Železné hory své jméno skutečně dostaly od výskytu železné rudy. Ta se tu těžila i zpracovávala. Jedním z míst zpracování byla Trhová Kamenice a dnešní Svobodné Hamry v jejím sousedství. Vozkové, přivážející sem rudu, to neměli lehké. Než koně vytáhli náklad na poslední návrší, pěkně se zapotili. Ještě, že tu stála hospoda. Kočí se rádi zastavili, koňům dali napít a sami si dali něco ostřejšího. Často pak bylo veselo, někdy až příliš. Když okolo hospody vyrostlo několik chalup, začalo se místu říkat Veselý Kopec.
Z minulosti Veselého Kopce
Ale možná to bylo docela jinak. Dochovala se pověst, podle které začátky Veselého Kopce spadají do doby panování Václava II. Prý se tu zastavil se svou družinou, aby si zkontroloval, jak probíhá osidlování zdejší krajiny. Král se tu přičinil o založení několika vsí, kostela ve Rváčově i vodní pily na Chrudimce v místech dnešní Královy Pily. Než tuto krajinu opustil, Byla na návrší nad Chrudimskou hostina. Místu se pak začalo říkat Veselý Kopec. Asi se to pěkně poslouchá, ale fakta jsou jiná. První písemné zmínky o Veselém Kopci jsou z let 1653–54. Osada měla tehdy pět chalup drobných zemědělců a vrchnostenský mlýn. V polovině 18. st. vedla osadou cesta na Moravu, ale asi jen místního významu. Časem se zřejmě přestala užívat a Veselý Kopec měl jen cestu, která tu končila. Tak se stalo, že pokrok doby v bydlení sem pronikal jen zvolna. Krátce řečeno, dochovala se tu skupina lidových staveb na nevelké rozloze. Ta dala vzniknout myšlence na jejich zachování s tím, že by to mohl být základ budoucího skanzenu.
Co můžeme na Veselém Kopci vidět
Počátky skanzenu spadají do roku 1967. Nezměrným úsilím a nezištnou prací dobrovolníků byly v roce 1972 zpřístupněny první stavby. Jediný východočeský skanzen dostal jméno Vysočina. Jeho zvláštností je, že má své stavy nejen na Veselém Kopci ale i v několika sousedního osadách – ve Svobodných Hamrech a Možděnici, v Hlinsku pak v části Betlém. Na Veselý Kopec bylo během dalších let přemístěno několik staveb z oblasti Železných hor a severní oblasti Českomoravského pomezí. Jsou tu k navštívení jak základní typy obytných domů, tak i technické stavby, určené ke zpracování zemědělských a lesnických produktů. Jsou tu stodoly, ovčín, zvonička, haltýř se studánkou, pazderna, sušárna ovoce, vodní pila, vodní olejna, sekernická dílna, bělidlo, mlýn i kaplička. Všechno doplněno dobovým vybavením i nástroji. Zastavme se u několika staveb. Ve vstupní části po příchodu od parkoviště nebo od Dřevíková stojí statek z Hlinecka s obytnou budovou, malou sýpkou, výměnkem s chlévem a ovčínem. Zajímavou konstrukci má zvonička u cesty. Naproti ní stojí zděná chalupa malého země dělce s uzavřeným vnitřním dvorem. Unikátem je vedle stojící čtrnáctiboká stodola. Na druhé straně za cestou na louce je malá sušárna lnu – pazderna a sušárna ovoce. Níže po svahu pak hájenka s charakteristickým parožím ve štítě. Odtud již louka strměji klesá k potoku a vodnímu náhonu. Cestou dolů ke mlýnu jdeme okolo zděného statku s bleděmodrou fasádou a okolo roubené Mičkovy chalupy se dostáváme před mlýn, proti němuž stojí sekernická dílna. Za mlýnem je vodní olejna na lisování lněných semen a vodní pila. To vše pohání vodní kola. Tady prohlídka na Veselém kopci končí.
Nahlédnutí do dalších míst
Ve Svobodných Hamrech se můžete občerstvit v hospodě, která je v provozu nepřetržitě od roku 1794. Naproti je přístupný vodní hamr – zbytek po někdejší železářské výrobě. Možděnice, ležící od Veselého Kopce na opačnou stranu nabízí pohled na starou kovárnu, roubenou školu a truhlářskou dílnu. Truhlář byl tak zručný, že si vyrobil celodřevěné hodiny, od nich vyvedl převody až na ciferník ve vikýři a celá ves si tak mohla zjistit, kolik je hodin. Betlém v Hlinsku tvoří domky drobných řemeslníků a dělníků s dobovým vnitřním vybavením. Je tu pro vás i cukrárna i občerstvení.
Jak se sem dostanete
Stačí se vydat z rovinatého Polabí silnicí 37 přes Chrudim a Nasavrky do Trhové Kamenice a snadno poznáte, že terén sice pomalu, ale jistě stoupá. Když se dostanete do nadmořské výšky okolo 500 m, což je u Nasavrk, terén se začne vlnit nahoru a dolu. To poznáte již před Trhovou Kamenicí.
