Mezníky v Lázních
Lázně Bělohrad, jak to jméno tohoto východočeského města naznačuje, jsou skutečně sídlem lázní. Jsou to Anenské slatinné lázně, které již od roku 1885 ulevují lidem od bolestí pohybového ústrojí.
Město je i místem, kde se narodil spisovatel K. V. Rais a stojí tu také zámek, jemuž dal současnou podobu zřejmě Jan Blažej Santini. U zámku je park. Do toho vám doporučuji příležitostně zajít, protože tam můžete vidět něco, co hned tak jinde neuvidíte. Je tam sbírka, či chcete-li lapidárium vrchnostenských hraničních mezníků z 18. st., které stávaly v okolí Bělohradu.
Trocha historie
S přesným vymezením soukromých pozemků byly odpradávna potíže. Jen slovní vymezení umožňovalo různé výklady, a tak nebyla nouze o složité dohady, mezi vlastníky sousedících pozemků. Zvláštnosti nebyly z toho důvodu ani šarvátky mezi služebnictvem jednotlivých majitelů a léta se táhnoucí soudní spory. Asi prvotním způsobem, jak se hranice vyznačovaly, byly hluboké záseky do letitých stromů. Kde stromy chyběly, vršily se v určitých vzdálenostech mohyly z kamení nebo hlíny, opatřené nahoře kůlem. Velkou roli hrály při určení hranic držav i hajní a jejich synové. Ti se zúčastňovali jejich vytyčování a kontrol. Synové pak na klíčových místech dostali buď pořádný výprask nebo nějaký peníz, pak byli nejdůležitějšími svědky.
I přes zmíněná opatření sporů o hranice panství neubývalo, ba právě naopak. Není tedy žádným překvapením, že se začaly objevovat odborné právnické knihy o této problematice. Jednu z nich napsal místosudí království českého Jakub Menšík z Menštejna a v roce 1600 ji vydal tiskem. Měla název „O mezech, hranicích, soudu a rozepří mezních i příslušenství jich v království Českém“.
Kamenné mezníky
Vývoj časem dospěl k tomu, že se vžily k přesnému vytyčení hranic mezi sousedy kamenné mezníky. To byly kamenné hranoly, čnící 50–70 cm nad terén a opatřené vlastnickým monogramem nebo znakem, pořadovým číslem a někdy i letopočtem zasazení. V padesátých letech 20. st. při zcelování pozemků pro hospodaření družstev se dostala řada starých mezníků do ohrožení. Mnoho jich bylo nenávratně zničeno. Našli se však před lety i lidé, v našem případě hlavně členové vlastivědného kroužku Osvětové besedy v Lázních Bělohradě, kteří další ohrožené mezníky převezli na bezpečná místa, a tak jejich trvání prodloužili jistě o celá staletí. Tak se nakonec více mezníků z okolí Bělohradu dostalo do zámecké zahrady a zájemci si je mohou prohlédnout jako rozměry sice nevelkou, ale zato hodně zajímavou historickou památku.
Ať přijdete do zámecké zahrady od zámku, nebo z náměstí, uvidíte v jejím severovýchodním rohu bývalou zámeckou oranžerii. V té je expozice o životě a díle zdejšího rodáka K. V. Raise. Na protější straně zahrady, poblíž zdi, jsou v zeleni umístěny kamenné mezníky.
Co na některých meznících uvidíte
Je tu mezník majitelů hořického panství v 17. st. – Strozziů. Na čelní straně má znak ve slunečním kotouči, tři měsíce ve fázi dorůstání a pod tím letopočet 1717. Mezník bělohradského panství za držení Schafgotschů má krásně provedený znak se třemi svislými břevny a letopočet 1752. Je zřejmě pohledově nejkrásnějším mezníkem zdejší sbírky. Nápadné znamení velkého W s malým c uprostřed, užívali kartuziáni z Valdic (čte se jako cartusia Waldiciensis). Pavlánský řád, zabývající se charitativní činností, má na mezníku ve třech řádcích nápis CHA RI TAS. Sousedící panství poličanské, které drželi v té době Irabata Kotulínští, užívalo na meznících písmeno K.
Bude-li už v zámeckém parku, zajděte si i na jeho opačnou stranu k zámku, nebo při odchodu z parku před pravý bok reprezentativní budovy Lázeňského hotelu. Na obou místech uvidíte zajímavé „kameny“ hnědočervené a třpytící se. Lidmi jsou nazývány jiskřivec. Jsou to menší úlomky kmene a větví araukaritů – jinak řečeno zkamenělého dřeva stromovitých rostlin, které v Podkrkonoší rostly od prvohorního karbonu až do druhohorního triasu.
Jak dojedete do Lázní Bělohradu
Snadno to jde ze silnice 35 (z H. Králové na Jičín) odbočením v Hořicích. Další možností je cesta silnicí 300 od Dvora Králové. Z D1 z exitu Poděbrady východ, silnicí 32 do Jičína a odtud silnicí 16 a 501.
