Myslíte, že může slavný kámen inspirovat k názvu celé vesničky? Může. Ostatně zajedťe se podívat, kde to je!
Silnice z Heřmanova Městce do Čáslavi přejíždí přes Železné hory v místech, kde se již jejich nápadně srázný západní svah snižuje k Labi, za kterým definitivně končí. Silnice překonává u obce Podhořany u Ronova srázný svah se 130 m výškovým rozdílem dvěma ostrými obraty. Na horní pláni nad Podhořany je malé sportovní letiště a osada Bílý Kámen.
Představte si, že své jméno dostala podle skutečného velkého balvanu čistě bílého křemene. Železné hory jsou v této části tvořeny rulami. Tedy horninami, vzniklými působením vysokých teplot a tlaků ze starších hornin. Přitom vznikla i místa s větším nahromaděním křemene. Po vychladnutí a odplavení nadložních hornin, začala rula zvětrávat. Shluky křemene jako nejodolnější část rul tu stávaly ležet. Dodnes se nacházejí v podobě menších či větších balvanů na lukách nebo polích. Tady samozřejmě překážejí, takže jsou odváženy pryč.
Historka s balvanem
V nedaleké obci Sovolusky si z nich udělali na návsi, a ještě třech dalších místech pěknou výzdobu. Za posledním domkem leží velký balvan křemene. Dnes je u silnice, původně ležel opodál v louce. Váže se k němu pozoruhodná událost, k níž došlo 16. května 1742. Toto období je dobou tzv. válek o dědictví rakouské. Probíhaly po nástupu Marie Terezie na rakouský trůn. Pruský král Fridrich Velký chtěl na úkor Rakouska rozšířit své území. Tak se stalo, že se pruská vojska ocitla až na Železných horách.
Zmíněného dne si král vyhlédl k obědu místo právě u uváděného balvanu křemene. Sotva dosedl, ozvala se ohlušující rána a rakouský dělostřelecký granát se roztrhl na opačné straně balvanu. Nikomu se nic nestalo, ale bylo po obědě. Fridrich zavelel k odjezdu…
Nejsnadněji se k památnému balvanu dostanete úzkou silničkou z Podhořan, vzhůru svahem ve směru Bílý Kámen.
