Dříve tudy procházela kupecká Zlatá stezka, dnes sem míří turisté a návštěvníci, jimž učarovala Brdská vrchovina.
Městečko, o němž je řeč, vděčí za svůj název benediktinským mnichům, kteří pomáhali zdejším obyvatelům při nové výstavbě osady, budované na místě dřívější tvrze, o níž se zmiňuje první písemná zpráva pocházející z roku 1348.
Zámek a poutní místo
Hned na náměstí upoutá věž barokního kostela sv. Václava, vykazující znaky školy stavitele Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Interiér je bohatě zdoben díly mistrů sochařského a malířského umění. Nalevo od oltáře je umístěn slavný obraz Petra Brandla s kající se Maří Magdalénou, který sem byl přemístěn z nedalekého kostela na Skalce.
Než se na poutní místo Skalku vypravíme, projdeme se ještě nově zrekonstruovanými sály a místnostmi zdejšího zámku. Byl vystavěn pod vedením Martina Rainera v letech 1656-1672 v pozdně renesančním slohu. Stejně jako mnohé jiné zámecké stavby, ani tato se nevyhnula proměnám, a to nejen stavebním. Jeho poměrně nedávnou historii z 20. let 20. století připomíná expozice dobového bydlení, kde se návštěvník ocitne v autentickém prostředí šlechtického sídla, jako by se zámecká šlechta jen na okamžik vzdálila, aby nám poskytla možnost poznat její životní styl.
Co uvidíte
V současné době jsou otevřeny dvě návštěvní trasy, umožňující prohlídku jídelen, salonů, knihovny, pracovny i zachovalou kapli sv. Serváce s bohatou štukovou výzdobou a oltářním obrazem, na němž Karel Škréta světec umělecky zvěčnil. Zámeckou budovu čtvercového půdorysu zdobí tři nárožní věže. Proč chybí ta čtvrtá? Vysvětlení přináší legenda o pekelníkovi, o níž se průvodce samozřejmě neopomene zmínit… Skutečné proslulosti se však dostalo postavě školáka Káji Maříka, ožívající v díle spisovatelky Marie Wagnerové-Černé, píšící pod pseudonymem Felix Háj, spjaté s Mníškem stejně nerozlučně jako jeho tvůrčí autorka.
V blízkosti zámecké brány se nachází jedna ze dvou zachovalých původních hospodářských budov – proměněná v prodejnu čerstvě pečených výrobků – vybízející k nákupu od voňavého chleba přes různé koláčky a jiné kynuté dobroty až po dortíky a další laskominy. Stojí za to ochutnat!
Co zde najdete dál
Na zámek, siluetu kostela a celé městečko je působivý výhled z nedalekého poutního místa Skalka. Na konci 17. století byl na vrcholku rudonosné hory postaven podle plánů Kryštofa Dienzenhofera klášter s kostelem, poustevnou a křížovou cestou. Zejména budova kláštera, kde se často konají umělecké výstavy či koncerty. Pokračovat lze křížovou cestou k poustevně. V těsné blízkosti pod ní se nabízí chvíle k odpočinku a občerstvení před další cestou. Je možno si vybrat hned z několika směrů, z nichž každý vás povede malebnou krajinou do jiného, vždy však turisticky i historicky zajímavého cíle. Jeden z nich – ze Skalky do Řevnic je sám o sobě pamětihodný – jde o první, v roce 1889 značenou, brdskou trasu Klubu českých turistů.
