text: Pavel Troják
V Poslanecké sněmovně se očekává intenzivní debata na téma „ježdění příliš blízko ostatním vozidlům”. Návrh změny zákona o provozu na pozemních komunikacích, který byl vytvořen ministerstvem dopravy, prošel již druhým čtením, avšak některé poslance trápí nedostatek rigorózní kontroly nad řidiči, kteří nerespektují pravidla bezpečné vzdálenosti. Ministerstvo dopravy zvažuje určité zpřísnění těchto pravidel. Ačkoli dosud platí, že bezpečnou vzdálenost lze považovat za takovou, při které lze bezpečně předjíždět, nový předpis by vyžadoval, aby řidiči dodržovali dostatečnou vzdálenost umožňující bezpečné zastavení.
Ministerstvo však odmítlo přidání tohoto specifického porušení do systému bodového hodnocení přestupků. Kritici rovněž poukazují na to, že není jasné, co přesně tvoří „bezpečnou vzdálenost”. Nespokojenost se projevuje na celé politické škále – jak opoziční poslanci, tak členové vládní koalice by uvítali revizi tohoto návrhu zákona, ale každý má poněkud odlišnou vizi.
Poslanec Martin Exner z hnutí STAN vysvětluje ve svém pozměňovacím návrhu: „Aktuální formulace zákona nezahrnuje kvantifikovatelnou definici bezpečné vzdálenosti, a proto je její nevyhovění těžko vymahatelné.” Proto navrhuje, aby se nevyhovění bezpečné vzdálenosti hodnotilo podle pravidla jedné sekundy. Řidiči, kteří by se přiblížili k jinému vozidlu na méně než sekundovou vzdálenost, by tak mohli dostat nejen peněžitou pokutu, ale i body na řidičský průkaz. Exner navrhuje, že dva body by byly ideální a porušení tohoto pravidla by se trestalo pouze při rychlostech nad 80 kilometrů za hodinu.
Poslanec Martin Kolovratník z hnutí ANO navrhuje ještě přísnější verzi návrhu. V jeho názoru by měly být normy pro bezpečnou vzdálenost na dálnicích upraveny tak, aby osobní auta byla povinna udržovat dvouvteřinovou mezeru. Nákladní vozidla, motocykly a autobusy by pak neměly k ostatním vozidlům přiblížit na méně než tři sekundy. Za nerespektování tohoto pravidla by mohli řidiči těchto vozidel obdržet až čtyřbodový trest. Kolovratník také tvrdí, že bez jasně definovaných pravidel je nemožné efektivně uplatňovat preventivní sankce za porušení pravidel.
Podle Kolovratníka se tak pokuty za nesplnění této povinnosti často ukládají hlavně tehdy, když už došlo k dopravnímu incidentu kvůli nerespektování bezpečné vzdálenosti. Statistiky policie nezvratně prokazují, že nerespektování bezpečné vzdálenosti je mezi nejčastějšími důvody dopravních nehod. Pouze v předchozím roce bylo tímto způsobem zapříčiněno téměř 5 200 kolizí, což ho umisťuje na šestou příčku v žebříčku důvodů dopravních nehod.
Ministerstvo dopravy potvrdilo, že momentálně zvažuje návrhy poslanců. Zároveň však brání mírnější přístup k řidičům. Tiskový mluvčí ministerstva dopravy, František Jemelka, vysvětluje, že nyní se zaměřují na výchovu a prevenci. S odkazem na postupné zavádění bílých šipek na dálnicích, které mají řidičům usnadnit dodržování správné vzdálenosti, uvedl: „Podobně jako v mnoha jiných aspektech řidičských změn, je třeba nejprve kultivovat prostředí a přivyknout řidiče na nová pravidla.”
Další zákonodárci z podvýboru pro dopravní záležitosti souhlasí s posílením pravidel, bez ohledu na politickou orientaci. Miloš Nový, poslanec za TOP 09 a člen podvýboru, prohlásil v rozhovoru pro MF DNES, že by podpořil revizi zákona, která by definovala přesné minimální rozestupy mezi vozidly a zavedla bodové tresty. Zuzana Ožanová, poslankyně a zástupkyně podvýboru za ANO, prohlásila, že ještě musí rozhodnout, zda podpoří tyto návrhy. Musí si prý nejprve důkladně přečíst jejich obsah. Podle ní záleží bezpečný rozestup také na specifických podmínkách – na suchém povrchu se brzdí lépe než na sněhu, a rovněž je důležitá hmotnost vozidla. Nicméně souhlasí s tím, že porušení bezpečného rozestupu by mělo být zahrnuto mezi bodové přestupky.
Předseda podvýboru Ondřej Lochman z hnutí STAN také souhlasí s přísnějšími pravidly. Tvrdí, že je nutné jasně vymezit, co přesně znamená „přesný minimální rozestup mezi vozidly”. Podle něj bude nutné vytvořit nějaký výpočetní model nebo metodu, která umožní kontrolovat a vynucovat tento rozestup. Lochman také podporuje začlenění tohoto přestupku mezi bodované.
Nikoli však všechny strany považují ministerský návrh za příliš shovívavý. Karel Sládeček, poslanec za SPD, vyzývá ke zjemnění návrhu ministerstva ve svém pozměňovacím návrhu. Má námitky proti nové formulaci, která by definovala bezpečnou vzdálenost jen jako takovou, při které je řidič schopen auto úplně zastavit. Sládeček tvrdí, že by mělo stačit auto objet. Považuje to za nezbytné pro prevenci nehod, což lze podle něj dosáhnout jak brzděním, tak vyhýbáním.
Roman Budský, dopravní expert z platformy Vize 0, s tím však nesouhlasí. Vysvětluje, že takto nastavené pravidlo by mohlo vést k tomu, že by byla přijatelná i taková vzdálenost, která by vyžadovala náhlé vyhýbání v poslední možné chvíli. A to je podle něj skutečně hra s osudem. Také on by byl pro zpřísnění pravidel a definování jasného limitu pro to, co je považováno za bezpečnou vzdálenost.
Budský také upozorňuje na takzvané „lepiče” – řidiče, kteří nedodržují bezpečnou vzdálenost, které vidíme každý den na silnicích. Když jsou tito řidiči konfrontováni s tím, zda nemají pocit, že jsou extrémně blízko, zpravidla odpoví, že nemají. Jsou přesvědčeni, že by dokázali zvládnout náhlý incident. Nicméně, realita ukazuje opak, podotýká Budský.
Pokud by se v Česku uplatnila jasná pravidla, nešlo by o žádnou revoluční novinku. Několik evropských států již má pevně stanovenou bezpečnou vzdálenost, od nichž bychom mohli převzít jak legislativní změny, tak zkušenosti s jejich vymáháním. Budský uvádí několik příkladů zemí s konkrétními pravidly pro bezpečnou vzdálenost mezi vozidly. V Německu je například pokuta za nedodržení vzdálenosti kratší než jednu sekundu, zatímco na Slovensku se udržuje pravidlo dvou až tří sekund. Finsko, Švédsko, Rakousko a Polsko mají jasně definované pravidlo pro bezpečnou vzdálenost. Dodržování těchto pravidel je v těchto zemích kontrolováno z policejních aut v pohybu, stacionárními měřicími zařízeními u cesty nebo dokonce s použitím dronů.
Odborníci obecně doporučují udržovat bezpečnou vzdálenost dvou vteřin. Tato doporučení se zakládají na výzkumu, který prokázal, že průměrný řidič dokáže reagovat na událost na silnici za 0,8 sekundy. Přidaná sekunda tedy poskytuje jistou rezervu, aby se kompenzovaly rozdíly v reakčních dobách mezi jednotlivými lidmi nebo se zohlednily horší jízdní podmínky, například kvůli nepříznivému počasí.
BESIP dlouhodobě doporučuje dvouvteřinové pravidlo. Pro řidiče mají připravenou jednoduchou pomůcku pro jeho uplatňování. Podle Tomáše Neřolda, vedoucího BESIP, je jednoduché najít na nebo vedle silnice pevný bod (například strom, nebo sloup veřejného osvětlení). Když vozidlo před vámi tento bod projede, začnete měřit čas. Než svým vozidlem dosáhnete stejného bodu, mělo by uplynout dvě sekundy.
