text: Aleš Meduna
Vysoké Mýto, město ležící v Pardubickém kraji, patří k největším městům v kraji s bohatou historickou a kulturní tradicí. Vysoké Mýto bylo založeno českým králem Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1260 a osazeno německými kolonisty. Mělo plnit funkci jednoho z obchodních středisek na obchodní stezce spojující Čechy s Moravou. Město vzniklo na „zeleném drnu“, bylo tedy možné pravidelně rozplánovat jeho půdorys. Ten s centrálním čtvercovým náměstím a pravoúhlou sítí ulic se dodnes dochoval a je tak ukázkou vyspělého urbanismu 13. století. Město bylo obehnáno lehčím opevněním, které bylo ve 14. století nahrazeno mohutnými kamennými hradbami.
Ve 14. století se město zařadilo mezi královská věnná města. Tato města udělovali čeští králové svým manželkám, které z nich čerpaly své příjmy. Takových vzniklo postupně devět, většina z nich se nachází ve východních Čechách. Kromě Vysokého Mýta mezi ně patřila města Hradec Králové, Chrudim či Polička. Během husitských válek obsadilo Vysoké Mýto vojsko pražského husitského svazu a většina německého obyvatelstva odešla. V 16. století dochází k dalšímu rozvoji města, i přes několik ničivých požárů. Vážnější byly důsledky třicetileté války. Město bylo potrestáno císařem Ferdinandem II. ztrátou majetku, požár z roku 1774 zničil na 238 domů, radnici i kostel svatého Vavřince. K novému rozvoji došlo až v 19. století. Hraje se zde české divadlo, roku 1839 vznikla první česká veřejná knihovna ve východních Čechách, bylo založeno městské muzeum. Vysoké Mýto se stává okresním městem jen do roku 1960, vznikají velké strojírenské podniky, jakými byly dílna Sodomka vyrábějící kočáry a následně automobilové karoserie, a firma Stratílek zaměřená na hasičskou techniku.
A nyní k památkám města. Centrum města tvoří Náměstí Přemysla Otakara II. Čtvercové náměstí, které se řadí k největším v Čechách, je přístupné dvanácti ulicemi, vždy dvěma v rozích a jednou ve středu každé strany. Náměstí bylo poprvé vydlážděno na počátku 19. století, ve středu stojí mariánský sloup z roku 1715 upomínající na uzavření míru s Francií po válkách o tzv. španělské dědictví a mor řádící tehdy ve městě. Chloubou města jsou dvě dochované brány a věž, které byly součástí opevnění města. Pražská brána je nejzachovalejší a je veřejnosti přístupná coby vyhlídková věž. Poskytuje nádherné výhledy na centrum města a okolí, v případě dobré viditelnosti pak i na hřebeny Orlických hor či Krkonoš. Druhá, Litomyšlská brána, byla poškozena požárem a z větší části zbořena, na popud A. V. Šembery byla opravena v novogotickém stylu v 19. století. Alois Vojtěch Šembera (1807–1887), jazykovědec, literární historik, profesor českého jazyka a literatury na univerzitách v Olomouci a ve Vídni, patří k nejvýznamnějším rodákům. Choceňská věž zůstala pozůstatkem bývalé brány, malá věž a brána byly zbořeny v polovině 19. století. Dochovaná věž unikla pozdějším rekonstrukcím a zachovala si z větší části původní podobu. Sloužila jako vězení, zvonice či sklad střelného prachu. K nejvýznamnějším památkám patří kostel svatého Vavřince. Kostel vznikl za vlády Karla IV. Původně gotický chrám několikrát vyhořel, na konci 19. století byl přestavěn v novogotickém stylu pod vedením architektů F. Schmoranze a J. Mockera. Stěny kostela pokrývá secesní výzdoba s řadou figurálních scén z dílny malíře K. V. Maška. Nejhodnotnější je bezesporu oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie, který je vrcholným dílem českého oltářního malířství. Jeho autorem je Petr Brandl. Oltář byl zakoupen spolu s dalším vybavením roku 1787 ze zrušeného kláštera Sedlec u Kutné Hory. Z původního mobiliáře se dochovala jen pozdně gotická křtitelnice, socha Madony z počátku 16. století a několik náhrobků. Věže kostela jsou vysoké 67 metrů, ke kostelu byla přistavěna mohutná renesanční zvonice. Její prostory využívá Městská galerie pro krátkodobé výstavy.
Vysokomýtské muzeum je nejstarší městské muzeum v Čechách, založené již roku 1871 z podnětu vzdělaného mlynáře Karla Richtera. Muzeum sídlí v několika budovách. Jedním z nich je rodný dům A. V. Šembery. Je zde umístěna expozice o historii města od jeho založení až po současnost. Druhá expozice se věnuje historii významné hasičské firmy Stratílek a jejich pokračovatelů. Otevírací doba muzea je denně mimo pondělí od 9-12 a od 13-17 hod. Vstupné činí 30 Kč, poloviční vstupné platí důchodci, studenti a děti od 6 let. Zájemci o komentovanou prohlídku zaplatí 100 Kč, prohlídku je však nutné objednat minimálně 3 dny předem.
Zájemce o dopravní techniku potěší Muzeum českého karosářství, které se věnuje jedné z nejslavnějších karosářských firem u nás Carrosserie Sodomka. K zajímavým exponátům patří kabriolet Aero 50 Dynamik, limuzína Tatra 57B nebo pancéřovaná limuzína Škoda VOS. Muzeum sídlí na Náměstí Přemysla Otakara II. Otevírací doba je od května do října, denně od 9-17 hodin. Vstupné činí 130 Kč, snížené vstupné pak 90 Kč.
Pod správu Regionálního muzea patří také barokní areál ve Vraclavi. Obec se nachází asi 6 km severozápadně od Vysokého Mýta. Areál tvoří kostel svatého Mikuláše, lázeňský dům a poustevna. Historie místa je spojena s údajně léčivým pramenem. Lázně byly založeny na počátku 18. století, na místě původní kapličky byl postaven barokní kostel svatého Mikuláše. Ten stojí na terase s dvouramenným schodištěm. Jednolodní stavba se dvěma nízkými věžemi v průčelí je dílem pražského architekta Canevalla. Lázně zažily největší rozkvět v polovině 19. století, poté jejich význam klesal a došlo i k chátrání staveb. Až v polovině 70. let 20. století došlo k celkové rekonstrukci celého areálu. V kostele je dnes umístěn soubor unikátních barokních plastik, které pocházejí z poutní cesty z Králík ke klášteru na Hedči. Dřevěné plastiky v nadživotní velikosti byly vytvořeny kolem roku 1740. Anonymní tvůrce pašijových scén patřil patrně k žákům barokního mistra Matyáše Bernarda Brauna. V budově bývalých lázní je umístěna expozice „Tisíciletá Vraclav. Dějiny obce v obrazech“. Výstava představuje historii zaniklého přemyslovského hradiště, na kterém započalo vyvraždění rodu Vršovců roku 1108. Otevírací doba areálu je v květnu, červnu a září pouze o víkendech od 9-12 a 13-17 hod. Během prázdnin pak denně, mimo pondělí, od 9-12 a 13-17 hodin. Vstupné činí 30 Kč, poloviční platí studenti, důchodci a děti od 6 let. Zájemci si mohou objednat i komentovanou prohlídku, minimálně však tři dny předem.
Kromě historických památek nabízí město i široké možnosti sportovních aktivit. Přijeďte se podívat do věnného města českých královen.
