Dětství, jako věk plný radosti a bezstarostnosti? Bohužel to tak není vždy pravda. Některé duševní problémy a poruchy se mohou začít projevovat již v raném dětství nebo v batolecím období. Dospívání je samostatnou kapitolou, která přináší velké změny nejen hormonální, ale také v nárocích ze strany okolí.
V různých fázích dětství a dospívání se mohou objevovat různé psychické problémy, které se projevují odlišně. Nicméně, některé problémy jsou pozorovatelné ve všech fázích vývoje, avšak jejich projevy se liší podle věku. Například deprese může postihnout i kojenecký věk, což bylo již prokázáno. Děti, které přijdou o primární pečovatele, mohou ukázat zpomalení psychomotorického vývoje, apatickost a nedostatek zájmu o okolní podněty.
Je důležité vědět, že deprese není problém pouze pro dospělé, ale může postihnout i děti. U dětí jsou však častější somatické problémy a regresivní projevy. Deprese se u nich projevuje například smutnou náladou, problémy se spánkem a příjmem potravy, ztrátou zájmu a energie, sníženou soustředivostí a mohou se vyskytovat i myšlenky na sebevraždu.
U malých dětí lze snáze rozeznat depresivní příznaky, mezi něž patří smutná nálada, ztráta zájmu o oblíbené činnosti a také nespavost, nevolnost a bolesti hlavy. Mladší školáci se poté potýkají se sníženým školním výkonem, problémy se soustředěním a zapomínáním. Bohužel také sebevražda se mezi dětmi vyskytuje, ale není to častý jev. Děti do dvanácti let vnímají smrt jinak než dospělí, a dokonané sebevraždy, které se u nás vyskytují v malém množství případů ročně, vznikají především v návaznosti na vzory viděné na sociálních sítích.
S nástupem puberty se markantně zvyšuje riziko sebevraždy. Ročně dochází v České republice k několika desítkám sebevražd mezi mladistvými – ovšem množství neúspěšných pokusů může být podle odhadů desetkrát až stokrát vyšší. Málokterý pokus o sebevraždu je totiž zaznamenán.
Jak lze rozpoznat potíže?
Když si u dítěte povšimneme nějakých odlišností v chování nebo prožívání, je důležité zvážit, co může být jejich příčinou. Tyto symptomy mohou být buď krátkodobé, nebo se opakují, což je třeba řešit. Proto je dobré konzultovat situaci s odborníkem, který má zkušenosti a dokáže pomoci rodičům najít možnosti řešení. Může se jednat o krizovou intervenci, jednorázovou radu nebo dlouhodobou terapii, podle toho, jaké jsou obtíže. Některé problémy mohou zmizet před pubertou, pokud se na ně důsledně zaměří péče.
V některých případech lze kompenzovat vývojové poruchy řeči nebo specifické poruchy učení a chování správnou péčí. Obtíže ve vyšším věku se mohou buď zcela vyřešit, nebo alespoň zmírnit.
Mezi časté psychické problémy, se kterými se setkávají rodiče dětí v batolecím a předškolním věku, patří poruchy řeči. Další diagnózou, která může být diagnostikována v této fázi vývoje a přetrvávat až do dospělosti, jsou poruchy autistického spektra, především dětský autismus nebo Aspergerův syndrom. Tyto poruchy se projevují narušením komunikace, sociální interakce a představivosti. Osoby s touto diagnózou vyžadují stabilní denní režim a uspořádání prostoru, často jsou přecitlivělé na zvuky a jiné smyslové podněty, jako jsou doteky.
Lidé s diagnózou autismu mohou mít opožděný vývoj řeči, přičemž nejvíce postižení se nemusí naučit mluvit vůbec. Autisté často trpí mentální retardací, ale u Aspergerova syndromu se může vyskytovat i nadprůměrná inteligence. Aspergerův syndrom je nyní považován za samostatnou diagnózu a není zaměňován s vysokofunkčním autismem, jak tomu bylo dříve.
ADHD
U některých lidí se mezi třetím a sedmým rokem života objevují příznaky motorického neklidu, impulzivity a nedostatečné pozornosti, které se projevují v různých prostředích, například doma, ve školce nebo na kroužcích. Pokud tyto symptomy trvají nejméně šest měsíců, může se jednat o ADHD – poruchou pozornosti s hyperaktivitou. V populaci je 5 až 10 % hyperaktivních dětí, které potřebují pomoc a léčbu. Terapie a léky mohou pomoci zlepšit jejich stav.
ADHD však přetrvává pouze u poloviny případů a v dospělosti se obvykle vyvinou kompenzační mechanismy, které usnadňují fungování v běžném životě. Někteří dospělí však stále potřebují léky na řešení svého stavu.
Symptomy ADHD mohou být zaměněny s poruchami chování, které zahrnují agresivitu, záměrné ničení majetku, krádeže a lhaní. Ty se projevují v školním věku a vyžadují jiný přístup a řešení než ADHD. V tomto věku mohou také vzniknout úzkosti, tiky, Tourettův syndrom, a dokonce i závažnější diagnózy, jako je schizofrenie.
Nejvíce závažné stavy
Jednou ze závažných onemocnění je schizofrenie, která se většinou objevuje až v pubertálním věku, nebo později, ale může se vyskytnout i v mladším školním věku. Projevuje se regresí a bizarními reakcemi – nepřiměřené a ploché emoce mohou být patrné již po šestém roce, ale rozvoj bludů a halucinací se potvrzuje až nejdříve ve věku devíti let. Bipolární porucha se zřídka projevuje u dětí ve školním věku, ale jako u schizofrenie, její vývoj během puberty je mnohem běžnější.
V období dospívání se vyskytují hormonální změny a stres spojený s přijetím v kolektivu. Často se objevují projevy obsedantně-kompulzivní poruchy, generalizované úzkostné poruchy a vážné deprese. Poruchy příjmu potravy a sebepoškozování jsou hlavním problémem v této věkové skupině.
Dospívající se musí odpojit od svých rodičů a prožít názorové střety, ale to je normální. Adolescentní krize je důležitá, aby se mladý člověk dokázal osamostatnit a převzít zodpovědnost za svůj život.
