Slovo skanzen je odvozeno od švédského výrazu znamenající hradbu nebo val. Historicky první skanzen se totiž nacházel ve Švédsku ve Stockholmu a byl založen už roku 1891. Lidé se snaží zachovat i pro příští generace poklady lidové architektury a kultury. Návštěvníci sem přijíždí na pár chvil uniknout všednímu životu a vrátit se do času, který se nám nyní zdá být tak idylický. Ale to kouzlo idyly způsobují upravené domečky, uklizené místnosti, zahrádky v květu a kostelíčky jako z pohádky. Ale když se zadíváme na všechna ta podivuhodná náčiní a nářadí a uvědomíme se, že v jedné světnici s jednou postelí žila celá velká rodina, tak si uvědomíme, že tehdejší doba až tak idylická nebyla. Ale co, trochu nostalgie a romantiky nikomu neuškodí. A tak se na chvíli mrkneme, jaké poklady lidového umění najdeme u našich nejbližších sousedů na Slovensku.
Vydáme se na Oravu na úpatí Západních Tater zvaných Roháče. Orava je typický kraj vrchů a dolin. S charakterem oravské krajiny úzce souvisí i oravská lidová architektura. Převažujícím stavebním materiálem v minulosti bylo dřevo a šindel. Asi 3km od Zuberca v krásném prostře-dí Brestové se krásně vyjímá Muzeum oravské dědiny. Nacházejí se tady obdivuhodné dřevěnice, obydlí s dvory, humny i stájemi. Vzácností jsou zachované dokumenty o výrobě plátna, modrotisku a sukna. Ale také o zpracování dřeva.
Na břehu potoka Studený se rozkládá skanzen na ploše asi 20 ha. V muzeu je soustředěno 50 staveb z celého regionu Oravy. A že je na co se dívat – domy, usedlosti, komory, seníky i sýp-ka. Samozřejmě také vnitřní vybavení, abyste okusili, jak tradiční oravský dům i práce vypadaly. Také se zde seznámíte s řemesly, tedy s tesaři, tkalci, hrnčíři, a zvonice. V hrnčířské peci se vypaluje keramika, která zdobí mnohá zdejší stavení. Také se zde seznámíte s důvěrnými ovečkami i vesele vyhlížejícími kozlíčky. Nad vesničkou jsou malá políčka, pasou se tam na louce koníci a na vše dohlíží doubravský barokní kostelík. A opravdu moc dobře, že muzeum je přístupné celoročně, protože víte, že se sem můžete vrátit kdykoliv chcete.
Tak se můžeme vydat ještě novému zážitku. Je jím Muzeum kysuckej dědiny v Lesní historické úvraťové železnice ve Vychylovce u Kysuckého Východiska. Již víme, že to jsou zdejší zaprášené expozice, ale jistě je to návrat do dob.
Muzeum kysuckej dědiny obsahuje 34 původních staveb. Největší atrakcí je nepochybně jediná fungující historická železnice v Evropě a jedna z mála ve světě. Vznikla v roce 1926 a původně byla dlouhá 110km, a to v rovnocenném terénu. Dnes slouží už jen pro návštěvníky. Trasa se zkrátila dlouhá 1,6km v pro-dávající přes muzeum. Železnice je vyhlášená Národní kulturní památkou Slovenské republiky. Unikát je také navržený na zápis do seznamu kulturního světového dědictví UNESCO. Muzeum kysuckej dědiny obývá dolinu Chmúra u obce Nová Bystrica, část Vychylov-ka. Součástí skanzenu je právě tato technická památka. No a abyste se při té rychlé cestě dívali tunelovou železnicí. Dříve si sálí vystřídali turisté, kteří vozí zatím dvě lokomotivy, dieselové a parní. A nás poveze ta dieselová. A tak nasedat, ať nám vláček neujede. To je prima jízda. Vagón je otevřený a vláček se po-malu líně šine. A už jsme u hrobu úvratí, kde se role vyměnily a lokomotiva jede jakoby pozpátku. Jízda úvraťovou železnicí vláčkem je skutečným zážitkem jak pro nás – obyčejné lidi, tak pro odborníky v železniční dopravě. A aby se ještě efekt jistěji zvýšil, uvažuje Kysucké muzeum uvést do provozu další zachované lokomotivy a vozy pro osobní přepravu. Železnice byla jen jednou částí. Skanzenu Ky-suckej dědiny ve Vychylovce. Tou druhou je samotný skanzen. Tamhle kousek na kopečku sedí kostelík se zasmušilým hřbitovem. Mírně zvlněná krajina dolů horským chaloupkám na malebnosti. V chaloupkách jsou ukrytá různá překvapení. Třeba nevěsta s ženichem s ukázkou tehdejšího svatebního pohoštění nebo celý proces zpracování inu až po plátno. Každý si tady ale pospíší všimnout, která tu nebo kdekoliv ven. Ale k našemu překvapení si ke stavu hbitě sedá pracovnice muzea a obratně nám předvádí tkaní. Ve světnicích jsou i dětské koutky s hračkami, a dokonce i s předváděním dnešního „behádlá“. V nejstarším domě si můžete koupit něco na památku a další budou určitě obdivovat nejen staré řemeslné domy, které již neexistují, ale i slavné regionální věci užitý jinde jinde nesnadno. Skanzen je samozřejmě oživený domácími zvířátky. A pokud máte štěstí, tak se můžete zúčastnit i různých doprovodných programů, jako třeba toho nejob-líbenějšího „jak se rodí chléb“.
Chcete vidět pohádkové chaloupky s bílou pole-vou? Pak jeďte do nejvýše položené obce v Ži-lianském kraji, která je zároveň vyhledávaným turisticko-lyžařským střediskem. Jeďte prostě do Čičman, do obce, která se proslavila originálními roubenkami s charakteristickou bílou ornamentální výzdobou, která vypadá jako po-leva na pernících. Čičmany jsou významnou národopisnou lokalitou a památkovou rezervací lidové architektury. Když budete mít štěstí, tak spočítat, dost byste se naběhali. A tak vám raději prozradíme, že je jich 136. Nejlépe je zachovaný jednopodlažový Radenov dům a sousední přízemní Gregorov dům, ve kterých jsou umístěné stálé národopisné expozice. V expozicích najdete všechno o historii této malebné vesničky i o tom, proč si zdejší roubenky malovat. Malba měla chránit dřevěné trámy před vlivy počasí a také způsobují sluneční paprsky. A ženy si vzpomněly na vzory výšiv zdejších lidových krojů, a proto se objevily i na jejich domcích. Roubenky s bílou polevou jsou krásné. Některé jsou přebudované ze starých domů a některé jsou úplně nové. A teď už řekněme, prohlídkou prolezem do-mavost, u všech skanzenech mezi své osobně kouzlo. Tak se někdy vydáme objevovat další ma-lebné chaloupky v krásné slovenské přírodě.
Další skanzeny
Muzeum Liptovské dědiny – Pribilina
Skanzen Stará Ľubovňa
Muzeum slovenské dědiny – Martin
Národopisná expozice – Svidník
Národopisné muzeum – Vlkolínec
Muzeum Horného Sariša – Bardejov
