text: Jana Hejlíková
Červen představuje pro ovocné stromy jedno z nejdůležitějších období v roce. V tomto měsíci probíhá intenzivní růst plodů, dokončuje se vývoj letorostů a stromy spotřebovávají velké množství vody a živin. Dochází také k přirozenému opadu přebytečných plodů, známému jako červnový propad. Péče, kterou stromům v tomto období věnuješ, výrazně ovlivní nejen letošní úrodu, ale i jejich zdraví a výkonnost v dalších sezónách.
Letní řez ovocných stromů se v červnu nejčastěji provádí u malvic, tedy jabloní a hrušní. Je vhodné odstranit slabé, křížící se nebo konkurenční výhony, zkrátit bujné vertikální výhony zvané „vlky“ a prosvětlit korunu. Díky tomu se plody lépe vyvíjejí, méně trpí na plísně a stromy jsou celkově vitálnější. Letní řez je navíc šetrnější než zimní, protože příliš nepodporuje nový růst a napomáhá dozrávání dřeva. U peckovin, jako jsou třešně, višně, meruňky nebo švestky, je nejlepší větší řez provádět po sklizni, ale drobné zásahy můžeš udělat už nyní – například odstranění výhonů napadených moniliózou nebo suchých větví. Vyhni se však hlubokému řezu, protože peckoviny v létě špatně hojí rány.
Zálivka je v červnu zásadní, zvláště v období horka a sucha. Stromy s rostoucími plody potřebují hodně vody, proto zalévej důkladně, ale méně často – ideálně jednou až dvakrát týdně dávkou okolo 30–50 litrů vody na strom. Nejvhodnější doba je brzy ráno nebo večer, aby se voda neodpařila příliš rychle. Kolem kmene je dobré vytvořit mulč z trávy, slámy nebo listí, který pomůže udržet vlhkost v půdě a omezí růst plevele. Dávej pozor na přemokření, zejména u těžkých jílovitých půd, kde hrozí poškození kořenů.
Hnojení by mělo být provedeno nejpozději začátkem června, pokud jsi tak neučinil už na jaře. Můžeš použít dobře rozložený kompost, který rozprostřeš kolem kmene a lehce zapracuješ do půdy, nebo použít rychle dostupná hnojiva s vyváženým obsahem živin (například granulované NPK v menší dávce). Další možností jsou domácí výluhy z kopřiv, kostivalu nebo slepičinců. Dbej na to, aby hnojivo neobsahovalo příliš dusíku, který by mohl podpořit nadměrný růst zelené hmoty na úkor plodů. Naopak důležité jsou prvky jako draslík a hořčík, které podporují vývoj a zrání plodů.
V červnu se také často objevují různé choroby a škůdci. Například strupovitost napadá listy a plody jabloní a hrušní, proti čemuž můžeš použít preventivní postřiky na bázi mědi nebo výluhy z přesličky. Na mšice pomáhá postřik z mýdlové vody nebo kopřiv. Proti červivosti plodů, kterou způsobuje obaleč jablečný nebo makadlovka, lze využít feromonové lapače či přírodní přípravky jako Spintor nebo NeemAzal. Velmi užitečné může být i vysazení aromatických rostlin pod stromy, jako je měsíček, šalvěj nebo tymián, které odpuzují škůdce a zároveň lákají užitečný hmyz.
Konkrétní druhy stromů mají své specifické potřeby. Jabloně a hrušně těží z letního řezu a vydatné zálivky, zároveň je potřeba sledovat výskyt mšic a strupovitosti. Pokud mají příliš mnoho plodů, je vhodné provést jejich ruční probírku a ponechat jen jeden plod na hroznu. U třešní a višní, které často dozrávají už v červnu, je třeba chránit úrodu před ptáky, například pomocí sítí nebo optických plašičů. Po sklizni je vhodné odstranit poškozené větve a sledovat známky moniliózy. Meruňky vyžadují stálý přísun vody, ale nesnášejí přemokření – sleduj tedy žloutnutí listů. U švestek může opadávat nedozrálé ovoce kvůli nedostatku vody nebo živin, proto je vhodné doplnit výživu a případně provést probírku při husté násadě.
Pro ochranu plodů před ptáky je nejúčinnější použití ochranných sítí s jemným okem, které nezpůsobují zranění a brání přístupu k plodům. Síť by měla být napnutá, aby neležela přímo na větvích, a ideálně by měla být umístěna na konstrukci nebo rámu. Na keře lze použít i pletivo nebo tunelové sítě. Doplňkově můžeš využít optické plašiče jako reflexní pásky, CD disky, zrcátka nebo PET lahve. Ty je třeba pravidelně obměňovat, protože si na ně ptáci mohou zvyknout. Mezi další možnosti patří pasivní zvukové plašiče jako větrné zvonkohry či víčka na provázku nebo vizuální strašáci v podobě maket dravců či balónků s nakreslenýma očima. Vyvaruj se použití hrubých sítí, lepidel, pastí nebo ostrých předmětů, které jsou neetické a mohou poranit zvířata.
Ani drobné ovoce jako rybíz, angrešt, maliny nebo borůvky by nemělo zůstat bez povšimnutí. Potřebují pravidelnou zálivku, zvláště v době zrání, a ochranu před plevelem i nadměrným zastíněním. Po sklizni je vhodné zkrátit staré výhony, zejména u malin. Borůvky vyžadují kyselou půdu, proto je přihnojuj speciálním hnojivem nebo výluhem z rašeliny.
Na závěr několik praktických tipů: pod stromy vysaď měsíček nebo lichořeřišnici, které pomáhají proti mšicím a zároveň zkrášlí sad. Můžeš také použít savé houby – například zahradnický molitan nebo rašeliník – které nasají vodu a postupně ji uvolňují ke kořenům. Tyto materiály jsou levné, ekologické a pomáhají mladým stromkům lépe zvládat sucho. A pokud chceš podpořit užitečný hmyz a opylovače, nezapomeň pod stromy postavit misky s vodou – odmění se ti bohatou úrodou.
