Osobnost, která je dnešní generaci už sotva známá. Tento muž sice neobohatil Evropu značkou jako bylo jméno Emil Škoda, ale přesto do galerie velkých postav českého národa patří právem.
Josef Bartoň – Dobenín
Dnes už jen určitá věková a sociální skupina lidí ví, co znamenal textilní průmysl pro Čechy. Ano, především pro Čechy a Slezsko. Na Slovensku se textilní výroba začala budovat teprve o sto a více let později. A byli to lidé z Česka, i od Bartoně, kteří šli do Ružomberoku zavádět bavlnářskou výrobu. Textilní průmysl a zpracování bavlny představovalo pro Čechy od roku 1830 nejexpanzivnější průmyslové odvětví, které také zaměstnávalo nejvíc lidí v tehdejší průmyslové výrobě. A říkám – li tehdejší, pak to platí až do vzniku Československé republiky v roce 1918. Ani po tomto roce textilní průmysl neztratil na významu, ale řečeno poněkud zjednodušeně, už to nebylo ono! Už neexpandoval, nerozšiřovaly se kapacity, ale z řady důvodů se i cíleně musely omezovat. A to, co potkalo textil v Čechách po roce 1990, následně nastalo ve sklářské výrobě. Ta ale zdaleka nezaměstnávala tolik lidí jako obecně textilní průmysl od zpracování suroviny až po konfekční výrobu. Omlouvám se za sklouznutí k jakémusi referátu o významu textilního průmyslu. Když se člověk podívá na Náchodsko, Nové Město nad Metují a nejbližší okolí a chtěl by tento kraj nějak zaškatulkovat, nazvat, pak nezbude než použít geografického označení Kladského pomezí, nebo podle osobnosti Aloise Jiráska.
Významnější než Jirásek
Přirozeně, že Jiráskovy stopy a zásluhy na zviditelnění tohoto kraje jsou nejznámější. Přesto jsem se přiklonil k osobnosti jiné – Josefu Bartoňovi – Dobenínovi. Jeho vliv a působení na tento kraj byl nejen duchovní ale především silně materialistický v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Kdybych snad dostal otázku, proč jsem si zvolil právě tohle téma a osobnost odpovídal bych asi nepřesvědčivě. Nové Město nad Metují a celý ten kout je krásné místo. O samotném Novém Městě by se dalo psát a psát, ale napsali to jednak už jiní a nejlepší je přesvědčit se na vlastní oči. Psát o Janu Černčickému z Kácova a Černčic, že založil roku 1501 Nové Město atd. by bylo jaksi odtržené od současné reality. Ten, kdo obnovil lesk Nového Města nad Metují byl však Josef Bartoň – Dobenín. A pak je tu skutečně ta jeho naprosto ojedinělá úloha a význam průmyslníka, sociálně cítícího podnikatele, a především Čecha a vlastence.
