelem Krupky stal císař Rudolf II. a po něm jeho bratr Matyáš. Většina obyvatel byla katolického vyznání, od 16. století sem proniká luteránství. Na počátku 17. století daroval Krupku král Matyáš Habsburský Adamovi ze Šternberka. Za třicetileté války byl hrad v Krupce dobyt Švédy, Sasové následně zapálili na 60 domů. Morová epidemie roku 1680 způsobila úmrtí na třetiny obyvatel města. Roku 1708 pak Krupku koupil hrabě František Clary-Aldringen, jehož rod držel město až do roku 1918. V 19. století se město stalo oblíbeným výletním místem, Krupku navštívil například hudební skladatel Richard Wagner či spisovatel Jan Neruda. Návštěvníkem Krupky byl i německý básník J. W. Goethe, který se o své dojmy podělil ve svém článku „Z Teplic.“
Poklidný vývoj města v 19. století narušily napoleonské války. Roku 1813 proběhla bitva u nedalekého Chlumce, během kterého byl poražen sbor napoleonského generála, který se pokoušel proniknout do Čech. Krupky se bitva nedotkla, ale Bohosudov byl vypleněn, došlo ke zničení tvrze v Soběchlebech. Bitvu připomínají některé pomníky v okolí města. Později vznikají další podniky – porcelánka, koželužna atd.
Nástup nacistů k moci hluboce ovlivnil poměry v českém pohraničí. Komunální politiku ovládli Henleinovci, z Krupky a z okolí odešlo na 900 Čechů do českého vnitrozemí. Většina německého obyvatelstva projevovala loajalitu k nacistickému režimu. Ze zrušeného gymnázia se stala policejní kasárna, v Krupce byli internováni Rusové, Ukrajinci, Italové a příslušníci dalších národů. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno, zanikly tak některé obce v okolí.
V roce 2019 byla pak Krupka a její okolí zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO jako součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří. Dnešní Krupka převzala název starého horního města, které dnes tvoří jednu z jeho několika částí. Město vzniklo splynutím několika obcí a osad v jeden celek. Jsou to Krupka, Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Nové Modlany a Unčín.
K nejvýznamnějším památkám patří Bazilika Panny Marie Sedmibolestné, která patří k nejvýznamnějším poutním místům severních Čech. Legenda praví o útěku řeholnic z kláštera ve Světci u Bíliny v období husitských válek, které unikly válečnému běsnění a odnesly i nejvýznamnější předmět – malou sochu Panny Marie Bolestné, která byla již dlouho uctívána. Soška byla ukryta do vykotlané lípy. Nicméně na svátek Narození Panny Marie přišla do těchto míst dívka, aby zde žala trávu. Lípa uchránila dívku před hadem a poté, co se o události dozvěděli měšťané města, nalezli v lípě uschovanou sošku a přenesli ji do farního kostela, ale soška zmizela a byla nalezena opět v lípě. V tom byla spatřena Boží vůle a zbožní lidé zde vystavěli první dřevěnou kapli. Dnešní stavba baziliky pochází z počátku 18. století. Nynější chrám, který pojme na 5 000 poutníků, byl zbudován v letech 1701–1706. Je přes 50 metrů dlouhý, jeho staviteli byli Giulio a Octavio Broggiovi. Barokní jednolodní svatyně se třemi páry pravoúhlých postranních kaplí je uvnitř bohatě vyzdobena. Kromě kazatelny si zaslouží pozornost oltář, stojící na místě výše zmíněné staré lípy. Nad svatostánkem je ve skleněné skříni nevelká, jen 15 cm vysoká soška Piety. Není dřevěná, ale je z pálené hlíny. Ambity s kaplemi kolem kostela jsou velkolepou ozdobou poutního místa. Organicky jsou spojeny s hlavním titulem chrámu. Sedm kaplí v ambitech totiž navazuje na sedm bolestí Panny Marie. Milostná soška na hlavním oltáři je centrálním sluncem, z něhož vychází sedm paprsků představených sedmi kaplemi.
Hrad Krupka byl vybudován na počátku 14. století jako strážní pevnost na ochranu obchodní stezky do Saska, cínových dolů a rozvíjejícího se městečka. Hrad se nachází v památkové zóně a je odsud krásný výhled do historického jádra, které tvoří Husitská ulice s kostely sv. Ducha a Nanebevzetí Panny Marie. Do areálu hradu se vstupuje stylově dvěma branami, které se dochovaly z konce 15. století. Na nádvoří je budova bývalého panského horního úřadu. Hrad Krupka je přístupný zdarma po celý rok.
Zhruba 1,5 km severovýchodně od města Krupky se nachází druhá zřícenina v okolí, hradu Kyšperk. Prvním známým držitelem byl Ota z Bergova. Ve 30. letech 14. století jej zakoupil a zvelebil pražský biskup Jan IV. z Dražic. Hrad se tak stal biskupským a později arcibiskupským majetkem, další majitel, arcibiskup Jan z Jenštejna, jej nechal nákladně přestavět. Za husitských válek byl dobyt známým husitským válečníkem Jakoubkem z Vřesovic. On i jeho potomci zvolili hrad jako hlavní sídlo a začali se dokonce psát přídomkem „z Kyšperka“. Roku 1526 hrad bohužel vyhořel a od té doby již nebyl obnoven. Do dnešních dnů se dochovaly jen zbytky jádra hradu, podzemní prostory obytné věže, obvodové hradby a do skály vytesané příkopy. Zřícenina hradu je volně přístupná. Ke hradu vede modrá značka od dolní stanice lanovky v Krupce.
Podle pověsti na Supí hoře, kde se Kyšperk nachází, straší. Vypráví se o císařském purkrabím, panu Hradeckém, který se strašidelných bájí nezalekl a při cestě míjel zříceniny Kyšperka. Pod hradem se však jeho kůň vzepjal a odmítl se pohnout. Purkrabí najednou místo zříceniny spatřil mohutný hrad s osvětlenými okny, poté se objevil mužík a požádal ho, aby jej následoval na hrad, kde prý na něj již dlouho čeká starý rytíř. Uvnitř nalezl starce v bílém kroji a v další komnatě znovu tutéž postavu, až ze sedmé komnaty vešel do sálu se dvěma starci, z nichž jeden byl oděn bíle a druhý červeně. Purkrabímu nabídli místo u stolu a víno, ale žádný z nich nepromluvil. Poté, když zaslechl vzdechy starců, dostal purkrabí strach a bez rozloučení uprchl z hradu. Až za mostem ho zadržel černý mužík a zeptal se ho, co na hradě spatřil, a zda poděkoval slovy „zaplať Pánbůh“. Když zvěděl, že nikoliv, zabědoval: „Zase tedy marná naděje. Zase sto let čekání.“ A zmizel. Purkrabí se z této události roznemohl a do týdne ho pochovali.
Zájemce o historii dobývání cínové rudy bude jistě zajímat přístupná Štola Starého Martina. Kde se dozvíte zajímavé informace o tom, jak byli horníci oblečeni, s jakými nástroji pracovali, jak se razila důlní díla, jak se chodby a prostory zabezpečovaly atd. Štola je přístupná celoročně a je koncipována jako muzeum hornictví se stálou expozicí historické i současné důlní techniky. Zajímavá je také sbírka minerálů, důlních kahanů, dýchacích přístrojů. Trasa měří zhruba 1 000 metrů, délka prohlídky trvá asi 45 minut. Otevírací doba je v zimním období v pátek od 11:30–16 hodin, v sobotu a v neděli od 9:30. Základní vstupné pro dospělé činí 100 Kč, snížené vstupné pak 50, respektive 40 Kč pro seniory, studenty a děti.
Významnou církevní stavbou je kostel sv. Anny, který pochází z počátku 16. století. Jedná se o jednolodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem s vysokou strmou střechou a cibulovitou věžičkou. Ve vnitřním prostoru upoutá pozornost původní malbou zdobený kůr, freska Martina Luthera, mozaiková okna a kazetový strop. Vystavené jsou nejvzácnější náhrobní kameny významných měšťanů. Kostel není v zimním období otevřen pro veřejnost.
Za pozornost stojí tajemná ruina starobylého hornického kostela sv. Prokopa. Pozůstatky kostela se nachází při hlavní silnici z Teplic do Bohosudova. Kostel je považován za nejstarší hornický kostel ve východním Krušnohoří. Naproti kostelu je památník 313 obětí transportu smrti.
V budově zrekonstruované barokní fary sídlí Hasičské muzeum. Atraktivní expozice historické hasičské techniky, výstroje a výzbroje s mnoha unikáty je rozmístěna do osmi tematických výstavních sálů. Muzeum je otevřeno celoročně v pátek od 12:30 a o víkendech od 9:30 do 17 hodin. Základní vstupné činí 40 Kč, senioři a studenti platí 30 Kč, děti do 15 let pak 20 Kč.
Unikátní je lanovka na Komáří vížku. Dvousedačková lanová dráha je přes 2 300 metrů dlouhá, vyveze Vás z Bohosudova na Komáří vížku. Jízda, která trvá zhruba 15 minut, nabízí krásné výhledy na město a za jasného počasí a dobré viditelnosti i na vrcholy Krkonoš či Českého středohoří. Provozní doba je denně od 8:30 do 16:30. Jízdné činí 170 Kč pro dospělého/zpáteční 240 Kč/, děti platí 130 Kč/zpáteční 180 Kč/, senioři pak 150 Kč/zpáteční 210 Kč/. Lanovka je chráněnou kulturní památkou České republiky.
Město Krupka patří k nejvýznamnějším horním městům u nás, které můžete navštívit v kterémkoliv ročním období a vždy zde naleznete mnoho míst, jež si budete moci prohlédnout.
