text: Filip Baštař
Hliněná pec na pizzu a chléb patří mezi nejstarší způsoby přípravy jídla. Už ve starověku lidé stavěli pece z hlíny a kamenů, aby mohli péct chléb a vařit pokrmy. V Evropě archeologické nálezy ukazují pece ze středověku, kde se kromě chleba peklo i maso nebo zelenina. Tyto pece často tvořily srdce vesnické usedlosti a sloužily jako centrální místo přípravy jídla. Princip zůstává dodnes stejný – hliněná malta spolu s kamennými nebo šamotovými stěnami akumuluje teplo a umožňuje rovnoměrné, pomalé pečení. Pro stavbu moderní zahradní pece je zá-sadní vybrat pevné a chráněné místo s dostatečným prostorem kolem a mimo přímý vítr. Dno pece musí stát na stabilním a rovnoměrném podkladu, nejlépe betonové desce nebo dobře zhutněném štěrkovém základu.
Hliněná malta se připravuje smícháním hlíny s pískem v poměru zhruba dvě části hlíny na jednu část písku. Pro pevnost a pružnost lze přidat jemnou slámu, která spojuje hmotu a snižuje riziko praskání při vysychání. Směs musí být plastická, ne příliš suchá ani řídká, a dá se snadno tvarovat a vrstvit. Je vhodné nechat ji chvíli odležet, aby se voda rovnoměrně vstřebala. Dno pece se vytvoří jako rovná nebo mírně vypouklá plocha, která zajišťuje rovnoměrné šíření tepla. Stěny se staví z vrstev hliněné malty nebo z předem tvarovaných hliněných cihel. Vnitřní stěny se uhlazují mokrou rukou, aby teplo sálalo rovnoměrně a čištění bylo snazší. Výška stěn se obvykle volí kolem čtyřiceti až padesáti centimetrů, což postačuje pro pečení pizzy i chleba. Srdcem pece je klenba. Tradičně se používá polokulovitá kupole, která zajišťuje rovnoměrné sálání tepla. Klenba se staví na dočasnou podpěru z písku nebo prken, na kterou se nanáší hlína vrstvu po vrstvě. Každá vrstva se nechá mírně zavadnout, nesmí však být suchá, jinak vzniknou praskliny. Vrchol klenby se uzavírá poslední vrstvou hlíny a uhladí se. Otvor pece by měl být asi dvě třetiny výšky vnitřního prostoru, aby teplo zůstalo uvnitř a zajišťoval se dobrý tah. Komín je zpravidla krátký a slouží jen k odvodu kouře, vyšší tah by odváděl teplo příliš rychle, což je nevhodné při pečení chleba. Po dokončení stavby je nezbytné pec postupně vysoušet. Hliněná malta obsahuje vodu, která by při prudkém zahřátí způsobila praskliny. Pec se nechá několik dní oschnout na vzduchu a poté se zapálí malý oheň, který se postupně zvyšuje, den po dni. Takto hlína vyschne rovnoměrně a pec si zachová tvar. Menší praskliny jsou přirozené a nemají vliv na funkčnost.
Když je pec vysušená, je připravena k pečení. Pizza se peče přímo na dně při vysoké teplotě, chléb po dohoření ohně při nižší, kolem 250 °C. Dvířka nebo kovový plech pomáhají udržet stabilní teplotu. Pec vydrží mnoho let, při pravidelném používání teplo stále lépe akumuluje a výsledky pečení se zlepšují.
Hliněná pec není jen praktický nástroj, ale také spojení s tradicí a přírodou. Stejně jako naši předkové se s ní vracíme k jednoduchosti, ohni a ruční práci. Každý kutilský projekt, který pec přivede k životu, je jedinečný a zároveň pokračováním staré tradice, která přežila staletí.
