text: Pavel Troják
V České republice se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem lékařů a zdravotnických pracovníků, mezi něž patří nejen lékaři, ale také všeobecné sestry a asistenti. Tento nedostatek se neustále prohlubuje, což vytváří významný tlak na zdravotní systém v celé zemi. Přestože máme dostatek zájemců o studium medicíny, kapacitní omezení lékařských fakult neumožňují přijmout všechny uchazeče, což následně způsobuje nízký počet absolventů.
Jednou z hlavních příčin problému je kombinace stárnutí populace a rozvoje moderní medicíny. Díky pokroku v oblasti diagnostiky a léčby se významně zvýšila šance na přežití i při těžkých zdravotních problémech, což znamená, že lidé žijí déle a potřebují dlouhodobou zdravotní péči. Například před třiceti lety měla nemocnice potřebu pouze pár specializovaných kardiologů, zatímco dnes je kvůli moderním metodám a požadavkům, zapotřebí násobně více specialistů.
Stárnutí populace a rostoucí potřeby
Dalším významným faktorem je demografie. Většina zdravotníků včetně lékařů se blíží k důchodovému věku, a nástup nových odborníků je pomalejší, než by bylo potřeba. To vážně ohrožuje budoucí stabilitu zdravotního systému. Jako příklad lze uvést pediatry – mnoho z nich je v seniorském věku a chybí nástupci, kteří by mohli nahradit jejich odborné zkušenosti. Situaci zhoršuje i fakt, že stávající mladí lékaři často odcházejí pracovat do zahraničí za lepšími platovými podmínkami.
V posledních letech však došlo k několika krokům, které mají situaci zlepšit. V letech 2018 až 2019 vláda zvýšila počet přijímaných studentů medicíny o 15 % a první absolventi těchto rozšířených ročníků by měli promotovat již brzy. Tento krok však pouze stabilizuje aktuální situaci, aniž by byl schopný přinést potřebný růst. Podle odborných odhadů by bylo zapotřebí zvýšit počet studentů ještě o dalších 10 %, aby Český zdravotní systém dokázal uspokojit rostoucí požadavky.
Nedostatek sester
Zatímco problém s lékaři je závažný, ještě větší výzva čeká České zdravotnictví v oblasti nelékařského personálu, zejména všeobecných sester. Pokud nedojde ke zvýšení počtu absolventek zdravotnických oborů, může se nedostatek sester stát úplným „úzkým hrdlem“ zdravotního systému. Vážně hrozí, že se nemocnice nebudou schopny postarat o všechny pacienty, a český zdravotní systém tak bude mít problémy s poskytováním adekvátní zdravotní péče.
Významnou překážkou je také finanční ohodnocení zdravotnických pracovníků. Mzdy lékařů a sester ve zdravotnických zařízeních sice rostou, ale učitelé medicíny na lékařských fakultách zaostávají. To odrazuje mladé absolventy od toho, aby se stali pedagogy, což je dalším faktorem, omezujícím kapacitu lékařských fakult, a tedy i počet budoucích lékařů. Podle odhadů by k dorovnání mezd pedagogů, na úroveň jejich kolegů v nemocnicích, bylo zapotřebí dvě miliardy korun ročně.
Plány na zlepšení situace
Některé lékařské fakulty již podnikly kroky k tomu, aby mohly přijmout více studentů. Vybudování nových prostor a zvýšení kapacit je nezbytnou součástí řešení, ale nestačí. Potřebujeme také významnou změnu v systému financování, která by zajistila lepší mzdové podmínky pro vyučující. Jednou z možných cest je kompletní samostatné financování přímou cestou mezi státem a lékařskými fakultami, což by mohlo zásadně prospět celému zdravotnímu systému.
Dalším možným opatřením je podpora zahraničních zdravotnických pracovníků. V řadě evropských zemí se zdravotní systém bez zahraniční pomoci neobejde, což zahrnuje lékaře i zdravotní sestry. I když jazyková bariéra a rozdíly ve vzdělávacích systémech mohou být problémem, výhody zahraniční podpory jsou nezanedbatelné. Na českém trhu již dnes působí zdravotníci z jiných států, kteří pomáhají pokrýt nedostatek personálu, a význam těchto odborníků může v budoucnu narůst.
Kam směřujeme?
Nedostatek lékařů a zdravotnického personálu není pouze Český problém – je to globální fenomén, se kterým se potýkají i nejvyspělejší země. Výkon zdravotního systému je do značné míry limitován ekonomickými možnostmi státu a neustále rostoucími požadavky moderní medicíny. Neustálý vývoj nových technologií, diagnostických metod a léčebných postupů přináší zvýšené náklady, které se ne vždy podaří včas pokrýt. Výzvou pro příští roky bude najít rovnováhu mezi finančními náklady a potřebou kvalitní péče, aby se dosáhlo udržitelného a efektivního zdravotnictví. Největší prioritou by mělo být udržení stávajícího počtu zdravotního personálu a jejich motivace zůstat v Českém zdravotnictví. Zlepšení pracovních podmínek, lepší finanční ohodnocení a zajištění dalšího profesního rozvoje jsou klíčovými faktory, které mohou zdravotníky motivovat zůstat a pracovat v tomto důležitém odvětví.
Přestože jsou kroky k zlepšení situace pomalé, pozitivní změny jsou možné a důležité. Zároveň se ale nesmíme spolehnout pouze na vládní programy a opatření. Zdravotnictví se týká každého z nás a jako společnost bychom měli přemýšlet o tom, jak ho podporovat a zlepšovat i na úrovni komunit a jednotlivců. Je důležité, aby i sami pacienti hráli aktivní roli v péči o své zdraví, čímž mohou odlehčit zdravotnickému systému. Zdravý životní styl, prevence a odpovědný přístup k vlastnímu zdraví mohou mít zásadní dopad na to, jak velký tlak je vyvíjen na zdravotnické zařízení. Je potřeba se zaměřit na efektivnější využití dostupných zdrojů a lépe podporovat zdravotníky, kteří denně pečují o zdraví obyvatelstva. To zahrnuje i posilování vzdělávacích kapacit pro zdravotní personál, zajištění přístupu k moderním technologiím a vytváření pozitivního pracovního prostředí, které ocení jejich úsilí a práci.
