Šárka
Původ tohoto ženského křestního jména je zřejmě velmi starý a váže se k pohořím a skálám. Korsické slovo sarra znamená horský hřbet či návrší, ve španělštině sierra nebo albánsky sharane. Podle českého kalendáře má svátek 30. června.
Pověst o Šárce a Dívčí válce známe, věřím, všichni. Rádi bychom vás pozvali do malebných míst, s tímto jménem spojených. Konkrétně do Prahy, Šáreckého údolí. Přírodní rezervace byla vyhlášena na ochranu významného geomorfologického celku zahrnujícího hluboké údolí proříznuté Šáreckým potokem v tvrdých buližníkových skalách včetně zbytků teplomilné skalní vegetace na slunných jižních svazích a chladnomilné vegetace na zastíněných severních svazích. Na území se nacházejí dvě soutěsky vytvořené Šáreckým potokem v buližníkových útvarech. Jsou zde vytvořeny charakteristické skalní útvary, například skála Dívčí skok a Šestákova skála.
Šárecké hradiště (také hradiště Šárka)
bylo významné hradiště raného středověku. Podle archeologických nálezů kostí zvířat bylo území plošiny nad soutěskou Džbán na území dnešní Prahy osídleno již od starší doby kamenné. Lidé zde sídlili pravděpodobně nepřetržitě až do příchodu Slovanů v 6. století. Největší slávu ale místo zažilo ve starší době hradištní v 7. a 8. století. Tehdy zde vzniklo rozsáhlé, tříhektarové hradiště s dvacetihektarovým předhradím, které bylo zřejmě centrem moci nad širokým okolí. Jeho valy jsou doposud v krajině patrné. Hradiště zaniklo na konci 9. století. Jiří Sláma šárecké hradiště uvádí jako možnou lokalitu hradiště Canburg, které roku 805 po 40 dní neúspěšně obléhala vojska Karla Velikého. Od roku 1995 je šárecké hradiště národní kulturní památkou. Přírodní památka Dolní Šárka se skládá ze tří menších oddělených a vzájemně odlišných celků, ležících v Dolní Šárce na svazích při dolní části Šáreckého potoka. Jednotlivé části se nazývají podle přilehlých usedlostí Duchoňská (na pravém úbočí potoka), Šatovka a Žežulka (obě na levém úbočí). Důvodem pro vyhlášení této přírodní památky byla snaha o zachování přirozených teplomilných společenstev rostlin a živočichů a snaha ochránit významný geomorfologický útvar Duchoňská. Na území přírodní památky se dochovala teplomilná společenstva kostřavových trávníků a lemů s kakostem krvavým a smldníkem jelením. Další významné druhy jsou například bělozářka liliovitá, česnek viničný a křivatec český.
