napsal: Petr Šulista
Říká se: „O mrtvých jen dobře.“ Pokud jde o významné osobnosti, mělo by to platit o to víc. Nevím, co vede mnohé z nás k hledání chyb a špatností na lidech, kteří se výrazně zapsali do našich dějin a v nemalé míře přispěli k rozvoji a pokroku. Z odhalování dávno minulých poklesků se stala móda a narůstající trend. Lačnost po takovýchto informacích je nenasytná a týká se, bohužel, i inteligentních a vzdělaných lidí. Proč? Ze závisti, že někteří v něčem na rozdíl od nás vynikli? Ve snaze snížit jejich význam a ukázat, že řada z nich byla ve skutečnosti horší než ostatní obyčejní lidé?
Bez nadaných vědců, umělců, vynálezců, objevitelů, statečných a nebojácných lidí by náš život vypadal zcela jinak. Každý člověk, který se vyžívá v hledání osobních selhání druhých, by se měl podle rčení „Kdo jsi bez chyby, hoď kamenem“ nejprve zamyslet nad sebou samým a teprve pak někoho hodnotit. Navíc se lze jen těžko vyjadřovat k osobnímu životu lidí s mnohaletým odstupem, bez znalostí všech tehdejších okolností, vztahů a souvislostí, jejich vnitřních pohnutek a pocitů.
Nikdo z nás není dokonalý, ale jen někteří dokážou vidět dál, objevovat a ukazovat cestu.
