text: Pavel Troják
Počet Čechů, kteří trpí závažným onemocněním, roste. Pacientů s cukrovkou, infarktem, rakovinou, Alzheimerovou chorobou a demencí přibývá a tyto choroby se budou nejčastěji objevovat v léčbě po roce 2030. Prognózy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) odhadují, že v roce 2030 bude těchto pacientů alespoň o 50 % více než v roce 2020. Nemocnost se zvyšuje napříč celou populací, ale nejzávažnější a nejčastější projevy onemocnění jsou u starších lidí. ÚZIS proto očekává výrazný nárůst především po roce 2030, kdy se lidé z početných ročníků dostanou do rizikového věku.
Ani dlouhodobější prognózy neukazují na zlepšení situace. Podle nejnovějších údajů žije v České republice přes 80 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou. Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR), uvádí, že v roce 2030 bude těchto pacientů více než dvojnásobek, tedy téměř 175 tisíc nemocných. Kromě toho bude existovat téměř 1,3 milionu diabetiků a zhruba 67 tisíc lidí, kterým lékaři v tom roce nově diagnostikují zhoubný nádor. Nárůst počtu diabetiků oproti současnosti činí zhruba pětinu. U pacientů s rakovinou jsou ve statistikách obvykle zahrnuti ti, kteří byli nově diagnostikováni. Dle projekcí ÚZIS se i počet těchto pacientů zvýší o pětinu.
Každým rokem přibývá nových onkologických pacientů a těch, kteří s rakovinou žijí, se tudíž prudce zvyšuje. Různé druhy rakoviny postihují různé věkové skupiny. Mladí dospělí do 29 let často čelí zhoubným nádorům varlat a štítné žlázy, zatímco věková kategorie 30 až 59 let bojuje s rakovinou prsu. U osob ve věku 60 až 79 let lékaři nejčastěji diagnostikují rakovinu prostaty a nejstarší jedinci nad 80 let trpí obvykle zhoubným nádorem tlustého střeva.
Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice, každoročně způsobují 25 % úmrtí. První příčinou jsou nemoci oběhové soustavy, které způsobují 41 % úmrtí za rok. Odborníci nepředvídají zlepšení situace ani v tomto případě. Kardiologové nyní zaznamenávají nárůst srdečních selhání, které připisují nejen nezdravým stravovacím návykům a obezitě, ale zejména „přecházení“ infarktů během proticovidových karantén. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) se za uplynulých deset let zdvojnásobil počet pacientů hospitalizovaných na oddělení specializovaném na srdeční selhání. Každý druhý pacient-senior byl v nemocnici hospitalizován právě kvůli zhoršené funkci srdce. Jen na Moravě a ve Slezsku může až 1,4 milionu lidí trpět nějakou formou srdeční choroby, přičemž každý rok přibývají desetitisíce nově diagnostikovaných případů.
Během covidové pandemie pacienti s infarkty myokardu méně často vyhledávali nemocnice, což znamenalo, že nebyli správně léčeni. Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, uvedl, že lze očekávat, že tento fakt se projeví v nárůstu počtu případů srdečního selhání. Podle Ladislava Duška, ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), zvýšení nemocnosti povede k nezbytnému zvýšení požadavků na péči o lidi ve špatném zdravotním stavu. Avšak demografické ukazatele naznačují, že nebude dostatek lidí, kteří by o pacienty pečovali.
Dušek varuje, že největší zlom nastane po roce 2035. Nejpočetnější skupina, která nyní ekonomicky podporuje zemi – současní padesátníci – zestárne. V této době bude historicky nejvyšší počet seniorů a vážně nemocných lidí, zatímco současně bude historicky nejnižší počet lidí pracujících. V devadesátých letech došlo k poklesu porodnosti, což bude mít dopad na Česko v následujících dvaceti až třiceti letech. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo na konci roku 2021 v republice 3,2 milionu seniorů starších 65 let. Odhady naznačují, že v roce 2030 to bude téměř čtyři miliony a v roce 2050 přes pět milionů.
Pro lepší pochopení zmíněných čísel statistici vytvářejí takzvané indexy závislosti. Ty ukazují, kolik seniorů je na sto lidí v produktivním věku mezi 15 a 64 lety. V současné době činí tento poměr přibližně 31, v roce 2030 to bude 35 a v roce 2050 na dva „pracující“ bude připadat jeden senior. Se stárnutím populace přicházejí již dříve zmíněná onemocnění. Přestože mají různé příčiny, například u cukrovky je to nedostatek pohybu nebo nezdravá strava, výskyt těchto chorob je častější ve vyšších věkových skupinách. Navíc čím starší je člověk, tím pravděpodobnější je, že bude trpět více než jedním chronickým onemocněním.
Ministr zdravotnictví, Vlastimil Válek, proto naléhá na zvýšení prevence. Podle něj nestárneme zdravě a pro zlepšení kvality života ve stáří a veřejného zdraví bude nutná změna myšlení a posílení prevence. Válek tvrdí, že důraz na prevenci, screening a sledování kvality může umožnit dostatek finančních prostředků na personalizovanou medicínu a léčbu vzácných onemocnění. Válek plánuje předložit zákon o zdravotních pojišťovnách v příštím roce, který zahrne sofistikovaný systém bonusů pro lidi, kteří se starají o své zdraví.
Avšak, jak poskytnout pomoc lidem, kteří již trpí vážnými nemocemi? V těchto případech by měli zasáhnout specialisté v oblasti následné a paliativní péče. Mezi jednotlivými kraji a okresy však existují obrovské rozdíly v dostupnosti této péče. Současně je pravda, že v České republice máme potíže s poskytováním péče starším lidem mimo nemocniční prostředí, pokud si to pacient přeje. Ladislav Dušek poukazuje na to, že, navzdory pokroku v posledních letech, je péče v přirozeném prostředí pacienta, mimo akutní lůžkovou péči, nedostatečná. Z 61 % ročních úmrtí, která jsou očekávatelná, se téměř 60 % z nich odehraje na akutním lůžku nemocnic.
Dušek zdůrazňuje, že dlouhodobá udržitelnost systému bude vyžadovat výrazné posílení komunitních zdravotních a zdravotně sociálních služeb. Proč je akutní lůžková péče tak přetížená? Důvodem je nedostatek zařízení, která by umožnila důstojný život v pokročilém věku. Roli hrají také počty zdravotníků. Na devět zdravotních sester pracujících na akutní lůžkové péči připadá pouze jedna, která pracuje u ostatních, neakutních lůžek. U lékařů je rozdíl dokonce šestnáct na jednoho.
Ministr Vlastimil Válek na konferenci o paliativní péči v dubnu uvedl, že plánuje vyčlenit prostředky na rozvoj této oblasti. Konkrétně jde o geriatrii, lékařský obor zaměřený na choroby ve stáří. Válek prohlásil, že i když již nemůžeme pacientům nabídnout vyléčení, můžeme jim stále nabídnout kvalitu života. Aby se výrazně podpořila následná a paliativní péče, rád by do dotačních titulů do geriatrie investoval alespoň tři miliardy korun.
