Až se někdy vydáte Podorlickem po silnici č. 11 v úseku od Vamberku do Žamberku, zbystřete pozornost. V Helvíkovicích, které jsou dnes již součástí města Žamberku, zpomalte!
Jakmile přejedete Divokou Orlici, objeví se vám vlevo louka. Na jejím zadním konci stojí nízká roubenka s nápadně vysokou střechou. Celá stavba, včetně prkenného štítu, je netradičně obílena. Na louce před průčelím stojí záhadná kovová konstrukce, vyzdvižená do výše na vysokém ukotveném stožáru. Nebudu vás dlouho napínat. Je to maketa prvního českého bleskosvodu, který na základě dlouhých pokusů sestrojil farář a vynálezce Prokop Diviš.
Farář vynálezce
V roubené chaloupce se v roce 1696 v rodině poddaného Václava Divíška narodil k radosti rodičů chlapec. Od mládí byl bystrý a nadaný. To mu dopomohlo k tomu, že se dostal na studia. Nejprve na gymnázium, pak do premonstrátské klášterní školy. Tady ho omylem zapsali jako Diviše a jeho řeholní jméno znělo Prokop. Po studiích se stal učitelem přírodních věd a filozofie na klášterním gymnáziu. Tehdy ho zcela zaujaly fyzikální pokusy, zvláště s elektřinou. Po nepříjemnostech s představeným kláštera v Louce u Znojma je přeložen jako farář do nedalekých Přímětic, ale ani to mu nezabrání v dalších pokusech. Naopak se službami božími si až tak těžkou hlavu nedělal. Stávalo se i to, že se za úplatu nechával zastupovat kaplanem, aby se nerušeně mohl věnovat bádání. Sestavil si řadu přístrojů a pokusy předváděl i svým známým.
Renesanční všestrannost
Informace o jeho koníčku se dostala až k císařskému dvoru, kam byl pozván, aby některé pokusy předvedl dokonce i císařovně Marii Terezii a jejímu manželovi. Krom toho tu Diviš prezentoval i podivuhodný hudební nástroj, který vymyslel a sestavil. Jakéhosi předchůdce hudebního automatu se sedmi sty devadesáti kovovými strunami a čtrnácti dvojitými rejstříky pojmenoval po sobě – Denis d Or – Zlatý Diviš. Ba co víc! Svoji všestrannost dokazoval Prokop Diviš doonce i praxí s elektroléčebnými pokusy.
Smutný osud bleskosvodu
Mezi všemi rozmanitými pokusy ho nejvíce lákala myšlenka na sestavení zařízení, které by vysávalo elektrický náboj z mraků, a tak zabránilo vzniku blesku. Po mnoha pokusech dal prvnímu „bleskosvodu“ následující podobu: kostru tvořil vodorovný železný kříž. Každé rameno mělo další kratší příčku, takže kostra měla 12 konců. Na každý z nich upevnil kovovou krabičku, naplněnou železnými pilinami. Z horních ploch krabiček trčely delší železné hroty. Takový prototyp bleskosvodu, kterému autor říkal stroj meteorologický, vztyčil s přáteli na dlouhé dřevěné tyči dne 15. června 1754 v Přímětcích. Na ukotvení a vodivé spojení se zemí užil železné řetězy. Shodou okolností začalo vzápětí dlouhé sucho. Tehdy sedláci z okolí usoudili, že jeho příčinou je stroj meteorologický. Přihnal se jich celý houf a bleskosvod povalili a poničili. Vynálezem bleskosvodu předběhl Prokop Diviš svou dobu. Uznání od současníků se však nedočkal. Maketa bleskosvodu stojí mimo Helvíkovic i u fary a kostela v Příměticích, kde vynálezce v roce 1765 zemřel.
Další tipy:
Nespěcháte-li, vyplatí se zastavit kromě Helvíkovic v rodném Divišově domku s malou historickou expozicí i v Žamberku. Je tu překrásný zámecký park se slunečními hodinami, barokní kostel sv. Václava s dvojicí sedmdesát dva metry vysokých věží, na náměstí empírová kašna a barokní mariánské sousoší. Na město se můžete podívat i z rozhledny na Kapelském vrchu.
