text: Pavel Troják
Každý rok provádí inspektoři ze Státní veterinární správy kontrolu u tisíců chovatelů a obchodníků s domácími zvířaty, při čemž odhalují stovky nesrovnalostí. Nejčastěji jde o nedostatečné podmínky chovu, omezení ve výživě a napájení, nedostatečnou zdravotní péči, ale také nezaregistrovaná hospodářství, nehlášené změny či úniky zvířat. Počet zabavených zvířat v poslední době vzrostl.
Pokud by nebylo náhody a pozorných policistů, pes Míša by nadále trpěl. Byl to středně velký, zhruba roční kříženec, uvázaný na řetězu, který mu zarostl do krku, s karabinou procvaknutou skrz kůži. Byl držen ve dvoře v Černošíně na Tachovsku, ve společnosti lidí, kteří se k němu chovali krutě. „Nyní je Míša v dobré kondici, ale kvůli pravděpodobnému soudnímu řízení ho nemůžeme předat náhradní rodině. Doufám, že se už k původnímu majiteli, který je obviněn z týrání, nevrátí,“ sděluje Karel Bobál, majitel psího útulku v Studánce. Na žádost veterinární správy zajel pro týraného psa v květnu. Před několika dny se na stejné místo vrátil, tentokrát pro zhruba osmiletého bulteriéra Dyka, kterého si místní pořídili po Míšovi.
O Dykovi byl pan Bobál informován lidmi, kteří také kontaktovali obecní úřad a veterinární správu, poté co Dyk utekl ze dvora a napadl jiného psa. „Byl připoutaný na krátkém provaze. Omezení pohybu je porušením veterinárního zákona, jedná se o týrání zvířete. Místní Dyka údajně bili a kopali. V důsledku toho je psychicky nestabilní. Podle mého názoru bylo jen otázkou času, kdy by někoho pokousal,“ popisuje Bobál.
Každý rok kontrolují inspektoři ze Státní veterinární správy tisíce chovatelů i obchodníků se zvířaty, a odhalují stovky nesrovnalostí. Dle nich jsou podmínky chovu a péče stále náročnější, zatímco legislativa je přísnější. Oproti minulosti, nyní úřední veterináři sledují nejen dodržování právních předpisů, ale rovněž fyzický a psychický blahobyt zvířat. Navíc obdrží více podnětů od občanů, kteří mají pocit, že něco není v pořádku.
V minulém roce naši inspektoři provedli 6 753 kontrol, které zahrnovaly téměř milion domácích, hospodářských a volně žijících zvířat, přičemž zhruba 40 procent bylo založeno na podnětech od lidí, sděluje mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Z tohoto počtu kontrol se téměř dvě tisícovky týkaly hospodářských zvířat, zejména skotu, koní a drůbeže. V pětině případů inspektoři zjistili porušení zákonů a vyhlášek. U zájmových zvířat, která jsou nejčastěji chována doma, loni inspektoři provedli 3 697 kontrol. Ve čtvrtině případů byly zjištěny nedostatky, převážně nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a další porušení legislativy, jako je například neočkování psů proti vzteklině, uvádí Majer.
V případech, které byly na podnět veterinární správy řešeny úřady obcí s rozšířenou působností, bylo loni zaznamenáno 539 takových situací, přičemž v 93 případech veterináři navrhli odebrání zvířat. Čísla z předloňského roku jsou podobná. Letos do konce srpna podali inspektoři obecním úřadům podněty k řešení 289 případů, z nichž v pěti desítkách navrhli odebrání zvířete. Majer upozorňuje, že počty řešených případů se v posledních letech výrazně nemění. Veterinární správa však nevede statistiku počtu zvířat, která trpí.
Nedávné události ukazují, že počet zásahů na místech, kde trpí ne jedno či dvě, ale mnoho zvířat, někdy desítky či stovky, je na vzestupu. Inspektoři z Královéhradeckého kraje čelili neobvyklé situaci u chovatelky z malé vesnice Borovnička, která jim odmítla umožnit kontrolu budovy, z níž se linul nepříjemný zápach, nebo jim ukázala pouze některá zvířata. Ke konci srpna se odborníci přesvědčili o tom, že v budově panují otřesné podmínky pro zvířata, a doporučili zabavit celkem 190 slepic, 12 koček, 11 psů, dva poníky, tři kozly, tři křepelky, husu a perličku. Městský úřad následně zajistil přesun těchto zvířat do zařízení jak v Čechách, tak na Moravě. Tento případ je podle Majera výjimečný jak počtem zvířat, tak i rozmanitostí druhů, které byly zajištěny. Porovnal ho s případem z Vysočiny, kde bylo v roce 2018 také odebráno více než 200 zvířat, konkrétně psů, kteří byli drženi ve sklepě plném exkrementů a blech.
Od poloviny srpna se veterináři věnovali i dalším případům, kde strádalo několik velkých či více malých zvířat. Například žena z obce Tis u Blatna na Plzeňsku přišla o šest koní, jelikož jim nenabídla adekvátní životní podmínky ani dostatečnou výživu. Zvířata nyní jsou v náhradní péči a ženě hrozí za jejich týrání pokuta až do výše půl milionu korun. Podobný osud potkal ženu z Frýdlantska v Libereckém kraji, která přišla o tři koně. A chovatelce z Hynčiny na Olomoucku bylo odebráno 37 koz. Její zvířata přežívala ve vlhké, zápachem prosycené stáji, kde neexistovalo suché místo pro odpočinek ani přístup k vodě a krmivu. Některé kozy byly vyhublé, část měla přerostlé paznehty tak, že nemohly přirozeně stát ani chodit.
Nedávno inspektoři ze Zlínského kraje doporučili odebrat 19 psů ženě z Roštění. Ve spolupráci s úřadem Holešova a s chovatelkou bylo umožněno přesunout také králíky a morčata, celkem 35 zvířat. Většina zvířat byla umístěna do náhradní péče, zatímco tři starší psi byli převezeni do útulku. Podle ředitele zlínské veterinární správy, Michala Kamaráda, ačkoliv všechna zvířata měla přístup ke kvalitní vodě a krmivu, byly podmínky chovu opravdu středověké.
Chovatelka vlastnila chovnou stanici plemene Kavalír King Charles a dosahovala úspěchů na výstavách. Avšak někteří psi nebyli očkovaní proti vzteklině, za což bude chovatelce uložena pokuta. Kamarád dále uvedl, že někteří lidé zvířatům ubližují záměrně, ale majitelé větších chovů si často neuvědomují, že zvířata trpí. Věří, že pro zvířata dělají vše možné a poskytují jim lásku. Ačkoli to může být pravda zejména na začátku, s postupem času – ať už kvůli stáří, finančním nebo psychickým problémům – již nemohou poskytnout dostatečnou péči. To může vést k situacím, kde zvířata žijí mezi hromadami odpadků a exkrementů, nemají dostatek potravy ani veterinární péče, a proto není jiná možnost, než je odebrat jejich majitelům, vysvětlil ředitel Kamarád.
