Bezesporu jde o jedno z nejvýznamnějších a také nejkrásnějších měst na západě Čech. Starobylý Špalíček je nejen jeho symbolem a také nejznámější turistickou památkou.
Když se rozhlédnete po chebském náměstí, může na první pohled těsně na sebe nalepená skupina domů vypadat nepatřičně, dokonce bizarně. Když ale přicházíte blíž, začne vás Špaliček vtahovat do své aury. Komplex jedenácti těsně na sebe nalepených kupeckých domů rozdělených úzkou Kramářskou uličkou je chebskou vzpomínkou na minulost, která sahá až do 13. století.
Již tehdy jsou zmiňovány kramářské budovy a masné krámy, které jsou s největší pravděpodobností pozůstatkem ještě starobylejší původní zástavby, kterou zničil požár v roce 1270. Své zvláštní jméno získal Špaliček, proto, že se těch jedenáct domů skutečně podobá Špaličku. Domy jsou tak natěsnané proto, že v dřívějších dobách bylo málo místa a bylo drahé, tak se stavba hnala spíše do výšky.
Co ještě stojí za vidění
Určitě Pachelbelův dům, kde byl 25. února 1634 zavražděn generalissimus rakouských císařských vojsk a vévoda Albrecht z Valdštejna. Dnes je zde muzeum, kde si můžete prohlédnout nejen valdštejnské památky, ale i některé osobní předměty známého vojevůdce, ale dokonce i postel, kde byl zavražděn. A mimochodem také vycpaného koně, který padl pod Valdštejnem v jedné z bitev, a byl okamžitě převezen z bojiště a připraven k preparování.
Druhá nejstarší vycpanina v Evropě
Slyšel na jméno Mas Querido, což ve španělštině znamená Můj miláček. Valdštejnův kůň, kterého pod slavným vojevůdcem zastřelili švédští vojáci 16. listopadu 1632 v bitvě u Lützenu, je zřejmě nejstarší vycpaninou v České republice a druhou nejstarší v Evropě (konkuruje mu jen obdobná vycpanina koně ve Švédsku).
Koně si nechal Valdštejn vypreparovat a převézt do svého paláce. Odtud ho v 70. letech získalo chebské muzeum. Vycpanina Mas Querida je sestavena z různých kusů. Původní částí toho koně je trup včetně ocasu a dodatečným materiálem jsou všechny čtyři končetiny a hlava, které jsou stoprocentně z jednoho koně, ale z jiného kusu.
Zvíře však poutalo pozornost ještě za svého života, a to například svým žíháním. Žíhání se u koní vyskytuje velice zřídka, jen u několika málo plemen. Jeho příčinou je pravděpodobně vrozená porucha, přesněji řečeno embryonální spojení dvouvaječných dvojčat. Patrně právě díky svému výjimečnému vzhledu byl tento exemplář takříkajíc hoden vévody. Z dobových pramenů víme, že Albrecht z Valdštejna, chovatel a velký milovník koní, mezi svými zvířaty držel i mimochodníky, tedy jedince vyznačující se ne anomálií vzhledu, nýbrž pohybu. Při jeho polních taženích jej vždy, krom stovek obyčejných, provázelo také kolem tří desítek ušlechtilých jezdeckých koní.
Město Cheb je s Valdštejnem spojeno dodnes. Pořádají se tu pravidelně valdštejnské hry, najdete zde valdštejnskou cyklostezku a město Cheb má Valdštejna i ve svém znamení.
