text: Jiřina Danielová
Narodil se nový život. Krásná holčička s čistou, neposkvrněnou duší a s lidským srdcem. Její očička byla plná očekávání a důvěry. Jmenovala se Anička. Anička byla jiná než ostatní děti. Nemohla tolik běhat a skákat, ale s kamarády všude jezdila a ráda s nimi prožívala jejich radost z pohybu. Fandila na závodech a byla jako jedna z nich. Nemocná, ale zdravá. Byla součástí jejich světa.
O prázdninách jezdila k babičce na vesnici. Babička chodila často do kostela a brávala Aničku s sebou. Děvčátko nerozumělo modlitbám a rituálům, které ji babička učila. Každý večer se pomodlily s babičkou před spaním a poprosily Pána Boha a Pannu Marii za pomoc o uzdravení pro Aničku. Tento duchovní prvek představuje ochranu, ale také tlak na dítě, které musí zjišťovat, jaký vztah má vlastně k víře.
Anička rostla a začínala si klást otázky, jak vlastně se svým handicapem žít a vyrovnat se s každodenní bolestí.
A tu se vrací k babiččiným radám a znovu objevuje víru. Přemýšlí o modlitbách a o tom, jak jí babiččiny rady mohou pomoci v těžkých chvílích. Znovu se vrací k duchovnímu světu, který jí dodával klid a bezpečí. Před náročnou operací se Anička vroucně modlí a prosí svého Anděla strážného a Archanděla Michaela o pomoc. Prosí o cestu životem plným lásky, pokory a úsměvu. Najednou vnímá mezi chodidly lehký vánek. Okno je zavřené a je sama v pokoji. U její postele je jasná záře a slyší krásný hlas svého Anděla strážného. “Neboj se, důvěřuj, My jsme tu pro tebe, když nás zavoláš.”
Anděl jí dává pocit bezpečí a ujištění, že není na bolest sama. S tímto andělským poselstvím si Anička uvědomuje, že má velkou vnitřní sílu a musí důvěřovat svému srdci a tělu. Andělé ji povedou a pomohou. Tento zážitek je o naději a o víře, kterou máme všichni v sobě. Strach je velký nepřítel a víra nás zbavuje strachu. S vírou a s našimi anděly dokážeme zázraky, dokážeme kvalitně žít, radovat se a být šťastní. A tak i vy můžete zkusit požádat své osobní anděly o pomoc.
