Kdo by si nepamatoval krále Miroslava a princeznu Krasomilu ukrývající se před královskými zbrojnoši. Pohádka Pyšná princezna se stala ikonou našich Vánoc. Panská skála, u které se tato scéna natáčela, je jednou z dominant Kamenického Šenova. Není však jedinou.
Národní přírodní památka Panská skála (597 m) je vulkanický čedičový útvar, který vyčnívá z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Panská skála je nejstarší chráněný geologický útvar na českém území a má rozlohu 1,26 ha. Skála je tvořena pěti až šestibokými sloupci, které jsou uspořádány svisle a šikmo. Tyto sloupce jsou dlouhé až 12 m a v průměru mají okolo 20–25 cm. Celý útvar připomíná píšťaly varhan, a proto je často nazýván „Kamenné varhany“. Pod skálou se nachází malé jezírko, které vzniklo z vytěžené jámy a je plněno dešťovou vodou.
Z vrcholu Panské skály je pěkný výhled na Kamenický Šenov a za ním táhlý Smrčník, Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, České Švýcarsko s dominantou Růžovského vrchu, Šenovský vrch, Ovčácký vrch, hřeben Lužických hor se Studencem, Chřibským vrchem, Javorem a Jedlovou. Jméno Kamenického Šenova je spojeno s jednou zajímavou a slavnou tradicí – výrobou svítidel. První lustry se zhotovovaly podomácku a ojediněle již koncem 17. století. Výrobě lustrů se věnovaly zejména rodiny Palmeů. První větší dílnu založil na Práchni Josef Palme – na titulním listě katalogu Reinholda Palmeho se objevuje letopočet zahájení výroby lustrů „1724“. K opravdovému rozmachu a dokonalosti přivedl výrobu lustrů v druhé polovině 19. století Elias Palme, jeho odkaz byl nesmazatelně zvěčněn na průčelí, v, tehdy moderním, secesním stylu, vystaveného velkého továrního objektu, tzv. „Eliášce“. Rodinný podnik po smrti Eliase Palmeho převzali jeho synové a nadále šířili slávu a jméno Kamenického Šenova a zdejších sklářů po celém světě. Na jeho tradici navázal po druhé světové válce národní podnik Lustry, dnes Preciosa-Lustry, a.s., a jiní. „Eliáška“ je klenotem a symbolem města. Bohužel zub času se na této stavbě podepsal a pravděpodobnost, že někdy dojde k rekonstrukci této budovy je v současnosti v nedohlednu.
To však neznamená, že tradice výroby lustrů a svítidel ve městě zanikla. Ve městě je funkční sklářská průmyslová umělecká škola, muzeum skla a prakticky na každém místě najdeme připomínku tradice, na jaké město vybudovalo svou prosperitu. Město ovšem neukazuje svou tvář pouze „sklářinou“. Kostel sv. Vavřince v osadě Prácheň u Kamenického Šenova je od roku 2008 kulturní památkou. Osada, jménem Prácheň, vznikla ve 30. letech 17. století a původně sloužila náboženským potřebám obyvatel dřevěný kostelík.
Na jeho místě byl vybudován v letech 1780-1782 nový kostel v barokním slohu stavitelem Janem Václavem Koschem z Děčína. V roce 1854 byla vystavěna zvonice, do které byly umístěny tři zvony, které však byly za války zrekvírovány. Zachoval se pouze jeden zvon z roku 1747. Věžní hodiny pocházejí z roku 1855, ale řadu let již nejsou funkční. Zařízení kostela bylo doplňováno až do začátku 19. století. V roce 1914 bylo v kostele zavedeno elektrické osvětlení. Koncem 20. století ještě bývaly v kostele pravidelné bohoslužby, později již pouze jednou měsíčně. V současné době jsou v kostele bohoslužby pouze příležitostně. Zařízení kostela pochází z konce 18. století a z období kolem roku 1800. Hlavní oltář je rokokový, s obrazem Umučení sv. Vavřince, a pochází z konce 18. století. Dva boční oltáře jsou klasicistní a pocházejí z období kolem roku 1800. Varhany, lavice a křtitelnice jsou rokokové.
Také procházka po zdejším náměstí je příjemným zážitkem. Místní si dobře vzpomínají na „hospodu u Kulaté báby“, která byla po rekonstrukci náměstí nahrazena „Hostincem u báby“. Město působí i při zachování historické tváře moderně. Místní radnice se snaží, aby z města nebyl skanzen plný staveb z minulého století. Najdete zde pochopitelně, stejně, jako v jiných městech bývalých Sudet, výjimečnou architekturu, ale město žije jak zábavou, tak kulturou. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je firma „Preciosa Lustry“. Je největší sklářskou firmou v České republice. V patnácti závodech v deseti městech pracuje 4 000 zaměstnanců. A to nejen v Křišťálovém údolí. Výrobky společnosti najdete po celém světě. A občas firma otevře dveře, aby se lidé mohli podívat, jak se vyrábí moderní osvětlení.
Na závěr malé upozornění. Vyjedete-li se podívat do „Křišťálového údolí“ na podzim, nebo v zimě, opravdu se teple oblékněte. Pohled na zasněženou Panskou skálu vám to vynahradí.
